O čápa, který neodletěl na zimu do teplých krajin, se starají obyvatelé Halenkova na Vsetínsku. Několik čápů sice zůstane v Česku každý rok, hlavně v mrazech ale mají problémy sehnat potravu. Do našich krajin naopak na zimu přilétají ptáci například z chladnější Skandinávie.
Osm kuřat denně. V Halenkově krmí čápa, který kvůli zranění neodletěl do teplých krajin
Krmení čápa (zdroj: ČT24)
Čáp bílý z Halenkova sní každý den osm jednodenních kuřat. O jeho jídelníček se stará Věra Grísová, krmení má ze záchranné stanice. Mrazák věnovala jedna z místních obyvatelek. „Necháme to rozmrazit a pak ho krmíme. Vždycky to všechno sní najednou, jedno kuře za druhým,“ popsala Věra Grísová.
Podle místopředsedy Moravského ornitologického spolku Jiřího Šafránka je dobře, že se lidé o opeřence, který v obci zůstal, starají. Je možné, že neodletěl kvůli zraněnému křídlu.
„Čápi, kteří neodletí, mohou mít velice vážné problémy, hlavně v lednu a únoru, když všechno zamrzne. Teď ještě loví hraboše, sem tam najdou nějakou rybu. Ale v okamžiku, kdy zamrznou vodní hladiny, tak ti ptáci mohou uhynout,“ řekl Šafránek.
Někteří ptáci k nám naopak na zimu přilétají
Zatímco čápi, vlaštovky a rackové na podzim odlétají do teplých krajin, někteří ptáci do Česka naopak na zimu přilétají. Využívají například Novomlýnské nádrže. Letos ornitologové při pozorování zaznamenali například výskyt severského ptáka poláka kaholky, velmi vzácného návštěvníka z čeledi kachnovitých.
Na vodních hladinách u nás přezimuje například také morčák velký. „Jezera využívají hlavně k odpočinku a k nocování a přes den se rozletí do polí, většinou na nějaký ozim nebo řepku a tam se nakrmí,“ vysvětlil Jiří Šafránek.