S nižší produkcí se potýkají francouzští pěstitelé květin, které k výrobě vůní používají parfuméřské značky. Za problémy stojí klimatické změny, zejména sucho a vysoké teploty. Nedostatek vláhy a extrémní počasí přitom mění nejen množství úrody, ale i intenzitu vůně, kterou různé rostliny vydávají. S obtížemi se navíc musí tradiční zemědělci potýkat v době, kdy se v tomto mnohamiliardovém odvětví mluví o syntetických alternativách, které je snazší obstarat, kontrolovat a patentovat, píše agentura Bloomberg.
Výkyvy počasí ztěžují výrobu parfémů. Dopadají na pěstitele květin
V době sklizně město Grasse zaplní vůně růží, tuberózy a jasmínu. Město na svazích francouzské Riviéry je často považováno za hlavní město moderního parfumérství, květiny dodává značkám jako Chanel a Dior. Kvalita květin z Grasse, zejména jasmínu, který se prodává za cenu vyšší než zlato, činí tento region důležitým pro řadu špičkových parfémů.
Letos se však město potýká s problémy. Stejně jako většinu západní Evropy jej zasáhlo extrémní sucho, které zničilo úrodu květin. Pěstitelka tuberózy, růží a jasmínu pro společnost Dior Carole Biancalanaová řekla, že její úroda tuberózy je o čtyřicet procent nižší než loni. Starosta města Grasse Jérôme Viaud dodal, že úroda květin v celém regionu klesla až o polovinu.
Období sucha bylo podle Viauda velmi dlouhé. V létě musel ve městě zavést omezení spotřeby vody. Dotklo se i zemědělců, kteří nemohli tolik zalévat. Požádal francouzskou vládu o vyhlášení přírodní katastrofy, což by přineslo zemědělcům nárok na odškodnění. Paříž to ale zatím neučinila.
Pro firmy jako Chanel a Dior je konzistence nezbytná. Jejich parfuméři, jedni z nejvyspělejších „nosů“ na světě, si dávají záležet na původu ingrediencí. Nejznámější vůně Chanelu, No. 5, se vyrábí z jasmínu z Grasse již od roku 1921. U Diora používají jasmín z Grasse pro parfémy J'adore L'Or a Jasmin des Anges.
Pěstitelé se musí dramatickým výkyvům počasí rychle přizpůsobit. Biancalanaová na své farmě v Grasse kvůli nedostatku vody v posledních letech začala používat kapkovou závlahu. Nasadila také nové dravé brouky pro boj s měnícím se ekosystémem škůdců, udržet krok se stále nepředvídatelnějšími ročními obdobími je však stále obtížnější. „Změny se v posledních letech zrychlily, období mrazů přicházejí později a na jaře mnohem častěji,“ dodala.
Grasse má dobré předpoklady pro pěstování výjimečných květin díky kvalitní půdě a příjemnému mikroklimatu. Nachází se v kopcovité oblasti, ve správné vzdálenosti od Středozemního moře. Počasí, půda, nadmořská výška, to vše má vliv na kvalitu rostlin, napsala autorka knihy o historii vůní Elise Vernonová Pearlstineová. Jihofrancouzské město v problémech ale není samo.
Výkyvy počasí ohrožují i produkci pačuli nebo bergamotu
Ve švýcarské firmě Givaudan, jednom z největších parfumérských domů na světě, mají obavy o pačuli, rostlinu z čeledi hluchavkovitých. Asi 80 procent této rostliny pochází z tropického ostrova Sulawesi v Indonésii. Ten se však v posledních letech potýká s náhlými výkyvy suchého a vlhkého počasí. V důsledku toho se podle firmy v letech 2020 a 2021 snížila míra přežití rostlin i výtěžnost destilace.
Globální oteplování může mít dopad také na kvalitu. Podle Alona Cna'aniho z Kodaňské univerzity existují pádné důkazy, že měnící se klima a zvyšující se teplota ovlivní aromatické vlastnosti rostlin. Zjistil, že při vyšších teplotách se mění genetická výbava květin, a produkce aromatických sloučenin, které rozeznáváme jako ovocné nebo květinové, se snižuje.
Trh s bergamotem v Pákistánu
Vědci v Itálii podobně objevili jasnou souvislost mezi poklesem produkce vůně bergamotu a vlnami veder a sucha. Rostoucí teploty a intenzivnější sucha přitom postihují Kalábrii v jižní Itálii, odkud pochází více než 95 procent celosvětové produkce bergamotové silice lisované za studena.
Vůně ze zkumavek
Změna klimatu ohrožuje budoucnost parfémů v podobě, v jaké je známe. Sucho a častější extrémy počasí – mrazy, deště, krupobití a vysoké teploty – mění výnosy i kvalitu přísad. Bude proto možná nutné přehodnotit způsob produkce některých vůní.
Od konce 19. století se parfumérský průmysl snaží napodobovat nebo vyrábět nové vůně v laboratořích. Klimatické změny by mohly tento trend ještě urychlit. Protože podmínky na polích jsou stále nepředvídatelnější a ceny na ně reagují jo-jo efektem, mohou syntetické sloučeniny vyráběné v kontrolovaném prostředí nabídnout levnější a spolehlivější alternativu pro ty, kteří hledají stabilní vůni a stabilní zisk.
Syntetické látky však přinášejí vlastní ekologické problémy. Mnohé z nich jsou vedlejšími produkty produkce ropy, papíru nebo celulózy, jsou toxické, znečišťující životní prostředí a je obtížné je bezpečně zlikvidovat. V oblasti „zelené chemie“ se však objevují inovace, které tyto problémy řeší.
Velcí producenti vůní se také snaží využít biotechnologii k vyšlechtění odrůd rostlin odolnějších vůči změnám klimatu. Firmy Givaudan a Firmenich experimentují s vertikálními farmami, kde řízené umělé prostředí může pomoci udržet určité odrůdy nebo vypěstovat nové. Vertikální farma Jungle loni představila novou složku vyvinutou z květů konvalinek a další desítky možných složek parfémů vyvíjí.
Tradicionalisté jsou ale skeptičtí. Vernonová Pearlstineová říká, že laboratorní experimenty se nikdy nevyrovnají světu přírody. „Květiny jsou mistry ve výrobě parfémů – jasmín nebo růže mají prostě malou chemickou továrnu, která je přesně namíchá,“ říká. „Lidé to nedokážou, náhrada rostlin nebude vonět stejně,“ dodává.
