Zpěvní ptáci zareagovali na pandemii covidu. Zní teď pro samice víc sexy

Dokladů o tom, jak ztichnutí lidské civilizace během pandemie covidu-19 ovlivnilo přírodu, stále přibývá. Nejnověji ornitologové prostudovali reakci severoamerických zpěvných ptáků na utlumení lidské činnosti při takzvaném „lockdownu“.

Když během prvních měsíců pandemie ulice San Francisca ztichly, změnil se nejen život lidí, ale také chování ptáků. Podle nové studie začali zpívat jemněji a ve větším rozsahu, což udělalo jejich hlas pro samice více „sexy“.

Vědci, kteří se změnami v chování zvířat během pandemie zabývají, tuto výjimečnou dobu nazývají „anthropauza“. „Když bylo město rušné, tak ptáci zpívali opravdu hlasitě,“ uvedla behaviorální ekoložka Elizabeth Derryberryová, která proměny ekosystému San Franciska studovala a popsala ve článku, který vyšel v odborném žurnálu Science.

Jak ale město utichalo, lidé přestali vycházet a auta přestávala jezdit, snížila se hladina hluku přibližně o 50 procent. Množství automobilů, které projížděly po slavném mostě Golden Gate, se snížilo na úroveň roku 1954.

Vědci porovnali data o ptačím zpěvu s těmi, která měli z předchozích let ze stejných míst. Věnovali se jedinému druhu, a to strnadci bělokorunkatému – americkému příbuznému našich evropských strnadů. Ornitologové zjistili, že ztichnutí města umožnilo těmto ptákům zpívat mnohem tišeji a také mohli vydávat hlubší tóny. Díky tomu se jim rozšířil pěvecký rejstřík a jejich produkce se tak stala výrazně pestřejší.

Jak je to možné?

Autoři studie to přirovnávají k hlučnému večírku. Na začátku, než se zábava rozjede, tak člověk může mluvit normálně silným hlasem. Ale jakmile dorazí víc lidí a baví se hlasitěji, musí člověk více také hlas zesílit. „Když křičíte na párty, tak váš hlas taky nezní nic moc,“ uvedla Derryberryová, podle níž lze podobný efekt sledovat i u ptáků. Což znamená, že „jejich zpěv zní lépe a jejich hlas je víc sexy,“ jak vědci uvedli.

Tato změna nebyla úplně překvapivá, přírodovědci s něčím takovým počítali. Ale zajímavější bylo, jak rozsáhlá a silná proměna zpěvu nastala. Ptáci se totiž ztišili o více než třetinu, což bylo neočekávané. Přitom byl ale jejich hlas slyšet na více než dvojnásobnou vzdálenost, než je běžné při normálním chodu velkoměsta.

Autoři studie zdůrazňují, že výsledek jejich práce je dokladem toho, jak rychle se ptáci umí adaptovat na změny prostředí. A současně to naznačuje, jak důležité je snažit se omezovat nadměrný hluk v metropolích i jejich okolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...