Některé pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu na rok 2025 vláda zřejmě po pečlivém projednání podpoří, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích. Rozpočet hájil poukazem na rekordní investice a jeho úspornost. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová označila rozpočet za „neopravitelný“. Pozměňovacími návrhy se podle ní hnutí ANO zaměřilo na největší chyby rozpočtu, přičemž se odkázala i na výtky Národní rozpočtové rady. V pořadu 90‘ ČT24 se k rozpočtu vyjádřili někteří bývalí ministři financí, kteří kritizovali nedostatečnou transparentnost jeho tvorby.
Schillerová a Stanjura se přeli o rozpočet
Ministr financí Zbyněk Stanjura a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v debatě o rozpočtu (zdroj: ČT24)
Vláda představila návrh státního rozpočtu na rok 2025, který počítá se schodkem 241 miliard korun. Poslanci během druhého čtení navrhli přesuny peněz v celkové výši přibližně 224 miliard korun.
Ministr financí Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích uvedl, že některé z pozměňovacích návrhů vláda podpoří. Musí je podle něj ale všechny pečlivě projednat na vládě a dohodnout se na společném stanovisku. Některé drobné změny by mohly rozpočet vylepšit, ale Stanjura řekl, že prozatím nechce dělat silné závěry.
„Těžko se dá opravovat něco, co je podle nás neopravitelné,“ uvedla Schillerová (ANO). Rozpočet je podle ní „postaven na písku“, protože obsahuje nadhodnocené příjmy ve výši 40 až 50 miliard korun.
V prvním čtení se poslanci ANO pokusili o vrácení rozpočtu k úpravě. Ve druhém upozornili na jeho nejvýraznější nedostatky. Podle Schillerové jde například o chybějících 22 miliard korun na obnovitelné zdroje, nedostatečné financování nepedagogických pracovníků a nedostatek prostředků na výstavbu silnic druhé a třetí třídy.
Výhrady jsou řešitelné
K rozpočtu vznesla připomínky také Národní rozpočtová rada (NRR). Podle Stanjury ministerstvo financí tyto výhrady „vzalo na vědomí“. Současně zdůraznil, že Výbor pro rozpočtové prognózy označil rozpočet na rok 2025 za „realistický“.
Schillerová namítla, že stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR) je velmi závažné a že ho ministr financí i premiér Petr Fiala podle ní „zlehčují“. Stanjuru zároveň obvinila z využívání „účetních triků“ při tvorbě rozpočtu.
„Hnutí ANO vykresluje černé scénáře, které se nikdy nenaplnily,“ reagoval Stanjura. Podle něj jsou výhrady k rozpočtu, na které upozorňuje stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR), „řešitelné“, protože se jedná o „půl procenta příjmů a jedno procento výdajů“.
Dodal, že v případě potřeby se rozpočet upraví a výdaje se omezí. Zároveň kritizoval opozici za to, že „pouze opisuje připomínky rozpočtové rady“.
Rozpočet mimo jiné hájil tím, že v absolutních číslech představuje rekordní investice a v mezinárodním srovnání je úsporný. „V mezinárodním srovnání jsme na tom velmi dobře,“ dodal a upozornil také na pozitivní hodnocení Mezinárodního měnového fondu a ratingových agentur.
Schválení rozpočtu
K rozpočtu mají výhrady také poradci prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se má během příštího týdne rozhodnout, zda návrh státního rozpočtu v případě jeho schválení parlamentem podepíše.
Stanjura odmítl sdělit, jakými argumenty bude hájit rozpočet na schůzce s hlavou státu, které se má účastnit také předseda vlády. „Nemyslím si, že je slušné do médií říkat, co budu tlumočit prezidentovi,“ uvedl s tím, že doufá, že schůzka s prezidentem proběhne po dokončení třetího čtení a že se s prezidentem bude moci pobavit o případných pozměňovacích návrzích. Na možnost, že by prezident návrh rozpočtu vetoval, je podle ministra financí koalice připravená.
Schillerová uvedla, že hnutí ANO nebude ve třetím čtení rozpočet jinak zdržovat, jelikož podle ní „je lepší špatný rozpočet než žádný rozpočet“. Připomněla, že obě čtení ve sněmovně probíhala věcně, a očekává, že i třetí čtení bude standardní. „Nikdy jsme rozpočet nezdržovali nad rámec normální věcné debaty,“ dodala.
Výtky bývalých ministrů financí
K návrhu rozpočtu mají výtky i někteří bývalí ministři financí. Bývalý ministr Ivan Pilný v pořadu 90‘ ČT24 řekl, že by takový návrh rozpočtu, jako je ten současný, nepodpořil ani nesestavoval. Vadí mu především to, že se rozpočet podle něj nesestavoval transparentně.
V roce 2017, kdy byl v čele resortu financí on, se prý postupovalo jinak. „Po každém jednání s ministry byl nějaký výstup a řeklo se, co se udělá. Ne tak, že to přišlo o půlnoci v září do sněmovny,“ popsal. „Nebylo také možné, aby v rozpočtu byly příjmy, které nejsou podpořené legislativou,“ dodal.
90′ ČT24: Bývalí ministři financí k návrhu rozpočtu na příští rok (zdroj: ČT24)
Podobného názoru je i bývalý ministr financí a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Rozpočtová štábní kultura se nám poněkud vymyká z rukou. Není to poprvé a je to spíše stupňující se negativní proces,“ řekl. Na druhou stranu je třeba mít o rozpočtu rozhodnuto, řekl, protože v české ekonomice je v současnosti už tak dost nejistot. „Jestli se něco zlepší tím, že se ten rozpočet zamítne, o tom mám pochybnost,“ uvedl. „Vidíme, že některé položky jsou od samého počátku málo věrohodné,“ připustil ale.
Podle bývalého ministra financí a bývalého viceprezidenta Evropské investiční banky Ivana Pilipa je třeba brát v úvahu, že na schválení rozpočtu není mnoho času, pokud má platit od ledna. „Vady tam jsou, ale z mého pohledu je teď těžké je nějakým způsobem změnit,“ podotkl. Připomněl však, že rozhodnutí o podpoře návrhu rozpočtu se „neděje ve vzduchoprázdnu“. „Kdybych hlasoval na akademickém semináři, tak bych byl proti, ale kdybych byl poslanec vládní koalice a vzal v úvahu, že je 20. listopadu, tak bych hlasoval pro,“ prohlásil bývalý ministr.