Australská nezisková organizace sledující koaly letos oznámila, že je tento vačnatec funkčně vyhynulý. Biologové sice tuto alarmující zprávu odmítají, souhlasí však s tím, že počty populárních zvířat klesají. Koalové jsou potravní specialisté a v přežití by jim mohlo pomoct naučit se konzumovat jiný druh eukalyptů, než na jaký jsou zvyklí. Cesta vede přes transplantaci stolice.
Začátkem května zaskočila nadace Australian Koala Foundation svět oznámením, že koala medvídkovitý již funkčně vyhynul. „Myslíme si, že v Austrálii už není víc než 80 tisíc koalů. Je to asi jedno procento z osmi milionů, kteří byly mezi lety 1890 a 1927 zastřeleni kvůli jejich kožešině,“ uvedli zástupci nadace.
Výraz „funkčně vyhynulý“ znamená, že v přírodě už není dostatek zvířat, aby dokázala udržet geneticky rozmanitou populaci. Podle biologů však není tvrzení o vyhynutí pravdivé. „Nadace to oznámila těsně před volbami, aby získala pozornost veřejnosti pro environmentální otázky,“ uvedla expertka na tyto vačnatce, bioložka Christine Adams-Hoskingová z University of Queensland.
Přesto není možné říct, že je populace koalů medvítkovitých zdravá. Přesný počet zvířat není znám, je ovšem zjevné, že jich v přírodě výrazně ubylo, zejména kvůli tomu, jak rychle se mění jejich přirozené životní prostředí.
Velký problém vznikl roku 2013, kdy se koalové na řadě míst v Austrálii lokálně přemnožili. Kvůli velkému množství zvířat na jednom místě došlo k poškození stromů blahovičníku manového, jehož listí je jedinou potravou, kterou jsou někteří koalové schopni přijímat.
S nápadem na řešení koalího problému přišla molekulární bioložka Michaela Blytonová, když zkoumala, jak klesla populace těchto vačnatců na mysu Otway. „Kvůli hladu došlo k sedmdesátiprocentnímu úbytku, bylo to hodně depresivní,“ říká.
Ukázalo se ale přitom něco zajímavého. I když koalové hladověli, nezačali žrát listí jiného druhu blahovičníku, latinsky nazývaného Eucalyptus obliqua. „A to přesto, že někteří koalové se živí výhradně listím z tohoto stromu,“ poznamenala vědkyně.
Vedlo ji to k myšlence, že koaly omezuje v tom, co jsou schopni konzumovat, jejich střevní flóra. Nesmírně složitý ekosystém s biliony virů, bakterií, archeí a eukaryot. S kolegy proto začala řešit otázku, zda by koalům nepomohla transplantace stolice zvířat, která jsou schopna požírat i jiný druh eukalyptu.
Právě přenosem stolice se může střevní mikroflóra transplantovat nejlépe. Tato metoda se v posledních letech používá také u lidí, pomáhá u průjmového onemocnění způsobeného bakterií Clostridium difficile.
Přeučení koalové
Biologové proto ve volné přírodě odchytili koaly, kteří se tam živí jen listím blahovičníku manového. „Pak jsme v přírodě odebrali výkaly od koalů, kteří se živí jiným druhem blahovičníku, koncentrovali mikroorganismy z nich a vložili je do kapslí, jež jsme potom dali v zajetí drženým koalům,“ popsala Blytonová.
„Po dobu 18 dnů jsme pak monitorovali, kolik blahovičníku Eucalyptus obliqua jsou ochotní sníst a srovnávali jsme to s jedinci, kteří transplantované výkaly nedostali.“
Ukázalo se, transplantace střevní mikroflóry opravdu změnila zvířatům zažívání a umožnila jim bez problémů konzumovat listy dvou druhů eukalyptů. „Tohle by mohlo ovlivnit všechny stránky života koal. Od jejich stravy přes výběr místa, kde žijí, až po využívání přírodních zdrojů,“ dodala vědkyně.
Kdyby se podařilo projekt spustit ve velkém, mohlo by to podle biologů pomoci koalům, aby nebyli tak zranitelní nedostatkem potravy a aby se rychleji adaptovali na změny, které australská příroda zažívá.
