Vědci připravují encyklopedii zápachů i vůní, které čichali naši předkové

Vědci chtějí přiblížit pachy, které jsou spjaté s minulostí. Díky nově vznikající encyklopedii tak současníci budou mít možnost se seznámit s historií a významem jednotlivých vůní, jež provázely životy našich předků.

Vědci, historici a odborníci na umělou inteligenci z Velké Británie a některých dalších evropských zemí oznámili, že znovu naleznou vůně a pachy typické pro období od 16. do počátku 20. století.

Tříletý projekt pojmenovaný Odeuropa začne v lednu roku 2021. Vyčleněno na něj bylo celkem 2,8 milionu eur. Nejprve se vědci pomocí umělé inteligence zaměří na to, jak pachy a jejich kontexty popisují historické texty. Zanalyzují také, které aromatické předměty se vyskytují například na dobových obrazech. 

„Když se podíváte do textů vytištěných v Evropě od roku 1500, najdete v nich spoustu odkazů na vůně – od kadidla až po tabák,“ vysvětlil podle serveru The Guardian William Tullett z University of Anglia Ruskin v Cambridge, jeden z členů výzkumného týmu.

On-line encyklopedie

Získané poznatky následně experti využij k vytvoření on-line encyklopedie evropských pachů. Mimo jiné bude obsahovat historii konkrétních vůní i popis míst, která s nimi byla spjata.

Podle Tulletta je jedním z hlavních cílů projektu zdůraznit, jak se v průběhu času měnil význam a rozšíření jednotlivých vůní.

„Například tabák je komoditou, která se do Evropy dostala v 16. století. Zprvu tak představovala velmi exotický druh vůně. Poté se však na kontinentě rozšířila a bežně jste její pach mohli ucítit v mnoha městech,“ popsal Tullett. „V osmnáctém století si už lidé aktivně stěžovali třeba na užívání tabáku v divadlech,“ dodal.

Encyklopedie také současníkům umožní známé pachy zařadit do historických souvislostí. Příkladem může být rozmarýn, který byl velmi rozšířený v 16. a 17. století, protože se používal jako prostředek proti moru.

Do budoucna vědci chtějí ve spolupráci s chemiky a parfuméry pachové vzorky obnovit a rozeslat do evropských muzeí. Tam by mohly pomoct návštěvníkům lépe nasát atmosféru minulosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
před 17 hhodinami

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
před 18 hhodinami

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.