Jak utišit a uspat plačící dítě. Mezinárodní vědecký tým tvrdí, že zná recept

Novou naději může přinést vyčerpaným rodičům zjištění japonských a italských vědců, kteří zkoumali, jak utišit plačící miminko. Tvrdí, že je potřeba s ním nejdříve chodit a pak si s ním na osm minut sednout. O své poznatky se podělili v časopisu Current Biology.

„Dlouhotrvající pláč, zejména v noci, je považován za jeden z hlavních zdrojů stresu spojeného s rodičovstvím,“ cituje britský list The Guardian Kumi Kurodovou z japonského institutu Riken, který se zabývá výzkumem mozku. Se svými kolegy doporučuje, aby rodiče zvedli plačící miminko z postýlky a chodili s ním pět minut, aniž by se náhle zastavovali nebo nečekaně měnili směr.

Pak si mají s miminkem na pět až osm minut sednout a teprve potom se mohou pokusit uložit ho do postýlky. „Tuto zhruba patnáctiminutovou metodu by měli rodiče vyzkoušet, než si začnou dělat starosti, co se to s jejich děťátkem děje,“ řekla vědkyně.

Metoda vznikla díky výzkumu savců, jejichž mláďata plně závisí na rodičovské péči. Jde o kočky, psy, myši, veverky a samozřejmě lidi. Výzkum ukázal, že když matka svého potomka nosí, mládě se zklidní, klesne mu tepová frekvence, zmírní se zvukové projevy nepohody i pohyb.

Aby navrhli tu nejúčinnější metodu pro utěšování plačících miminek, sledovali vědci videa a monitory srdeční činnosti během čtyř různých metod konejšení: chování dítěte vsedě, odložení dítěte do ohrádky, chování ho za chůze a houpání ho v kočárku. Pláč se zmírnil jen tehdy, pokud rodiče s miminky chodili nebo je houpali v kočárku. Posadit se s nimi nebo je odložit do ohrádky nepomohlo.

Co funguje a co ne

Asi po pěti minutách nošení všechna miminka přestala plakat a skoro polovina z nich usnula, uvedli vědci. Nicméně i když se rodičům jejich potomky zdánlivě podařilo uklidnit, nebezpečí dalšího pláče nezmizelo. Asi třetina dětí se totiž znovu probudila v okamžiku, kdy je dospělí uložili do postýlky. Jejich srdeční aktivita totiž v okamžiku, kdy měli přerušený fyzický kontakt s rodičem, vzrostla natolik, že se znovu probraly. Po chození s miminkem pomohlo se na pět až osm minut s ním posadit, aby se dostalo do hlubšího spánku.

I když tato metoda fungovala lépe než ostatní, vědci netvrdí, že jde o záchranu pro všechny nevyspalé rodiče. Tento předběžný průzkum absolvovalo 21 miminek v Japonsku a Itálii a jeho výsledky je třeba ověřit v rozsáhlejších studiích.

„Miminka mohou v noci nespat z různých důvodů,“ říká Gianluca Esposito, profesor vývojové psychologie z Tridentské univerzity, spoluautor článku v Current Biology. „Pokud dítě bolí bříško, asi to fungovat nebude. Bohužel se domnívám, že mnoho rodičů stále čekají bezesné noci. To je součást rodičovství,“ řekl Esposito.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...