Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují „demokratickým“ způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity.
Kavky se rozhodují demokraticky, ukázala studie
Tisíce kavek někdy v zimě náhle vzlétnou k ranní obloze a vytvoří vířící černý mrak. Podle vědců tomu ale předchází volání ptáků, kteří chtějí odletět. Když hluk dosáhne kritické úrovně, je to signál, že je hejno připraveno k odletu, a kavky odlétají.
Jde o vzácný pohled na to, jak se zvířata rozhodují ve skupině, vysvětlil Alex Thornton z Exeterské univerzity. Jeho studii vydal odborný časopis Current Biology.
Kavka obecná
V ptačí demokracii vítězí silnější hlas
„Když se pták ozve, tak hlasuje nebo dává najevo, že chce odletět,“ řekl Thornton. Kolektivní rozhodnutí o odletu pak závisí na dvou věcech. První je hlasitost hluku a druhou je crescendo neboli rychlost, s jakou se hladina hluku zvyšuje.
Jakmile ptáci dosáhnou konsenzu, tisíce krákajících kavek se v průměru během pěti sekund spustí ze stromu a vytvoří jednu ze známých zimních podívaných. Pěvci místo opustí dříve, když se hladina zvuku zvyšuje rychleji.
Autoři studie to zjistili pomocí nahrávacích zařízení, která připevnili na stromy, kde kavky v Cornwallu dvě zimy po sobě hřadovaly. Poté analyzovali zaznamenané zvuky a porovnávali je s časy, kdy ptáci stromy opouštěli. Aby ověřili svá zjištění, vědci poté nahrávky kavkám přehráli a zjistili, že na zvuky reagují a odlétají v průměru o šest minut dříve. Když místo toho přehráli zvuky větru, ptáci neodlétali, což naznačuje, že kavky reagovaly jen na svůj zpěv, nikoli na rušení hlukem.
Kavky chtějí opouštět stromy společně, protože je to chrání před predátory nebo je to užitečné pro „výměnu informací“, domnívá se Thornton.
„Pokud odlétáte společně, můžete si všimnout, že jiný jedinec je obzvlášť dobře najedený, nebo z jeho zpěvu poznáte, že se najedl. Možná si uvědomíte, že je to pták, kterého stojí za to sledovat a hledat s ním vhodné místo pro potravu,“ vysvětluje profesor Thornton. Podobně se mohou chovat i jiní ptáci, ale vědci to zatím podle něj podrobně nezkoumali.
Díky ptákům rozumíme lépe lidem
Zjištění pomohou podle Thorntona vědcům pochopit vliv lidských činností na populace zvířat. Lidé stále častěji ruší ptáky světelným a hlukovým znečištěním, které může narušovat jejich schopnost vzájemně komunikovat.
„Představte si velké hnízdo v blízkosti města nebo rušné silnice. Pokud se ptáci navzájem neslyší a nemohou se dohodnout na společném odletu, může to mít velký dopad na jejich populaci,“ řekl Thornton.