Vědci připravují encyklopedii zápachů i vůní, které čichali naši předkové

Vědci chtějí přiblížit pachy, které jsou spjaté s minulostí. Díky nově vznikající encyklopedii tak současníci budou mít možnost se seznámit s historií a významem jednotlivých vůní, jež provázely životy našich předků.

Vědci, historici a odborníci na umělou inteligenci z Velké Británie a některých dalších evropských zemí oznámili, že znovu naleznou vůně a pachy typické pro období od 16. do počátku 20. století.

Tříletý projekt pojmenovaný Odeuropa začne v lednu roku 2021. Vyčleněno na něj bylo celkem 2,8 milionu eur. Nejprve se vědci pomocí umělé inteligence zaměří na to, jak pachy a jejich kontexty popisují historické texty. Zanalyzují také, které aromatické předměty se vyskytují například na dobových obrazech. 

„Když se podíváte do textů vytištěných v Evropě od roku 1500, najdete v nich spoustu odkazů na vůně – od kadidla až po tabák,“ vysvětlil podle serveru The Guardian William Tullett z University of Anglia Ruskin v Cambridge, jeden z členů výzkumného týmu.

On-line encyklopedie

Získané poznatky následně experti využij k vytvoření on-line encyklopedie evropských pachů. Mimo jiné bude obsahovat historii konkrétních vůní i popis míst, která s nimi byla spjata.

Podle Tulletta je jedním z hlavních cílů projektu zdůraznit, jak se v průběhu času měnil význam a rozšíření jednotlivých vůní.

„Například tabák je komoditou, která se do Evropy dostala v 16. století. Zprvu tak představovala velmi exotický druh vůně. Poté se však na kontinentě rozšířila a bežně jste její pach mohli ucítit v mnoha městech,“ popsal Tullett. „V osmnáctém století si už lidé aktivně stěžovali třeba na užívání tabáku v divadlech,“ dodal.

Encyklopedie také současníkům umožní známé pachy zařadit do historických souvislostí. Příkladem může být rozmarýn, který byl velmi rozšířený v 16. a 17. století, protože se používal jako prostředek proti moru.

Do budoucna vědci chtějí ve spolupráci s chemiky a parfuméry pachové vzorky obnovit a rozeslat do evropských muzeí. Tam by mohly pomoct návštěvníkům lépe nasát atmosféru minulosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 10 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...