Lemur, který umí zpívat, má smysl pro rytmus jako lidé. Využívá intervaly jako kapela Queen

Lemur indri, který je největším z přežívajících lemurů, je jedním z mála zvířat, které má smysl pro rytmus. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Current Biology. Vědci v ní zkoumali, jestli je jediný zpívající druh lemura na světě schopen vytvářet rytmické vzorce, a zjistili, že umí dva, které v hudbě používají i lidé.

Autoři studie definovali rytmus jako „trvalé vzorce, které se skládají ze zvuků a ticha“. Serveru CNN to řekla spoluautorka studie Chiara De Gregoriová z Turínské univerzity. Její tým se pokoušel zjistit, zda je tyto vzorce možné objevit i ve zpěvu indriů, který na první poslech připomíná spíše kvílení.

Vědci po dvanácti letech výzkumu analyzovali 636 nahrávek vokalizací od 39 dospělých indriů a zjistili, že s lidmi sdílejí dva různé rytmické vzorce. Prvním z nich je takzvaná izochronie, která nastává, když jsou mezi tóny rovnoměrně rozmístěné intervaly. Vědci dále zjistili, že tito lemuři zpívají v poměru jedna ku dvěma, kdy je druhý interval dvakrát delší než první. Podle De Gregoriové je možné najít oba typy těchto intervalů například v písni We Will Rock You od britské rockové skupiny Queen.

Další analýza ukázala, že samečci indriů udrželi své tóny déle a dělali ve zpěvu delší intervaly než samičky. De Gregoriová poznamenala, že zpěv vyžaduje značné množství energie a delší intervaly umožňují samcům vydržet zpívat déle.

Shromažďování nahrávek lemurů nebylo snadné. Indriové žijí v korunách stromů ukrytých v hloubi madagaskarského deštného pralesa. Výzkumníci strávili roky jejich sledováním, aby se jim podařilo zpěv zachytit. Vědci zatím i přes letitou analýzu netuší, proč indriové oplývají tímto jedinečným talentem. Myslí si, že zpěv se u nich vyvinul, aby mohli komunikovat na dlouhé vzdálenosti a chránit své území.

„Hudba je důležitou součástí našich životů, ale o jejím smyslu se stále diskutuje,“ řekla De Gregoriová. „Naše výsledky mohou být důležitým důkazem pro to, jak chápeme původ našich rytmických schopností a naši vášeň pro tanec a hudbu,“ dodala.

Dalším krokem v jejím výzkumu je zjistit, zda tato ohrožená zvířata umějí zpívat od narození, nebo je to dovednost, které se učí až v průběhu života.

Na hraně vymření

Lemuři se ve volné přírodě vyskytují na jediném místě planety – ostrově Madagaskar východně od afrických břehů. Ten je ale v současné době natolik ohrožený mnoha dopady lidské činnosti, že vědci lemurům neslibují úplně pozitivní budoucnost.

Před rokem vydal Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN ) nový Červený seznam ohrožených druhů - 33 druhů lemurů je v něm zařazeno do kategorie kriticky ohrožených zvířat. To znamená, že třetina všech druhů lemurů se ocitla na hranici vyhynutí.

Podle této zprávy je hlavní příčinou vymírání lemurů zejména zánik jejich přirozeného prostředí, tedy lesů, kde žijí. Zemědělci pomocí kácení i vypalování mění původní husté pralesy na zemědělskou půdu, ale na té už lemuři nenajdou potravu.

V posledních letech les mizí také kvůli těžařům, a protože v madagaskarských pralesích přibývá dolů, je zapotřebí stále více stavebního i topného dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 17 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...