Zmírnit rozsah případných povodní i dopady sucha mohou podle odborníků díry hloubené do nevyužívaných lesních cest. Ekologové vyzkoušeli metodu poprvé v roce 2020 v Beskydech. Monitoring během letošních povodní jim potvrdil, že se voda vsakuje podle očekávání. Díry podle expertů pomáhají i proti suchu. Voda se po vsáknutí udrží na místě déle, a delší dobu ji tak mohou čerpat i stromy v okolí. Využití metody teď zvažují i Jeseníky.
Díry v lesních cestách mají zmírnit rozsah povodní i sucho
Při experimentech simulujících přívalové deště se ukázalo, že voda v dírách se vsakuje a neodtéká pryč. V rámci pilotního projektu vyhloubil zakladatel platformy Aquainova Miroslav Kubín celkem 615 jam na 1500 metrech cest pro Městské lesy Rožnov pod Radhoštěm. V Beskydech se metoda osvědčila.
„Tam, kde je půda těžkými lesními stroji zhutněna a je kompaktní, dochází k povrchovému odtoku, a to v takové míře, že se přibližovací linka mění v malý vodní tok,“ vysvětlil Kubín, který pracuje také jako odborný referent pro správu CHKO Beskydy. Podle Kubína se při zářijových vydatných deštích potvrdilo, že vyhloubené díry pomáhají s vsakováním vody. „Přímo při největších slejvácích jsme se byli podívat asi na pěti lokalitách, kde jsme toto opatření realizovali. Viděli jsme, že se dešťová voda vsakuje tak, jak má,“ popsal Kubín.
S tím souhlasí i pedograf a biogeograf Matěj Horáček z Ostravské univerzity. „U omezení povrchového odtoku a zamezení zrychlenému odtoku to funguje stoprocentně. Jakmile se tam toto opatření udělá, tak povrchový odtok zcela zaniká,“ potvrdil.
Záleží na využité ploše
Na rozsah povodní ale metoda podle odborníka zásadní vliv nemá. „Je potřeba si uvědomit, že to uděláte na malé ploše, takže vám to tu pomyslnou povodňovou vlnu zploští v nějakém potůčku hned pod tím, ale na zplošťování povodňových vln by bylo potřeba toto dělat v daleko větším měřítku,“ upozornil Horáček.
„Opatření funguje, struktura drží, nerozplavuje se to, a zkušenost je pozitivní,“ řekl o vyhloubení děr krajinný ekolog Tomáš Korytář, vedoucí oddělení správy CHKO Jizerské hory, která s metodou začala v roce 2021. „Systém je vymyšlený dobře. Hledali jsme další lokality, kde bychom tento způsob mohli aplikovat, nicméně zatím k nalezení nebyly," dodal.
Zájem o metodu se zvyšuje. Po Beskydech následovaly právě Jizerské hory, metodu už vyzkoušela i řada míst na Slovensku. Slovenský ráj, CHKO Horná Orava nebo Rájecká dolina. Asi na stovce kilometrů cest vyhloubili díry také v okolí východoslovenské Gelnice.
Terén teď mapují i Jeseníky
S mapováním 130 kilometrů čtverečních začali odborníci už před zářijovými povodněmi také v Jeseníkách. Zájem CHKO potvrdil České televizi vedoucí její správy Vít Slezák. „Přicházíme s nějakým nápadem, a druhý krok je jednat s vlastníky a přesvědčit je, že to má smysl,“ uvedl Jindřich Chlapek ze správy chráněné oblasti s tím, že k ochotě vlastníků pozemků přispěly i nedávné povodně.
Podle Chlapka jde jen o to, aby si vlastníci pozemků ujasnili, které nevyužívané cesty (přibližovací linky) nebudou v dalších dvaceti letech potřebovat. „Protože to jsou skutečně ta místa soustředěného odtoku,“ vysvětlil. „Ještě není zdaleka vyhráno, že budeme mít někdy za měsíc tu studii. Důležitý je přístup vlastníků,“ upozornil Chlapek.
