Lemur, který umí zpívat, má smysl pro rytmus jako lidé. Využívá intervaly jako kapela Queen

Lemur indri, který je největším z přežívajících lemurů, je jedním z mála zvířat, které má smysl pro rytmus. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Current Biology. Vědci v ní zkoumali, jestli je jediný zpívající druh lemura na světě schopen vytvářet rytmické vzorce, a zjistili, že umí dva, které v hudbě používají i lidé.

Autoři studie definovali rytmus jako „trvalé vzorce, které se skládají ze zvuků a ticha“. Serveru CNN to řekla spoluautorka studie Chiara De Gregoriová z Turínské univerzity. Její tým se pokoušel zjistit, zda je tyto vzorce možné objevit i ve zpěvu indriů, který na první poslech připomíná spíše kvílení.

Vědci po dvanácti letech výzkumu analyzovali 636 nahrávek vokalizací od 39 dospělých indriů a zjistili, že s lidmi sdílejí dva různé rytmické vzorce. Prvním z nich je takzvaná izochronie, která nastává, když jsou mezi tóny rovnoměrně rozmístěné intervaly. Vědci dále zjistili, že tito lemuři zpívají v poměru jedna ku dvěma, kdy je druhý interval dvakrát delší než první. Podle De Gregoriové je možné najít oba typy těchto intervalů například v písni We Will Rock You od britské rockové skupiny Queen.

Další analýza ukázala, že samečci indriů udrželi své tóny déle a dělali ve zpěvu delší intervaly než samičky. De Gregoriová poznamenala, že zpěv vyžaduje značné množství energie a delší intervaly umožňují samcům vydržet zpívat déle.

Shromažďování nahrávek lemurů nebylo snadné. Indriové žijí v korunách stromů ukrytých v hloubi madagaskarského deštného pralesa. Výzkumníci strávili roky jejich sledováním, aby se jim podařilo zpěv zachytit. Vědci zatím i přes letitou analýzu netuší, proč indriové oplývají tímto jedinečným talentem. Myslí si, že zpěv se u nich vyvinul, aby mohli komunikovat na dlouhé vzdálenosti a chránit své území.

„Hudba je důležitou součástí našich životů, ale o jejím smyslu se stále diskutuje,“ řekla De Gregoriová. „Naše výsledky mohou být důležitým důkazem pro to, jak chápeme původ našich rytmických schopností a naši vášeň pro tanec a hudbu,“ dodala.

Dalším krokem v jejím výzkumu je zjistit, zda tato ohrožená zvířata umějí zpívat od narození, nebo je to dovednost, které se učí až v průběhu života.

Na hraně vymření

Lemuři se ve volné přírodě vyskytují na jediném místě planety – ostrově Madagaskar východně od afrických břehů. Ten je ale v současné době natolik ohrožený mnoha dopady lidské činnosti, že vědci lemurům neslibují úplně pozitivní budoucnost.

Před rokem vydal Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN ) nový Červený seznam ohrožených druhů - 33 druhů lemurů je v něm zařazeno do kategorie kriticky ohrožených zvířat. To znamená, že třetina všech druhů lemurů se ocitla na hranici vyhynutí.

Podle této zprávy je hlavní příčinou vymírání lemurů zejména zánik jejich přirozeného prostředí, tedy lesů, kde žijí. Zemědělci pomocí kácení i vypalování mění původní husté pralesy na zemědělskou půdu, ale na té už lemuři nenajdou potravu.

V posledních letech les mizí také kvůli těžařům, a protože v madagaskarských pralesích přibývá dolů, je zapotřebí stále více stavebního i topného dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...