Vědci připravují encyklopedii zápachů i vůní, které čichali naši předkové

Vědci chtějí přiblížit pachy, které jsou spjaté s minulostí. Díky nově vznikající encyklopedii tak současníci budou mít možnost se seznámit s historií a významem jednotlivých vůní, jež provázely životy našich předků.

Vědci, historici a odborníci na umělou inteligenci z Velké Británie a některých dalších evropských zemí oznámili, že znovu naleznou vůně a pachy typické pro období od 16. do počátku 20. století.

Tříletý projekt pojmenovaný Odeuropa začne v lednu roku 2021. Vyčleněno na něj bylo celkem 2,8 milionu eur. Nejprve se vědci pomocí umělé inteligence zaměří na to, jak pachy a jejich kontexty popisují historické texty. Zanalyzují také, které aromatické předměty se vyskytují například na dobových obrazech. 

„Když se podíváte do textů vytištěných v Evropě od roku 1500, najdete v nich spoustu odkazů na vůně – od kadidla až po tabák,“ vysvětlil podle serveru The Guardian William Tullett z University of Anglia Ruskin v Cambridge, jeden z členů výzkumného týmu.

On-line encyklopedie

Získané poznatky následně experti využij k vytvoření on-line encyklopedie evropských pachů. Mimo jiné bude obsahovat historii konkrétních vůní i popis míst, která s nimi byla spjata.

Podle Tulletta je jedním z hlavních cílů projektu zdůraznit, jak se v průběhu času měnil význam a rozšíření jednotlivých vůní.

„Například tabák je komoditou, která se do Evropy dostala v 16. století. Zprvu tak představovala velmi exotický druh vůně. Poté se však na kontinentě rozšířila a bežně jste její pach mohli ucítit v mnoha městech,“ popsal Tullett. „V osmnáctém století si už lidé aktivně stěžovali třeba na užívání tabáku v divadlech,“ dodal.

Encyklopedie také současníkům umožní známé pachy zařadit do historických souvislostí. Příkladem může být rozmarýn, který byl velmi rozšířený v 16. a 17. století, protože se používal jako prostředek proti moru.

Do budoucna vědci chtějí ve spolupráci s chemiky a parfuméry pachové vzorky obnovit a rozeslat do evropských muzeí. Tam by mohly pomoct návštěvníkům lépe nasát atmosféru minulosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 8 mminutami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 16 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 17 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.