Proč je na světě tolik různorodých ptačích druhů? Vděčí za to asteroidu

V současné době na Zemi žije asi jedenáct tisíc ptačích druhů. Jsou přitom neuvěřitelně rozmanité barvami, tvarem těla i způsobem života. Podle nového výzkumu změny, které odstartovaly tuto pestrost, proběhly hned po dopadu asteroidu, jenž zničil dinosaury.

Když před 66 miliony lety narazil do země obrovský asteroid, znamenalo to konec éry dinosaurů. Ale současně to představovalo začátek věku ptáků. Že se tohle „velké nahrazení“ opravdu odehrálo, se ví velmi dobře z fosilních záznamů. Ale jak přesně to vypadalo, bylo doposud nejasné. Vědci z Michiganské univerzity teď tento příběh popsali na základě změn v ptačích genech.

Autoři studie tvrdí, že současná neuvěřitelná rozmanitost a barevnost ptáků má kořeny právě už v době po dopadu asteroidu. Jak na to přišli? Zkoumali evoluční vývoj všech hlavních skupin ptáků a našli v jejich DNA důkazy o „genomických fosiliích“. Tak označují stopy po důležitých evolučních změnách, díky nimž se ptáci vyvinuli do nesmírně rozmanitých jedenácti tisíc druhů dneška.

„Studiem DNA žijících ptáků se můžeme pokusit odhalit genetické změny, které proběhly právě po jedné z nejdůležitějších událostí v historii Země,“ uvedl hlavní autor práce Jake Berv. „Vypadá to, že podpis těchto událostí se otiskl do genomů přeživších způsobem, který můžeme zjistit i o desítky milionů let později.“

Genetické změny napříč miliony generací

Vědci zjistili, že masové vymírání vyvolalo změny ve složení nukleotidů v DNA ptáků. Zjistili také, že tyto změny zřejmě souvisejí se způsobem, jakým se ptáci vyvíjejí jako mláďata, s jejich velikostí v dospělosti a s jejich metabolismem.

Například v období přibližně tří až pěti milionů let po masovém vymírání měly přeživší linie ptáků tendenci ke vzniku spíše menších tělesných rozměrů. Změnil se ale také způsob jejich vývoje v mládí: poněkud překvapivě v té době přibývalo ptačích druhů, jež po narození potřebovaly rodiče, aby přežily.

„Zjistili jsme, že velikost těla dospělého jedince a vzorce vývoje před vylíhnutím jsou dva důležité rysy biologie ptáků, které můžeme spojit s genetickými změnami, které jsme pozorovali,“ doplnil Berv.

Výzkumníci v rámci této studie museli překonat jeden z největších problémů, který evoluční biologie řeší. A tím je určení vztahů mezi hlavními skupinami ptáků. V posledních dvou desítkách let se to ale výrazně zlepšilo, hlavně díky výraznému pokroku v genomických technikách. V tomto konkrétním případě jim pomohl nový program, který umožnil přesnější sledování složení DNA v čase a napříč různými větvemi stromu života.

Díky němu dokázali popsat, že většina důležitých změn proběhla hned v prvních pěti milionech let po planetární katastrofě. Tehdy byl zjevně největší tlak na to, aby se ptáci přizpůsobili. „Jedná se o důležitý doklad genetických změn, o kterých se domníváme, že je můžeme spojit s událostí masového vymírání,“ řekl Berv. „Pokud je nám známo, změny ve složení DNA nebyly dosud s masovým vymíráním na konci křídy takto jasně spojeny,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
včera v 09:00

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...