Vědci popsali, že existují čtyři druhy žiraf. Ty to věděly vždy

Najít rozdíl mezi druhy zvířat může být běh na dlouhou trať. Genomický výzkum však prokázal, že ačkoliv jsou si vzájemně velmi podobné, existují čtyři různé druhy žiraf, které se od sebe liší stejně jako třeba medvěd hnědý od toho ledního. Napsal o tom list The Times.

Na čtyři rozdílné druhy se tento nejvyšší žijící živočich rozdělil poměrně nedávno, zřejmě teprve před několika tisíci lety. Ochránci přírody však žirafu nyní klasifikují jen jako jeden druh (s devíti poddruhy), který vedou jako ohrožený.

Studie publikovaná v odborném časopise Current Biology ale potvrzuje, že mezi žirafami jsou zásadní rozdíly. Žirafy žijící ve volné přírodě to přitom podle všeho dávno věděly –⁠ odborníci totiž nepozorovali, že by mezi druhy docházelo k páření. Studium genů žiraf žijících v různých částech Afriky je dosud nejpřesvědčivějším důkazem, že je potřeba tyto velké savce nově klasifikovat.

Axel Janke, genetik z německého Senckenbergova centra pro výzkum biodiverzity a klimatu a Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho, říká, že mezinárodní tým objev zásadních genetických rozdílů překvapil vzhledem k tomu, že populace žiraf vypadají tak podobně –⁠ kromě rozdílů v kresbě na jejich srsti.

„Abychom výsledky uvedli do perspektivy, genetické rozdíly mezi různými druhy žiraf jsou podobné těm mezi medvědy ledními a hnědými,“ uvádí Janke.

Změna pro ochranu žiraf

Žirafa je na seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) vedena jako zranitelná. Pokud by však každý ze čtyř druhů měl vlastní hodnocení, tři z nich by byly v kategoriích ohrožených či kriticky ohrožených. Na sedmistupňové stupnici pak následuje kategorie druhů vyhynulých v přírodě.

K poklesu počtu žiraf v Africe za poslední tři desetiletí z někdejších 150 tisíc na dnešních 100 tisíc přispěly mimo jiné ztráta přirozeného životního prostředí kvůli zemědělství, klimatická změna, pytláctví a konflikty. Ochránci zvířat varují před jejich „tichým vyhynutím“.

Výzkumníci identifikovali čtyři druhy: žirafu severní, jižní, masajskou a síťovanou. Nejhůř je na tom žirafa severní, u které se odhaduje, že se její populace za posledních 35 let snížila o 90 procent.

Tým, ve kterém mimo jiné pracovali odborníci z amerického Smithsonova institutu pro zachování druhů (SCBI), Čínské akademie věd a Petrohradské výzkumné univerzity informačních technologií, mechaniky a optiky (ITMO), prozkoumal genomické důkazy z kožních vzorků zhruba tisíce žiraf, které za poslední dvě desetiletí shromáždila Nadace pro ochranu žiraf (GCF). Rozsáhlý materiál obsahuje vzorky z populací všech devíti poddruhů, včetně těch žijících v izolovaných místech nebo v oblastech s nepokoji.

Vědci doufají, že nový výzkum pomůže IUCN přehodnotit klasifikaci žiraf a zavést novou, podobně jako tomu bylo nedávno u slonů žijících v Africe. Ti jsou nyní vedeni jako dva různé druhy.

  • Žirafa severní (tři poddruhy)
  • Znaky: Bílé nohy, skvrny na těle jsou buď hnědé a pravidelné, nebo světlé a nepravidelné. Je známá také jako „trojrohá žirafa“ díky zvláštnímu výrostku nad očima.
  • Žirafa masajská (žádný poddruh)
  • Znaky: Větší a tmavší než ostatní druhy, skvrny jsou tmavě hnědé, jejich tvar se podobá vinným listům.
  • Žirafa jižní (dva poddruhy)
  • Znaky: Skvrny jsou ve tvaru hvězd nebo nepravidelné v různých odstínech hnědé.
  • Žirafa síťovaná (žádný poddruh)
  • Znaky: Oranžovo-hnědé skvrny s bílými liniemi; tento druh je často k vidění v zoologických zahradách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
před 16 hhodinami

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 20 hhodinami

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
před 22 hhodinami

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
před 22 hhodinami

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

V Číně objevili obří houbu „D-rex“. Vznikla ve světě zničeném asteroidem

Když něco živého zemře, vždy se v přírodě najde organismus, který toho využije. Doba masových vymírání tomu přeje. Jedno z těch největších nastalo asi před 65 miliony lety, kdy asteroid, který narazil do Země, způsobil vyhynutí dinosaurů a mnoha dalších forem života. Čínští vědci teď našli organismus, který se rozkladem po této katastrofě živil.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.