Pandemie nemoci COVID-19 může ohrozit i gorily, šimpanze a orangutany, obávají se experti

Pandemie nemoci COVID-19 by mohla dopadnout i na ohrožené populace goril, šimpanzů a orangutanů, varovali experti na primáty. Lidské viry totiž mohou tato zvířata kvůli genetické blízkosti napadat.

Nejbližší příbuzní člověka, tedy velcí primáti, s člověkem sdílí asi 98 procent DNA, a jsou proto zranitelná i řadou lidských chorob, například respiračními nemocemi. Podle deníku Guardian se již v minulosti ukázalo, že nemoci, které se u člověka projevují jen lehkými symptomy, mohou být pro primáty životu nebezpečné.

Někteří experti se proto domnívají, že by stávající nemoc COVID-19 mohla být pro primáty devastující. Žádný příklad toho, že by se velký primát tímto virem nakazil, sice nebyl zaznamenán, k dispozici už jsou ale výsledky studie, která zkoumala makaky.

U těch se prokázalo nejen to, že jsou schopní se novým koronavirem nakazit, ale také, že pro ně nemoc může být smrtelná. Současně ovšem ukázala, že primáti mohou nákazu přežít, a dokonce si proti ní vytvořit imunitu.

Světové populace goril i šimpanzů čelily už před pandemií koronaviru násobnému ohrožení, ať už ničením jejich přirozeného prostředí, pytláctvím nebo lesními požáry. Národní parky v Kongu a Rwandě, kde tito tvorové žijí, se proto nyní ve snaze zabránit nákaze uzavřely před turisty i vědci. To ovšem zvyšuje hrozbu, že do rezervací ve větším proniknou pytláci.

„Pandemie COVIDu-19 je kritickou pro lidi, naše zdraví i ekonomiky,“ uvedl pro Guardian Thomas Gillespie, autor výzvy 25 vědců zveřejněné v odborném žurnálu Nature. „Ale potenciálně je to také hrozná situace pro velké primáty. Pro ty ohrožené je riziko vysoké.“

„Mladší lidé, u nichž je riziko onemocnět COVIDem-19 vážněji nízké, jsou právě skupinou, která podniká výlety do asijských a afrických států, aby tam viděli velké primáty,“ uvedl Gillespie. „Bylo by ale extrémně složité monitorovat, jestli byli infikování COVIDem-19, protože nemusí ještě projevovat žádné smyptomy.“

Viry a primáti

Že se primáti mohou nakazit viry od lidí, se ví od roku 2008. Od té doby se to už projevilo: roku 2016 se do populace šimpanzů v Pobřeží slonoviny dostal jeden z lidských virů.

U goril se podařilo v minulých letech trend jejich vymírání zvrátit, „ale pokud se sem tahle nemoc dostane, mohl by se tento trend zase obrátit,“ uvedla Cath Lawsonová ze Světového fondu na ochranu přírody.

Podobná opatření jako v Africe se zavádějí také na ochranu orangutanů v Asii, například na některých místech na Borneu. „Tato nemoc by pro kriticky ohrožené orangutany mohla být fatální. Je to riziko, které se nemůžeme dovolit,“ komentovala situaci Susan Shewardová z britské neziskové organizace Orangutan Appeal.

Mezinárodní svaz ochrany přírody už v obavě před dopadem nového koronaviru zpřísnil pravidla pro kontakty mezi lidmi a velkými primáty. Doporučenou vzdálenost zvýšil ze sedmi na deset metrů a také by se k nim vůbec neměl přiblížit někdo, kdo je jakkoliv nemocný, anebo byl nemocný 14 dní předtím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...