Vědci popsali, že existují čtyři druhy žiraf. Ty to věděly vždy

Najít rozdíl mezi druhy zvířat může být běh na dlouhou trať. Genomický výzkum však prokázal, že ačkoliv jsou si vzájemně velmi podobné, existují čtyři různé druhy žiraf, které se od sebe liší stejně jako třeba medvěd hnědý od toho ledního. Napsal o tom list The Times.

Na čtyři rozdílné druhy se tento nejvyšší žijící živočich rozdělil poměrně nedávno, zřejmě teprve před několika tisíci lety. Ochránci přírody však žirafu nyní klasifikují jen jako jeden druh (s devíti poddruhy), který vedou jako ohrožený.

Studie publikovaná v odborném časopise Current Biology ale potvrzuje, že mezi žirafami jsou zásadní rozdíly. Žirafy žijící ve volné přírodě to přitom podle všeho dávno věděly –⁠ odborníci totiž nepozorovali, že by mezi druhy docházelo k páření. Studium genů žiraf žijících v různých částech Afriky je dosud nejpřesvědčivějším důkazem, že je potřeba tyto velké savce nově klasifikovat.

Axel Janke, genetik z německého Senckenbergova centra pro výzkum biodiverzity a klimatu a Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho, říká, že mezinárodní tým objev zásadních genetických rozdílů překvapil vzhledem k tomu, že populace žiraf vypadají tak podobně –⁠ kromě rozdílů v kresbě na jejich srsti.

„Abychom výsledky uvedli do perspektivy, genetické rozdíly mezi různými druhy žiraf jsou podobné těm mezi medvědy ledními a hnědými,“ uvádí Janke.

Změna pro ochranu žiraf

Žirafa je na seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) vedena jako zranitelná. Pokud by však každý ze čtyř druhů měl vlastní hodnocení, tři z nich by byly v kategoriích ohrožených či kriticky ohrožených. Na sedmistupňové stupnici pak následuje kategorie druhů vyhynulých v přírodě.

K poklesu počtu žiraf v Africe za poslední tři desetiletí z někdejších 150 tisíc na dnešních 100 tisíc přispěly mimo jiné ztráta přirozeného životního prostředí kvůli zemědělství, klimatická změna, pytláctví a konflikty. Ochránci zvířat varují před jejich „tichým vyhynutím“.

Výzkumníci identifikovali čtyři druhy: žirafu severní, jižní, masajskou a síťovanou. Nejhůř je na tom žirafa severní, u které se odhaduje, že se její populace za posledních 35 let snížila o 90 procent.

Tým, ve kterém mimo jiné pracovali odborníci z amerického Smithsonova institutu pro zachování druhů (SCBI), Čínské akademie věd a Petrohradské výzkumné univerzity informačních technologií, mechaniky a optiky (ITMO), prozkoumal genomické důkazy z kožních vzorků zhruba tisíce žiraf, které za poslední dvě desetiletí shromáždila Nadace pro ochranu žiraf (GCF). Rozsáhlý materiál obsahuje vzorky z populací všech devíti poddruhů, včetně těch žijících v izolovaných místech nebo v oblastech s nepokoji.

Vědci doufají, že nový výzkum pomůže IUCN přehodnotit klasifikaci žiraf a zavést novou, podobně jako tomu bylo nedávno u slonů žijících v Africe. Ti jsou nyní vedeni jako dva různé druhy.

  • Žirafa severní (tři poddruhy)
  • Znaky: Bílé nohy, skvrny na těle jsou buď hnědé a pravidelné, nebo světlé a nepravidelné. Je známá také jako „trojrohá žirafa“ díky zvláštnímu výrostku nad očima.
  • Žirafa masajská (žádný poddruh)
  • Znaky: Větší a tmavší než ostatní druhy, skvrny jsou tmavě hnědé, jejich tvar se podobá vinným listům.
  • Žirafa jižní (dva poddruhy)
  • Znaky: Skvrny jsou ve tvaru hvězd nebo nepravidelné v různých odstínech hnědé.
  • Žirafa síťovaná (žádný poddruh)
  • Znaky: Oranžovo-hnědé skvrny s bílými liniemi; tento druh je často k vidění v zoologických zahradách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 1 hhodinou

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...