Zpěvní ptáci zareagovali na pandemii covidu. Zní teď pro samice víc sexy

Dokladů o tom, jak ztichnutí lidské civilizace během pandemie covidu-19 ovlivnilo přírodu, stále přibývá. Nejnověji ornitologové prostudovali reakci severoamerických zpěvných ptáků na utlumení lidské činnosti při takzvaném „lockdownu“.

Když během prvních měsíců pandemie ulice San Francisca ztichly, změnil se nejen život lidí, ale také chování ptáků. Podle nové studie začali zpívat jemněji a ve větším rozsahu, což udělalo jejich hlas pro samice více „sexy“.

Vědci, kteří se změnami v chování zvířat během pandemie zabývají, tuto výjimečnou dobu nazývají „anthropauza“. „Když bylo město rušné, tak ptáci zpívali opravdu hlasitě,“ uvedla behaviorální ekoložka Elizabeth Derryberryová, která proměny ekosystému San Franciska studovala a popsala ve článku, který vyšel v odborném žurnálu Science.

Jak ale město utichalo, lidé přestali vycházet a auta přestávala jezdit, snížila se hladina hluku přibližně o 50 procent. Množství automobilů, které projížděly po slavném mostě Golden Gate, se snížilo na úroveň roku 1954.

Vědci porovnali data o ptačím zpěvu s těmi, která měli z předchozích let ze stejných míst. Věnovali se jedinému druhu, a to strnadci bělokorunkatému – americkému příbuznému našich evropských strnadů. Ornitologové zjistili, že ztichnutí města umožnilo těmto ptákům zpívat mnohem tišeji a také mohli vydávat hlubší tóny. Díky tomu se jim rozšířil pěvecký rejstřík a jejich produkce se tak stala výrazně pestřejší.

Jak je to možné?

Autoři studie to přirovnávají k hlučnému večírku. Na začátku, než se zábava rozjede, tak člověk může mluvit normálně silným hlasem. Ale jakmile dorazí víc lidí a baví se hlasitěji, musí člověk více také hlas zesílit. „Když křičíte na párty, tak váš hlas taky nezní nic moc,“ uvedla Derryberryová, podle níž lze podobný efekt sledovat i u ptáků. Což znamená, že „jejich zpěv zní lépe a jejich hlas je víc sexy,“ jak vědci uvedli.

Tato změna nebyla úplně překvapivá, přírodovědci s něčím takovým počítali. Ale zajímavější bylo, jak rozsáhlá a silná proměna zpěvu nastala. Ptáci se totiž ztišili o více než třetinu, což bylo neočekávané. Přitom byl ale jejich hlas slyšet na více než dvojnásobnou vzdálenost, než je běžné při normálním chodu velkoměsta.

Autoři studie zdůrazňují, že výsledek jejich práce je dokladem toho, jak rychle se ptáci umí adaptovat na změny prostředí. A současně to naznačuje, jak důležité je snažit se omezovat nadměrný hluk v metropolích i jejich okolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 13 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.