Vědci popsali, že existují čtyři druhy žiraf. Ty to věděly vždy

Najít rozdíl mezi druhy zvířat může být běh na dlouhou trať. Genomický výzkum však prokázal, že ačkoliv jsou si vzájemně velmi podobné, existují čtyři různé druhy žiraf, které se od sebe liší stejně jako třeba medvěd hnědý od toho ledního. Napsal o tom list The Times.

Na čtyři rozdílné druhy se tento nejvyšší žijící živočich rozdělil poměrně nedávno, zřejmě teprve před několika tisíci lety. Ochránci přírody však žirafu nyní klasifikují jen jako jeden druh (s devíti poddruhy), který vedou jako ohrožený.

Studie publikovaná v odborném časopise Current Biology ale potvrzuje, že mezi žirafami jsou zásadní rozdíly. Žirafy žijící ve volné přírodě to přitom podle všeho dávno věděly –⁠ odborníci totiž nepozorovali, že by mezi druhy docházelo k páření. Studium genů žiraf žijících v různých částech Afriky je dosud nejpřesvědčivějším důkazem, že je potřeba tyto velké savce nově klasifikovat.

Axel Janke, genetik z německého Senckenbergova centra pro výzkum biodiverzity a klimatu a Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho, říká, že mezinárodní tým objev zásadních genetických rozdílů překvapil vzhledem k tomu, že populace žiraf vypadají tak podobně –⁠ kromě rozdílů v kresbě na jejich srsti.

„Abychom výsledky uvedli do perspektivy, genetické rozdíly mezi různými druhy žiraf jsou podobné těm mezi medvědy ledními a hnědými,“ uvádí Janke.

Změna pro ochranu žiraf

Žirafa je na seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) vedena jako zranitelná. Pokud by však každý ze čtyř druhů měl vlastní hodnocení, tři z nich by byly v kategoriích ohrožených či kriticky ohrožených. Na sedmistupňové stupnici pak následuje kategorie druhů vyhynulých v přírodě.

K poklesu počtu žiraf v Africe za poslední tři desetiletí z někdejších 150 tisíc na dnešních 100 tisíc přispěly mimo jiné ztráta přirozeného životního prostředí kvůli zemědělství, klimatická změna, pytláctví a konflikty. Ochránci zvířat varují před jejich „tichým vyhynutím“.

Výzkumníci identifikovali čtyři druhy: žirafu severní, jižní, masajskou a síťovanou. Nejhůř je na tom žirafa severní, u které se odhaduje, že se její populace za posledních 35 let snížila o 90 procent.

Tým, ve kterém mimo jiné pracovali odborníci z amerického Smithsonova institutu pro zachování druhů (SCBI), Čínské akademie věd a Petrohradské výzkumné univerzity informačních technologií, mechaniky a optiky (ITMO), prozkoumal genomické důkazy z kožních vzorků zhruba tisíce žiraf, které za poslední dvě desetiletí shromáždila Nadace pro ochranu žiraf (GCF). Rozsáhlý materiál obsahuje vzorky z populací všech devíti poddruhů, včetně těch žijících v izolovaných místech nebo v oblastech s nepokoji.

Vědci doufají, že nový výzkum pomůže IUCN přehodnotit klasifikaci žiraf a zavést novou, podobně jako tomu bylo nedávno u slonů žijících v Africe. Ti jsou nyní vedeni jako dva různé druhy.

  • Žirafa severní (tři poddruhy)
  • Znaky: Bílé nohy, skvrny na těle jsou buď hnědé a pravidelné, nebo světlé a nepravidelné. Je známá také jako „trojrohá žirafa“ díky zvláštnímu výrostku nad očima.
  • Žirafa masajská (žádný poddruh)
  • Znaky: Větší a tmavší než ostatní druhy, skvrny jsou tmavě hnědé, jejich tvar se podobá vinným listům.
  • Žirafa jižní (dva poddruhy)
  • Znaky: Skvrny jsou ve tvaru hvězd nebo nepravidelné v různých odstínech hnědé.
  • Žirafa síťovaná (žádný poddruh)
  • Znaky: Oranžovo-hnědé skvrny s bílými liniemi; tento druh je často k vidění v zoologických zahradách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
před 10 hhodinami

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
před 12 hhodinami

Smaragdově zelený led pokryl Lipno. Výjimečný fenomén prostudovali vědci

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.
před 12 hhodinami

Moderní člověk vznikl v Africe, dokládá nový objev

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773 tisíci lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens, tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu, že Homo sapiens pochází z Afriky, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.
před 13 hhodinami

Mrazivé počasí pokračuje. Podívejte se, kde bude ve čtvrtek ještě chladněji než ve středu

Středa přinesla o něco teplejší ráno, než bylo to pondělní a zejména úterní. Trend velmi chladného počasí ale bude pokračovat ještě přinejmenším ve čtvrtek, teprve pátek bude znamenat lehké oteplení.
včera v 14:58

Astronomové analyzovali signály z mezihvězdného objektu 3I/Atlas

Objekt 3I/Atlas, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí. Vědci teď vyvrátili, že by mohlo jít o dílo inteligentní civilizace, jak se spekulovalo.
včera v 13:15

Češi popsali virus, který porušuje známá pravidla. Umí hackovat imunitu

Viry mají několik triků, jak se dostat hluboko do lidského těla. Obyčejně to dělají tak, že se chrání před imunitním systémem jakousi čepičkou. Jenže jeden virus ji nepotřebuje, popsala teď nová česká studie.
včera v 11:45

Naděje na existenci života na Europě klesla. Chybí klíčový faktor

Jupiterův měsíc Europa je na krátkém seznamu míst ve Sluneční soustavě, která jsou považována za slibná při pátrání po mimozemském životě, protože se pod jeho ledovou krustou pravděpodobně skrývá rozlehlý podzemní oceán. Nový výzkum ale podle agentury Reuters vyvolává otázky, jestli Europa skutečně disponuje podmínkami vhodnými pro život.
včera v 10:07
Načítání...