Krmení

Pitvy stovky těl nutrií, které nechalo odchytit město Plzeň, prokázaly, že tito hlodavci v centru přenášejí nemoci ohrožující zdraví lidí i zvířat. Problémy s přemnoženými nutriemi řeší i další města – radnice zakazují jejich krmení, organizují odchyt nebo povolují odstřel.

Zásadní etickou otázku otevřela zoologická zahrada v dánském Aalborgu. Vyzvala veřejnost, aby jí odevzdala nechtěné domácí mazlíčky, které chce zoo použít pro obohacení jídelníčku svých šelem. Na úvodní šok mnoha chovatelů namítla, že jde o běžnou praxi napříč Evropou, byť většinou se jako potrava užívají těla utracených zvířat. „Králíci, morčata i potkani, pokud je máte, jsou vítáni. A také kuřata. Ty tady v zoo v Aalborgu hodně používáme. A rádi s nimi krmíme, protože to jsou některé druhy potravy, jež jsou podobné té přirozené, kterou by některá naše zvířata jedla,“ vysvětluje zooložka Thea Lovmanová. Zoologové pro zvířata slibují humánní odchod za účasti zkušených profesionálů. Kvůli nadbytečnosti utratí zoologické zahrady ročně tisíce zvířat, řada z nich je přímo chována ke krmení.

V Plzni je už tři čtvrtě roku v provozu městský holubník, který by měl přispět k regulaci těchto ptáků ve městě. Mají tam pohodlné zázemí a pracovníci odebírají snesená vejce. Holuby ale neláká tolik, jak by měl, lidé na ulicích je totiž krmí. Město vyzývá, aby to nedělali. Jinde se holubníky osvědčují, musejí ale fungovat alespoň několik let.

Majitelé olivovníkové farmy na Kypru zachránili stovky slepic, které už nesnášejí vejce a mohly být utraceny, a využili je pro projekt ekologického zemědělství.

Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Uvádí to výzkum, o kterém napsal britský list The Times.

V Česku se šíří trichomonóza, nebezpečná nákaza, která ohrožuje především pěvce. Ti hynou zesláblí a vyhladovělí. Na vině jsou paraziti ve špinavých krmítkách, prevencí je jejich pravidelné čištění. Ornitologové nemají o šíření nemoci mezi ptáky přesné informace, žádají tak o pomoc i veřejnost.

Myslivci a chovatelé jako každý rok varují před nevhodným přikrmováním zvířat. Zbytky jídla z vánočního stolování do krmelců podle nich nepatří, zvěři škodí a může způsobit její úhyn. Nevhodné krmení škodí nejen zvěři v lese. Vážné případy koliky řeší například veterináři v Hlučíně v Moravskoslezském kraji, kde lidé hází přes plot koňům ovoce a zeleninu.

O čápa, který neodletěl na zimu do teplých krajin, se starají obyvatelé Halenkova na Vsetínsku. Několik čápů sice zůstane v Česku každý rok, hlavně v mrazech ale mají problémy sehnat potravu. Do našich krajin naopak na zimu přilétají ptáci například z chladnější Skandinávie.

Geneticky upravená kukuřice má větší listy a lépe nakládá s dusíkem. Díky úpravě jednoho genu může být úroda až o 10 procent vyšší.

Evropu zasáhla za letošní léto už druhá vlna veder. Ve Francii čelí extrémnímu počasí hlavně jihozápad a střed země, v Bordeaux v úterý naměřili rekordních 41,2 stupně Celsia. Rekordy ale padaly i ve středu: v Belgii naměřili 38,9 stupně, v Německu dokonce 40,5 stupně. Teploty mají kulminovat ve čtvrtek a očekává se, že nové rekordy zaznamená řada velkých evropských měst. Obyvatelé Paříže se připravují na 42 stupňů.

Chovatelé pražské zoologické zahrady vymýšlejí pro zvířata hry při servírování potravy. Schovají například krmení do provrtaného dřeva nebo zavěsí ovoce na strom, snaží se také potěšit své chovance hmatovými či pachovými vjemy a skrýšemi pro nerušený odpočinek. Takzvaný enrichment, tedy zpestření prostředí pro zvířata k jejich stimulování k přirozenému chování, bude tématem letošní sezony v zoo.