Zkraje: Jesenicko potřebuje komplexní řešení, pomoc po povodních je jen část

Nahrávám video

Jesenicko patří k regionům, které se stále vzpamatovávají po zářijových povodních. Zástupci státu i kraje uvádějí, že finanční pomoc funguje, podle některých podnikatelů ale informování o možnostech podpory není dostatečné. Následky velké vody jsou navíc jen jedním z problémů regionu, který se mimo jiné potýká s vylidňováním. Řešení je třeba promyslet komplexně a vyžaduje investice, shodli se hosté diskusního pořadu Zkraje.

V zatopených oblastech Jesenicka dosáhly škody vyšších desítek miliard korun. „Pomoc bude, není o čem diskutovat,“ ujišťuje olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO), který se do funkce vrátil po letošních krajských volbách, v čele Olomouckého kraje stál ale už i v letech 2017 až 2020.

Peníze musí projít systémem

Vyřízení pomoci podle něho ovlivňuje nastavení krajského systému. „Problém byl v tom, že někteří starostové posílali podklady později, ale to jen okrajově, protože měli plno práce s povodněmi. Firmy zase posílaly faktury ve chvíli, kdy něco odpracovaly, takže celé se nám to časově posouvá. Splatnost faktur je na krajských úřadech standardně nastavena na tři týdny, ale to jsme zrušili, posíláme peníze hned,“ uvedl hejtman. Olomoucký kraj zatím podle něj vyplatil zhruba sedmdesát milionů korun.

Kamil Kavka, zakladatel platformy positivJE zaměřené na podporu života na Jesenicku, kritizuje zdlouhavost při vyřizování pomoci – věci je dle něj třeba řešit co nejrychleji i proto, aby se využilo příznivého počasí. O tom, co chybí, mluvil prý přímo se starosty. Postrádali například větší pomoc armády s těžkou technikou. Domnívá se také, že cesta k financím by se pro obce měla zjednodušit, aby už tak vytíženým starostům ubylo administrativní zátěže.

„Používáme veřejné peníze, je přirozené, že musí projít nějakým administrativním procesem,“ podotýká poslanec Martin Exner (STAN). Ke koordinaci pomoci nicméně dodává: „Je nešťastné, když pan hejtman je současně poslanec, to je podle mého názoru velmi těžké stíhat i v normálních podmínkách. A v kritických, jaké jsou teď, je vyloučené, aby se daly stihnout obě funkce dohromady,“ míní. Okleštěk tuto námitku vnímá jako zatahování politiky do debaty, kde by měla být společnou prioritou pomoc regionu.

Problémy s komunikací

„Pomáhá se jak firmám, tak obcím, tak občanům,“ podotkl Exner za stát. Část programů s pomocí už funguje, další se připravují, upozornil.

K povodním zasaženým podnikatelům z Jesenicka patří mimo jiné oděvní firma Woox. Její spolumajitel Janis Joanidis říká, že informace o programech pomoci nezaregistroval, spíše si je podnikatelé musí aktivně zjišťovat od kraje či vlády sami. „Nevíme, kde se jich dovolat, podobnou situaci mi potvrzovali i starostové. V tom by se to pro příští kritické situace mohlo zlepšit,“ navrhuje.

Velkou podporu ovšem oceňuje od lidí. Jak firma Woox shrnula na sociálních sítích, v minulých měsících zažila dvě vlny: povodňovou a solidarity. Politolog Pavel Šaradín (a v letošních krajských volbách jako nestraník neúspěšný lídr kandidátky koalice Hlas pro náš kraj, SOCDEM, SproK) v té souvislosti zmiňuje sociální sítě jako jeden z komunikačních kanálů v zátěžových situacích, jako jsou právě povodně.

