Jak utišit a uspat plačící dítě. Mezinárodní vědecký tým tvrdí, že zná recept

Novou naději může přinést vyčerpaným rodičům zjištění japonských a italských vědců, kteří zkoumali, jak utišit plačící miminko. Tvrdí, že je potřeba s ním nejdříve chodit a pak si s ním na osm minut sednout. O své poznatky se podělili v časopisu Current Biology.

„Dlouhotrvající pláč, zejména v noci, je považován za jeden z hlavních zdrojů stresu spojeného s rodičovstvím,“ cituje britský list The Guardian Kumi Kurodovou z japonského institutu Riken, který se zabývá výzkumem mozku. Se svými kolegy doporučuje, aby rodiče zvedli plačící miminko z postýlky a chodili s ním pět minut, aniž by se náhle zastavovali nebo nečekaně měnili směr.

Pak si mají s miminkem na pět až osm minut sednout a teprve potom se mohou pokusit uložit ho do postýlky. „Tuto zhruba patnáctiminutovou metodu by měli rodiče vyzkoušet, než si začnou dělat starosti, co se to s jejich děťátkem děje,“ řekla vědkyně.

Metoda vznikla díky výzkumu savců, jejichž mláďata plně závisí na rodičovské péči. Jde o kočky, psy, myši, veverky a samozřejmě lidi. Výzkum ukázal, že když matka svého potomka nosí, mládě se zklidní, klesne mu tepová frekvence, zmírní se zvukové projevy nepohody i pohyb.

Aby navrhli tu nejúčinnější metodu pro utěšování plačících miminek, sledovali vědci videa a monitory srdeční činnosti během čtyř různých metod konejšení: chování dítěte vsedě, odložení dítěte do ohrádky, chování ho za chůze a houpání ho v kočárku. Pláč se zmírnil jen tehdy, pokud rodiče s miminky chodili nebo je houpali v kočárku. Posadit se s nimi nebo je odložit do ohrádky nepomohlo.

Co funguje a co ne

Asi po pěti minutách nošení všechna miminka přestala plakat a skoro polovina z nich usnula, uvedli vědci. Nicméně i když se rodičům jejich potomky zdánlivě podařilo uklidnit, nebezpečí dalšího pláče nezmizelo. Asi třetina dětí se totiž znovu probudila v okamžiku, kdy je dospělí uložili do postýlky. Jejich srdeční aktivita totiž v okamžiku, kdy měli přerušený fyzický kontakt s rodičem, vzrostla natolik, že se znovu probraly. Po chození s miminkem pomohlo se na pět až osm minut s ním posadit, aby se dostalo do hlubšího spánku.

I když tato metoda fungovala lépe než ostatní, vědci netvrdí, že jde o záchranu pro všechny nevyspalé rodiče. Tento předběžný průzkum absolvovalo 21 miminek v Japonsku a Itálii a jeho výsledky je třeba ověřit v rozsáhlejších studiích.

„Miminka mohou v noci nespat z různých důvodů,“ říká Gianluca Esposito, profesor vývojové psychologie z Tridentské univerzity, spoluautor článku v Current Biology. „Pokud dítě bolí bříško, asi to fungovat nebude. Bohužel se domnívám, že mnoho rodičů stále čekají bezesné noci. To je součást rodičovství,“ řekl Esposito.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.