Vědci připravují encyklopedii zápachů i vůní, které čichali naši předkové

Vědci chtějí přiblížit pachy, které jsou spjaté s minulostí. Díky nově vznikající encyklopedii tak současníci budou mít možnost se seznámit s historií a významem jednotlivých vůní, jež provázely životy našich předků.

Vědci, historici a odborníci na umělou inteligenci z Velké Británie a některých dalších evropských zemí oznámili, že znovu naleznou vůně a pachy typické pro období od 16. do počátku 20. století.

Tříletý projekt pojmenovaný Odeuropa začne v lednu roku 2021. Vyčleněno na něj bylo celkem 2,8 milionu eur. Nejprve se vědci pomocí umělé inteligence zaměří na to, jak pachy a jejich kontexty popisují historické texty. Zanalyzují také, které aromatické předměty se vyskytují například na dobových obrazech. 

„Když se podíváte do textů vytištěných v Evropě od roku 1500, najdete v nich spoustu odkazů na vůně – od kadidla až po tabák,“ vysvětlil podle serveru The Guardian William Tullett z University of Anglia Ruskin v Cambridge, jeden z členů výzkumného týmu.

On-line encyklopedie

Získané poznatky následně experti využij k vytvoření on-line encyklopedie evropských pachů. Mimo jiné bude obsahovat historii konkrétních vůní i popis míst, která s nimi byla spjata.

Podle Tulletta je jedním z hlavních cílů projektu zdůraznit, jak se v průběhu času měnil význam a rozšíření jednotlivých vůní.

„Například tabák je komoditou, která se do Evropy dostala v 16. století. Zprvu tak představovala velmi exotický druh vůně. Poté se však na kontinentě rozšířila a bežně jste její pach mohli ucítit v mnoha městech,“ popsal Tullett. „V osmnáctém století si už lidé aktivně stěžovali třeba na užívání tabáku v divadlech,“ dodal.

Encyklopedie také současníkům umožní známé pachy zařadit do historických souvislostí. Příkladem může být rozmarýn, který byl velmi rozšířený v 16. a 17. století, protože se používal jako prostředek proti moru.

Do budoucna vědci chtějí ve spolupráci s chemiky a parfuméry pachové vzorky obnovit a rozeslat do evropských muzeí. Tam by mohly pomoct návštěvníkům lépe nasát atmosféru minulosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 1 hhodinou

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 3 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 6 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 13 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...