Jak se v dětství učíme mluvit nebo jak získáváme znalosti o světě kolem nás? Umí člověk nejdřív mluvit, což pomáhá vývoji logického myšlení, anebo je to obráceně, a právě díky schopnosti logického myšlení se učí jazyk? Nový výzkum pomáhá na tuto otázku odpovědět.
Logické myšlení u dětí vzniká dřív než jazyk, naznačují experimenty
Byla dřív slepice, nebo vejce? V jazykovědě je obdobou této otázky „Byla dřív řeč, nebo myšlení?“ Odpověď na ni je zásadní – může pomoci vysvětlit, co dělá člověka člověkem a kde ve vývoji se stala ze zvířecího hominina inteligentní bytost.
Podle studie vedené Centrem pro mozek a poznání UPF, jejíž výsledky vyšly v časopise Current Biology, není logické myšlení závislé na znalosti jazyka a projevuje se už od nejranějšího věku.
Studie se zaměřila na otázku, která mezi neurovědci stále vyvolává diskuse: jsou kojenci, kteří se ještě nenaučili mluvit (nebo se u nich řeč teprve rozvíjí), schopni logického uvažování? Tento výzkum ukazuje, že přirozené logické uvažování existuje nejméně od 19 měsíců věku, není závislé na znalosti jazyka a rozvíjí se především prostřednictvím strategie, kterou vědci nazývají „vylučovací“.
Zjednodušeně řečeno: pokud se batolata setkají s něčím neznámým, pokusí se to analyzovat a dojít k nějakému závěru. Pracují přitom tak, že nejprve vyloučí ta vysvětlení, která pro ně nejsou možná – samozřejmě podle úrovně jejich znalostí.
Druhou strategií, která je u batolat rozšířená, jsou asociace: slyší-li nové slovo, jež se může vztahovat ke dvěma neznámým objektům, které vidí, mentálně spojí tento termín s každým z nich. Následně by termín spojily s objektem, ke kterému se tento název hodí lépe. Studie ale ukazuje, že vylučovací strategie je u dětí výrazně častější.
Důkaz v experimentu
Výzkumný tým provedl dva různé experimenty s jednojazyčnými a dvojjazyčnými dětmi. Vědci je rozdělili na dvě skupiny právě podle toho, kolika řečmi mluvila rodina dítěte doma. Experimenty spočívaly v tom, že jim různě ukazovali a pojmenovávali předměty – děti měly reagovat podle toho, jak si pojmenování spojují se známými a neznámými předměty.
Ve všech těchto testech vědci hodnotili, kam se dívaly oči kojenců. Ukázalo se, že v logice jednojazyčných a dvojjazyčných batolat nejsou žádné významné rozdíly. Z toho vědci usuzují, že logické uvažování nezávisí na jazykových znalostech. Toto přirozené logické myšlení by podle autorů studie mohlo být přítomno už před 19. měsícem věku, i když zatím není dostatek důkazů, které by jeho přítomnost v dřívějším věku prokázaly.
Vědci by chtěli prozkoumat tyto procesy na samotném začátku lidského života, ale zatím pro to chybí nástroje.
