Použití mýdla může přitahovat komáry, ukazuje studie

Mytí mýdlem se může jevit jako rozumná strategie, jak se vyhnout pozornosti hmyzu. Podle vědců ale může jeho vůně naopak komáry přitahovat, protože když se neživí krví, doplňují příjem cukru nektarem. Vyplynulo to ze studie v odborném žurnálu iScience.

Vědci, kteří výzkum prováděli, uvedli, že komáři dávali přednost vůni dobrovolníků, kteří se myli třemi ze čtyř testovaných populárních značek mýdla. 

„Skutečnost, že přebíráme tyto květinové a ovocné vůně a dáváme je na tělo, znamená, že nyní voníme jako květina i člověk zároveň,“ řekl Clément Vinauger, který vedl práci na americké univerzitě Virginia Tech. „Je to, jako kdybyste se probudili a ucítili něco, co by bylo zároveň jako káva a muffiny. Velmi přitažlivé,“ dodal.

Účinky mýdel se u jednotlivých lidí poněkud lišily, pravděpodobně v důsledku interakcí mezi jeho vůní a jedinečným pachovým profilem každého člověka.

„Je pozoruhodné, že tentýž člověk, který je pro komáry extrémně přitažlivý, když je nemytý, se může s jedním mýdlem stát pro komáry ještě přitažlivějším a s jiným mýdlem se pak pro ně stane odpudivým,“ uvedl Vinauger.

Vědci dospěli k závěru, že výběr mýdla by mohl částečně vysvětlit, proč jsou někteří lidé magnetem na komáry, zatímco jiní vyváznou bez kousnutí.

Vyloučit vliv vydechovaného oxidu uhličitého

Do studie, publikované v časopise iScience, byli zapojeni čtyři dobrovolníci, kteří předložili vzorky látek, jež měli předtím nasazené na ruce. Zároveň buď nepoužili žádné mýdlo, nebo byli umytí některou ze čtyř různých značek mýdla – Dial, Dove, Native a Simple Truth.

Samičky komárů, které se na rozdíl od samečků živí krví, byly pozorovány, jak přistávají na vzorcích látek, aby bylo možné určit, čemu dávají přednost. Tkanina byla použita namísto toho, aby se hmyzu vystavili sami dobrovolníci, aby se vyloučil vliv vydechovaného oxidu uhličitého, který je pro komáry dalším důležitým vodítkem.

Z výzkumu vyplynulo, že mýdlo Dove, Dial a Simple Truth zvýšilo atraktivitu některých dobrovolníků pro hmyz, ovšem ne všech. Naopak rukáv poznamenaný odérem mýdla značky Native komáry spíše odpuzoval. Jeho relativně odpuzující účinek by podle vědců mohl souviset s jeho kokosovou vůní, neboť existují určité důkazy, že kokosové oleje jsou pro komáry přirozeným odpuzujícím prostředkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 18 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...