Turisté jezdí na české hory mimo jiné za čistým vzduchem. Nový výzkum ale upozorňuje, že i zdánlivě čirý vzduch může přinášet riziko pro ptáky, kteří jsou citliví na znečištění ozonem.
Čeští ornitologové zkoumali dopady přízemního ozonu v Krkonoších – právě tam totiž existují detailně zpracované řady o hnízdících ptácích za dobu více než třiceti let.
Údaje o hnízdících ptácích v Krkonoších po desítky let sbíral Jiří Flousek, který zemřel na podzim 2022.
„Díky tomu lze u mnoha druhů velmi dobře podchytit relativní velikost populace v každé hnízdní sezoně, protože si můžeme být jisti, že případné změny nebudou dány odlišným sčítacím úsilím nebo výměnou pozorovatele, ale velmi pravděpodobně nějakými biologickými nebo environmentálními příčinami,“ popsali autoři.
Navíc právě na horách je kvůli jejich nadmořské výšce ozonu nejvíc, takže by se měl nejvíc projevovat.
Neviditelný jed
Ozon (O3) je jednou ze základních podmínek života na Zemi. Jeho zvýšená koncentrace ve stratosféře zachycuje škodlivé ultrafialové záření ze Slunce, což poskytuje ochranu všemu živému před spálením. Jeho úbytek v ozonové vrstvě způsobil na konci dvacátého století krizi, kterou musel vyřešit až Montrealský protokol.
V části atmosféry, která těsně přiléhá k zemskému povrchu, tedy v troposféře, ale ozon naopak škodí. Vzniká fotochemickými reakcemi z různých chemických látek, které často pocházejí ze znečištění vzduchu – hlavně oxidů dusíku, NOx a těkavých organických látek.
Problém je, že se rychle rozkládá na molekuly kyslíku a takzvané volné kyslíkové radikály. Funguje tak jako silné oxidační činidlo, které může poškozovat buňky živých organismů.
„Způsobuje například poškození listoví v lesích nebo dýchací obtíže u lidí, které vedou k vlnám zvýšené úmrtnosti během období, kdy bývají koncentrace přízemního ozonu vysoké,“ popisuje studie.
Protože je ozon spojený se znečištěním, logicky nejvíce trápí města – ale imunní vůči němu nejsou ani vysoké hory – tam se totiž snadno dostane vzduchem z průmyslových a městských částí. Protože na horách je intenzivnější ultrafialové záření, které je pro vznik ozonu klíčové, zvyšují se s rostoucí nadmořskou výškou i koncentrace přízemního ozonu.
Pět desítek ptačích druhů versus ozon
Vědci spočítali pro celkem 51 druhů krkonošských ptáků, jak se měnila jejich početnost – a pak tato data srovnali se statistickými modely, které ukazují koncentrace ozonu v době jejich hnízdění. Proč právě hnízdění? „Uvažovali jsme totiž, že právě během hnízdění bude vliv ozonu zvlášť významný – staří ptáci podstupují vyčerpávající péči o svá mláďata, která zase musí co nejrychleji vyrůst, aby unikla hnízdním predátorům a dalším nástrahám. Dospělí i mladí ptáci by tak měli být citliví vůči zátěži představované ozonem,“ vysvětlují autoři.
V úvahu vzali ale i další nepříznivé podmínky, jež mohly nepříznivě ovlivnit výsledky hnízdění – například vliv počasí.
Co vědci zjistili
Výsledky ukázaly, že přízemní ozon na početnost ptáků v Krkonoších předpokládaným mechanismem zřejmě skutečně působí. „Zjištěná početnost ptáků v hnízdním období vykazovala negativní vztah ke koncentraci ozonu naměřené během předchozího jara: čím více bylo v daném roce ozonu, tím byla v tom následujícím početnost ptáků nižší a naopak,“ popisuje studie.
Tento vztah ale platil jen u druhů žijících nad horní hranicí lesa, u ostatních druhů se škodlivý vliv ozonu neprojevoval. To dále posiluje předpoklad, že ozon bude působit tím více, čím výše se lokalita nachází.
Kromě ozonu vědci zaznamenali i pozitivní vliv množství srážek a v některých analýzách i vliv teploty. Ty byly zcela v souladu s výsledky jiných vědeckých studií o působení povětrnostních podmínek na hnízdění ptáků v horských podmínkách, kdy například vyšší vlhkost zlepšuje dostupnost žížal, které fungují jako potravní zdroj pro kosa horského.
Vyšší teploty brzy zjara zase mohou vést k nesouladu mezi načasováním potravní nabídky a hnízděním ptáků, zatímco pozitivní vliv vyšších teplot později v sezoně zřejmě podpoří přežívání mláďat v drsných horských podmínkách.
Budoucnost horských ptáků
Planeta se vlivem globální změny klimatu rychle mění, tyto dopady se projevují ve všech oblastech života – včetně koncentrací přízemního ozonu. „Lze předpokládat, že s postupující klimatickou změnou bude tato hrozba narůstat. Tvorbu ozonu totiž usnadňuje horké a suché počasí, což je v posledních letech velmi častý fenomén i v době hnízdění ptáků na horách,“ předpokládají autoři.
Současně ale udávají, že se dá výskyt tohoto plynu do velké míry ovlivnit tím, kolik se do ovzduší vypustí látek, z nichž vzniká.
