Ovocné stromy, z nichž mnohé jsou v nížinách již několik dnů v plném květu a ve středních polohách mohou rozkvétat, ohrozí mráz – především v pátek ráno, ale také v sobotu a v neděli. Na jižní Moravě, kde kvetou meruňky a broskve a rozkvétají třešně, očekávají meteorologové teploty kolem nuly. Výrazněji pod nulou může být na Vysočině, v Beskydech či na Šumpersku, uvedli odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, kteří spravují Agrorisk.
Riziko budou případné mrazy představovat i pro další plodiny, například pro řepku či cukrovku.
Nejrizikovější se zatím jeví páteční ráno. Pro východní polovinu republiky a pro severní Čechy hodnotí web Agrorisk riziko pro ovocné stromy jako střední, ojediněle i jako vysoké. V sobotu a v neděli už převažuje riziko nízké. Jaký dopad mrazy měly, zjistí pěstitelé obvykle až v následujících dnech.
Před dvěma lety, kdy byl extrémně teplý únor i březen, mrazy zničily téměř veškerou úrodu ovoce v Čechách a část úrody na Moravě. Loni byla situace výrazně příznivější. Minimálně lokální poškození však provází pěstitele skoro každoročně.
Kvůli změně klimatu se vegetace probouzí dříve
Se změnou klimatu a teplejšími zimami se vegetace probouzí dříve – stromy začínají kvést dříve, než bývalo v minulosti obvyklé, a tím pádem se zvyšuje riziko, že je poškodí mráz. I letos byly únor a březen nadprůměrně teplé.
„Mrazy k nám na jaře přináší velmi chladný vzduch od severu či severovýchodu prakticky až do poloviny května. Jde o typickou synoptickou situaci, která se opakuje prakticky každý rok. Dnů, kdy v noci či ráno klesne teplota pod bod mrazu, máme za duben až květen v průměru devět,“ uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v aktualitách CzechGlobe. Termín začátku vegetace se posunul za šedesát let o dvanáct dnů dopředu.
Riziko, že rozkvetlé stromy poškodí v současných letech mráz, se v Česku pohybuje mezi čtyřiceti až padesáti procenty, v nižších polohách je to ale padesát až šedesát procent. Na jižní Moravě stoupá pravděpodobnost dokonce někde i nad sedmdesát procent.
Bramborám mráz nevadí
Mráz sice může spálit květy stromů, bramborám ale nevadí. Čeští zemědělci konzumní brambory loni pěstovali přibližně na patnácti tisících hektarech, sadbové na necelých třech tisících. U obou by letos plocha mohla klesnout asi o deset procent – na loňské produkci totiž pěstitelé prodělávají. Může za to především přebytek na evropském trhu.
Letošní sezonu ovlivní i aktuální ceny pohonných hmot. Jen při sázení stroje spotřebují až sto litrů nafty na hektar.
