Listopad je obdobím, kdy se v Česku často daří mlhám. Právě mlhavo doprovázené mrholením naplňuje typickou představu o dušičkovém počasí. Ale změny klimatu způsobené vlivem člověka mají na výskyt mlh poměrně významný dopad.
Klimatická změna ovlivňuje výskyt mlhy
O mlze se mluví, když dohlednost klesne pod jeden kilometr. Tvořena je především vodními kapičkami, při teplotě pod nulou jsou tyto kapičky přechlazené a můžou namrzat.
Vznik mlh je poměrně složitou záležitostí, do které vstupuje řada lokálních faktorů, jako jsou mikrofyzikální, dynamické, radiační ale i chemické procesy, a rovněž se mohou uplatnit velkoprostorové děje, jako je například přechod atmosférických front. Velmi důležitá je i přítomnost znečisťujících látek: například v oblasti severozápadních Čech došlo k významnému snížení výskytu mlh po odsíření tepelných elektráren a také útlumu těžkého průmyslu v devadesátých letech.
Pozitiva i negativa mlhy
Mlhy mohou mít pozitivní dopad, zejména v suchých regionech, jako jsou například pouště Atacama nebo Namib, kde přinášejí zásadní díl vláhy pro tamní vegetaci.
V Evropě ji ale považujeme spíše za potenciálně problematický jev, především v dopravě, kde může způsobit finanční škody (například v letectví), ale i úmrtí osob, zejména pak v silniční dopravě. Proto se mlhám věnuje velká pozornost při předpovídání počasí. Ale možná trochu stranou zůstává – alespoň v podmínkách střední Evropy – analýza jejich výskytu ve vazbě na změnu klimatu.
V posledních dekádách pozorujeme celosvětově spíše snížení počtu dnů s mlhami, což má na jednu stranu zřejmou souvislost s výše zmíněným čistším vzduchem. Důležitá je ale i role měnícího se klimatu, která ovlivňuje meteorologické faktory týkající se vzniku mlh.
Klimatická změna a mlha
Rostoucí teplota vzduchu bývá často spojena s poklesem relativní vlhkosti, a tedy i méně častým výskytem situací se stoprocentním nasycením vzduchu vodní párou, kdy vzniká mlha. Důležitou roli hraje i větší urbanizace, tedy zvětšování podílu zastavěných území a zesilování příslušných teplených ostrovů měst, což vede k oteplení, ale i snížení vodní páry ve vzduchu, neboť srážková voda je rychle odváděna kanalizací.
Příkladem může být Praha, kde se za jinak stejných podmínek mlha v centru tvoří méně často než na jihu města. Pro horské oblasti pak jednou z příčin může být i častější výskyt suššího a teplejšího vzduchu, především v letním období, což se projeví také menším počtem mlh.
Zmenšení výskytu mlh přitom má ještě jeden zajímavý dopad – a to je další oteplení. Mlha totiž chrání povrch před dopadem slunečních paprsků, mlhy tak brzdí denní nárůst teploty vzduchu. A když chybí, tak se vzduchu více ohřeje a následně to dále ztíží vznik mlh.
Lokální zvláštnosti
Mimo podmínky střední Evropy se může výskyt mlh výrazněji lišit v závislosti na lokálních zvláštnostech. Zajímavá v tomto ohledu je Arktida, kde dlouhodobě klesá množství mořského ledu. To ale znamená více plochy s otevřeným mořem, nad kterým pak dochází často ke vzniku hustých mlh.
A tyto mlhy můžou významně zpomalit námořní dopravu, která severní trasy kolem Ruska nebo Kanady bude díky roztátému ledu moci stále častěji využívat. Například cesta kolem Kanady by se kvůli mlhám mohla prodloužit až o 2,5 dne.
Mlha se stává častější i v oblastech Perského zálivu, například ve Spojených arabských emirátech. Díky vlhčímu vzduchu se během zimního období tvoří mlhy snadněji, což může ovlivnit tamní hustou leteckou dopravu.
V jiných částech světa nemusí v souvislosti se změnou klimatu docházet k žádným změnám, na druhou stranu v suchých regionech, na západních okrajích pevnin, v blízkosti moří dochází k poklesu výskytu mlh. Například v americké Kalifornii klesl počet dnů s mlhami za posledních sedmdesát let téměř o třetinu, i zde je část změny způsobená čistším vzduchem. Kromě toho se ale může uplatňovat i teplejší povrch moře, a není vyloučeno ani působení dalších faktorů. V souvislosti s pobřežními mlhami může vlivem oteplování docházet i k ze zvyšování výšky, od které se mlhy tvoří.
To může mít poměrně závažný dopad na komunity, které jsou na vlhkosti z mlh závislé, především pak na západním pobřeží Jižní Ameriky. Tam je totiž voda získávaná z mlhy zásadní pro existenci zemědělství a zásobování obyvatel vodou. A pokud tento zdroj bude méně vydatný nebo častý, budou lidé muset hledat jiné zdroje vody. A dopady pocítí i tamní vegetace a ekosystémy.
Načítání...
