Po říjnovém zlepšení se průmyslová výroba v Česku vrátila v listopadu k propadu. Meziročně byla o 2,7 procenta nižší, oproti předchozímu měsíci zeslábla o 1,4 procenta, uvedl Český statistický úřad. Tentokrát nepomohl ani nárůst výroby motorových vozidel, který hlavně přispěl k říjnovým příznivým číslům. Podle statistického úřadu táhne průmysl dolů hlavně slábnoucí výroba strojů a zařízení, která v minulosti vykazovala stabilní růst. V poklesu pokračovalo v listopadu stavebnictví, meziročně byla produkce o 6,5 procenta menší. Více než o desetinu klesl počet vydaných stavebních povolení.
Průmysl v listopadu zase začal ztrácet, výroba aut to tentokrát nezachránila
Události: Propad českého průmyslu (zdroj: ČT24)
Průmysl loni v létě slábl. V říjnu sice nikoli, ale v listopadu zase ano. „Mírný růst ve výrobě motorových vozidel a některých navazujících oborech nezvládl vykompenzovat pokles většiny odvětví, zejména výroby strojů a ostatních nekovových minerálních výrobků,“ shrnul Radek Matějka z Českého statistického úřadu.
Listopadové bilanci uškodilo i to, co naopak pomohlo v říjnu. Předchozí měsíc těžil z toho, že v roce 2022 měly automobilky na podzim potíže, jejich produkce poklesla, jenomže v listopadu výpadek doháněly, čím nastavily vyšší srovnávací základnu pro loňský listopad.
Automobilová výroba ovšem i tak proti loňsku vzrostla, i když jen mírně. Naopak výroba strojů a zařízení je podle statistiků v posledních měsících problematická. Až do loňského jara to bylo odvětví, které stabilně rostlo, pak ale přišla velká změna a nyní naopak významně přispívá k tomu, že průmysl jako celek slábne. Klesají ale i mnohá další odvětví, například téměř o pětinu menší než loni byla produkce v těžbě a dobývání.
Průmysloví výrobci meziročně získali nepatrně více zakázek. Podle statistiků je to přesto docela významná změna, protože množství zakázek dlouhodobě klesalo. „Bylo to zejména díky výrobě motorových vozidel a elektrických zařízení a také uzavření dalších dlouhodobých objednávek na ostatní dopravní prostředky, například kolejová vozidla,“ upřesnila vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Na celkové zvýšení počtu zakázek měly rozhodující vliv ty ze zahraničí, jichž přibylo oproti loňskému listopadu o 0,8 procenta, naopak podobnou měrou (o 0,9 procenta) se snížilo množství zakázek z Česka. Hodnota nových zakázek byla s loňskem prakticky srovnatelná – zvýšila se o 0,2 procenta.
Analytici očekávají, že v minusu skončí průmysl i za celý rok 2023. Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila by mohl být celkový meziroční pokles asi 0,3procentní, podle analytika České bankovní asociace Jakuba Seidlera půlprocentní. Nadějně podle Hradila k nevypadá ani první kvartál roku letošního, který se zřejmě nadále ponese ve znamení čekání na zotavení poptávky.
Ceny energií podrazily nohy více, než se čekalo, míní ekonom
„Český průmysl má za sebou velmi složitý rok, což koneckonců dokládají poslední listopadová čísla. Ukazuje se, že hlavním problémem byla velmi vysoká inflace, která zpomalila spotřebitelskou poptávku. Druhým velkým problémem byla nepříliš pozitivní situace na pro nás klíčových exportních trzích v čele s Německem,“ okomentoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Aby se průmysl opět ocitl v plusu, musí podle hlavního ekonoma Deloitte a člena Národní ekonomické rady vlády Davida Marka odeznít vysoká inflace a musí se „vzpamatovat“ západní Evropa – právě v čele s Německem. „Protože to je náš hlavní exportní trh, který je poměrně churavý. A bohužel se tam výhledy na letošní rok v posledních týdnech spíše zhoršovaly,“ řekl.
Roli podle Marka může sehrát i vládní pomoc s energiemi. „Ostatně od toho tady hospodářská politika je, aby moderovala výkyvy směrem dolů. A vysoké ceny energií byly opravdu zásadním faktorem a teď zpětně se ukazuje, že podrazily nohy české ekonomice více, než se původně předpokládalo,“ poznamenal s tím, že česká ekonomika patří mezi jedny nejvíce energeticky náročných.
Analytik Generali Investments Radomír Jáč vnímá jako dobrou zprávou náznaky oživení růstu nových zakázek, i když míní, že cesta k obnovení trvalejšího růstu průmyslu bude zřejmě pozvolná. Jakub Seidler upozornil, že se průmysl v listopadu dostal přesně na průměrnou úroveň roku 2019. To podle něj ukazuje, že se za poslední čtyři roky výroba v průmyslu příliš nezlepšila.
„Průmyslová poptávka, zejména v zahraničí, se pomalu zotavuje. Celkově se poptávky zvýšily meziročně o dvě desetiny procenta, a to je právě ta první vlaštovka, protože v posledních měsících a čtvrtletích jsme žili v situaci, kdy objednávky meziročně pouze klesaly,“ uvedl hlavní ekonom Monety Money Bank Petr Gapko.
V listopadu hodně pršelo, stavělo se méně. Výrazně ale ubylo i stavebních povolení
V listopadu kleslo i stavebnictví, které ale sláblo i v říjnu. Listopadový meziroční propad byl ovšem výraznější – o 6,5 procenta oproti říjnovému necelému procentu. Podle Českého statistického úřadu to ale bylo dáno i tím, že byl letošní podzim deštivý. „Pokles produkce zčásti ovlivnilo počasí, byl zaznamenán nejvyšší listopadový úhrn srážek od roku 1961,“ poukázal Radek Matějka.
Snížila se produkce v pozemním stavitelství i inženýrském stavitelství. Inženýrské stavitelství, pod které patří dopravní či vodní stavby, meziročně kleslo o 3,9 procenta. Pozemní stavitelství, tedy výstavba budov, se snížilo o 7,7 procenta.
Zejména se stavělo méně bytů a rodinných domů. Začalo se jich stavět o 40,7 procenta bytů méně a dokončit se jich podařilo o 19,2 procenta méně než o roku dříve. „Největší vliv na celkový pětinový pokles počtu dokončených bytů měla kategorie rodinných domů a tento výsledek byl ovlivněn spíše vysokou srovnávací základnou,“ upozornila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Stavební úřady vydaly v listopadu 6159 stavebních povolení, což bylo o 11,7 procenta méně než předloni. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 41,9 miliardy korun, oproti listopadu 2022 vzrostla o 0,2 procenta.