„Sociální sítě během povodní fungovaly velmi dobře, bylo to vidět i na komunikaci krajského vedení. Jednotliví náměstci informovali o tom, co se děje, to si myslím, že bylo velmi pozitivní. Nicméně se mi zdá, že malinko zaostává stát a vláda. Jednak v komunikaci a jednak v obyčejné informovanosti lidí, kteří byli tímto způsobem postiženi,“ obává se. Připomíná, že nefunkční komunikace přispěla i k demotivaci dobrovolníků, kteří při povodních a během odstraňování následků velké vody pomáhali.

„Každá obec – a stejně tak firma, která je v blízkosti řeky – má mít povodňový plán, kde je napsáno, co se bude dělat, jak se budou informovat občané při jaké hrozbě a tak dále, i co se bude dělat po povodni,“ připomněl poslanec Exner, co dle něj pomůže podobné situace lépe zvládat.

Problémy s vylidňováním i exekucemi

Region Jesenicka měl své problémy už před povodněmi. Osm procent obyvatel okresu je v exekuci, zatímco v celém Česku je to 5,9 procenta. Sever Olomouckého kraje se navíc potýká s vylidňováním. Během deseti let se snížil počet obyvatel Jesenicka o téměř tři tisíce. Průměrný věk místních přesahuje 46 let, což je o dva roky více než ve zbytku republiky.

Exekuce v okrese Jeseník
Zdroj: ČT24/Exekutorská komora ČR

„Situace se za posledních třicet let změnila, vesnice i města vypadají úplně jinak, situace je podstatně lepší, ale není úplně ideální. Je tady velká nezaměstnanost, a i když stát a místní úřady mají snahu pomoci, tak situace stále není dobrá,“ všímá si i oceňovaný fotograf Jindřich Štreit, který se dlouhodobě věnuje dokumentování života na venkově i sociálním tématům. Dodává, že exekuce i nezaměstnanost narušují výchovu, vzdělání i soužití lidí. Věří ale ve zlepšení.

Kamil Kavka z platformy positivJE se obává, že příliš pomalá obnova po povodních už tak oslabeného Jesenicka povede k dalšímu vylidňování regionu, historicky navíc poznamenaného odsunem obyvatel německého původu z někdejších Sudet. „Nejsem si jistý, jestli stát, myslím minulé i dnešní vládu, vylidňování pohraničí vnímá jako problém,“ zamýšlí se.

Investice do turistického ruchu a nových technologií

Obavy má i politolog Šaradín. Míní, že v regionu se násobí sociální problémy a je třeba komplexní řešení. „Nestačí jednotlivé dotační programy. Musíme přijít s radikálním řešením, nemůže to udělat nikdo jiný než vláda. Půjde jednak o masivní investice, ale půjde i o použití úplně nových technologií,“ míní.

Olomoucký hejtman souhlasí, že aby Jesenicko bylo dobrým místem pro život, je třeba pomoct v řadě oblastí: od školství po kulturu. Poslanec Exner radí začít s rozvojem infrastruktury. „Rychlý internet pro podnikání a silnice k propojení s Polskem i dalšími kraji,“ upřesnil.

Podnikatel Joanidis, stejně jako Kavka zdůrazňují výhody moderní doby, které umožňují pracovat on-line – a přitom bydlet třeba právě na Jesenicku. „Turistický ruch je jedna noha, na které může Jesenicko byznysově stát, druhá by měly být stávající strojírenský a zpracovatelský průmysl, který je tady silný, a třetí směr by měl být k novým ekonomikám, které stojí na digitálu a nových technologiích,“ vyjmenoval Kavka.

Pomoci regionu prý mohou i ostatní obyvatelé Česka tím, že se sem vypraví na výlet či dovolenou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve věku 80 let zemřel spoluzakladatel a frontman Yo Yo Bandu Richard Tesařík

Ve věku 80 let zemřel v neděli zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom informoval jeho syn Štěpán, který řekl, že otec zemřel po nemoci. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později.
před 1 hhodinou

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
před 2 hhodinami

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 3 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 3 hhodinami

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 3 hhodinami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 4 hhodinami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.