Pandemie nemoci COVID-19 může ohrozit i gorily, šimpanze a orangutany, obávají se experti

Pandemie nemoci COVID-19 by mohla dopadnout i na ohrožené populace goril, šimpanzů a orangutanů, varovali experti na primáty. Lidské viry totiž mohou tato zvířata kvůli genetické blízkosti napadat.

Nejbližší příbuzní člověka, tedy velcí primáti, s člověkem sdílí asi 98 procent DNA, a jsou proto zranitelná i řadou lidských chorob, například respiračními nemocemi. Podle deníku Guardian se již v minulosti ukázalo, že nemoci, které se u člověka projevují jen lehkými symptomy, mohou být pro primáty životu nebezpečné.

Někteří experti se proto domnívají, že by stávající nemoc COVID-19 mohla být pro primáty devastující. Žádný příklad toho, že by se velký primát tímto virem nakazil, sice nebyl zaznamenán, k dispozici už jsou ale výsledky studie, která zkoumala makaky.

U těch se prokázalo nejen to, že jsou schopní se novým koronavirem nakazit, ale také, že pro ně nemoc může být smrtelná. Současně ovšem ukázala, že primáti mohou nákazu přežít, a dokonce si proti ní vytvořit imunitu.

Světové populace goril i šimpanzů čelily už před pandemií koronaviru násobnému ohrožení, ať už ničením jejich přirozeného prostředí, pytláctvím nebo lesními požáry. Národní parky v Kongu a Rwandě, kde tito tvorové žijí, se proto nyní ve snaze zabránit nákaze uzavřely před turisty i vědci. To ovšem zvyšuje hrozbu, že do rezervací ve větším proniknou pytláci.

„Pandemie COVIDu-19 je kritickou pro lidi, naše zdraví i ekonomiky,“ uvedl pro Guardian Thomas Gillespie, autor výzvy 25 vědců zveřejněné v odborném žurnálu Nature. „Ale potenciálně je to také hrozná situace pro velké primáty. Pro ty ohrožené je riziko vysoké.“

„Mladší lidé, u nichž je riziko onemocnět COVIDem-19 vážněji nízké, jsou právě skupinou, která podniká výlety do asijských a afrických států, aby tam viděli velké primáty,“ uvedl Gillespie. „Bylo by ale extrémně složité monitorovat, jestli byli infikování COVIDem-19, protože nemusí ještě projevovat žádné smyptomy.“

Viry a primáti

Že se primáti mohou nakazit viry od lidí, se ví od roku 2008. Od té doby se to už projevilo: roku 2016 se do populace šimpanzů v Pobřeží slonoviny dostal jeden z lidských virů.

U goril se podařilo v minulých letech trend jejich vymírání zvrátit, „ale pokud se sem tahle nemoc dostane, mohl by se tento trend zase obrátit,“ uvedla Cath Lawsonová ze Světového fondu na ochranu přírody.

Podobná opatření jako v Africe se zavádějí také na ochranu orangutanů v Asii, například na některých místech na Borneu. „Tato nemoc by pro kriticky ohrožené orangutany mohla být fatální. Je to riziko, které se nemůžeme dovolit,“ komentovala situaci Susan Shewardová z britské neziskové organizace Orangutan Appeal.

Mezinárodní svaz ochrany přírody už v obavě před dopadem nového koronaviru zpřísnil pravidla pro kontakty mezi lidmi a velkými primáty. Doporučenou vzdálenost zvýšil ze sedmi na deset metrů a také by se k nim vůbec neměl přiblížit někdo, kdo je jakkoliv nemocný, anebo byl nemocný 14 dní předtím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 22 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...