Zpěvní ptáci zareagovali na pandemii covidu. Zní teď pro samice víc sexy

Dokladů o tom, jak ztichnutí lidské civilizace během pandemie covidu-19 ovlivnilo přírodu, stále přibývá. Nejnověji ornitologové prostudovali reakci severoamerických zpěvných ptáků na utlumení lidské činnosti při takzvaném „lockdownu“.

Když během prvních měsíců pandemie ulice San Francisca ztichly, změnil se nejen život lidí, ale také chování ptáků. Podle nové studie začali zpívat jemněji a ve větším rozsahu, což udělalo jejich hlas pro samice více „sexy“.

Vědci, kteří se změnami v chování zvířat během pandemie zabývají, tuto výjimečnou dobu nazývají „anthropauza“. „Když bylo město rušné, tak ptáci zpívali opravdu hlasitě,“ uvedla behaviorální ekoložka Elizabeth Derryberryová, která proměny ekosystému San Franciska studovala a popsala ve článku, který vyšel v odborném žurnálu Science.

Jak ale město utichalo, lidé přestali vycházet a auta přestávala jezdit, snížila se hladina hluku přibližně o 50 procent. Množství automobilů, které projížděly po slavném mostě Golden Gate, se snížilo na úroveň roku 1954.

Vědci porovnali data o ptačím zpěvu s těmi, která měli z předchozích let ze stejných míst. Věnovali se jedinému druhu, a to strnadci bělokorunkatému – americkému příbuznému našich evropských strnadů. Ornitologové zjistili, že ztichnutí města umožnilo těmto ptákům zpívat mnohem tišeji a také mohli vydávat hlubší tóny. Díky tomu se jim rozšířil pěvecký rejstřík a jejich produkce se tak stala výrazně pestřejší.

Jak je to možné?

Autoři studie to přirovnávají k hlučnému večírku. Na začátku, než se zábava rozjede, tak člověk může mluvit normálně silným hlasem. Ale jakmile dorazí víc lidí a baví se hlasitěji, musí člověk více také hlas zesílit. „Když křičíte na párty, tak váš hlas taky nezní nic moc,“ uvedla Derryberryová, podle níž lze podobný efekt sledovat i u ptáků. Což znamená, že „jejich zpěv zní lépe a jejich hlas je víc sexy,“ jak vědci uvedli.

Tato změna nebyla úplně překvapivá, přírodovědci s něčím takovým počítali. Ale zajímavější bylo, jak rozsáhlá a silná proměna zpěvu nastala. Ptáci se totiž ztišili o více než třetinu, což bylo neočekávané. Přitom byl ale jejich hlas slyšet na více než dvojnásobnou vzdálenost, než je běžné při normálním chodu velkoměsta.

Autoři studie zdůrazňují, že výsledek jejich práce je dokladem toho, jak rychle se ptáci umí adaptovat na změny prostředí. A současně to naznačuje, jak důležité je snažit se omezovat nadměrný hluk v metropolích i jejich okolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 7 hhodinami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 9 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 14 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 15 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 18 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
4. 12. 2025

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
4. 12. 2025

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
4. 12. 2025
Načítání...