Předseda ANO Andrej Babiš, který z pověření prezidenta Petra Pavla jedná o sestavení vlády s SPD a Motoristy, se v pátek sešel s některými kandidáty na ministry, s nimiž jednal například o rozpočtu na příští rok. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová po jednání prohlásila, že v rozpočtu vedle 38 miliard korun na dopravní infrastrukturu chybí asi 32 miliard na mandatorní výdaje resortu práce a sociálních věcí a sedm miliard na spolufinancování zemědělství.
Schillerová uvedla, že jednání se týkalo převážně resortů, které má v gesci hnutí ANO. Přítomna podle ní byla „většina kolegů“. Konkrétně ovšem jmenovala pouze sebe, Babiše a prvního místopředsedu ANO a možného kandidáta na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Šéf ANO jména kandidátů do nového kabinetu dosud neoznámil a seznam členů vznikající vlády zatím nepředal ani prezidentu Pavlovi.
Podle redaktorky ČT Kateřiny Švédové se s Babišem jako první sešel pravděpodobný budoucí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Schůzek se měl podle redaktorky účastnit například také kandidát na ministra školství Robert Plaga (za ANO). Jednání měl Babiš i s pravděpodobným ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO).
Za jeden z důležitých kroků považuje vznikající vláda státní rozpočet. Tím se ale sněmovna nemůže zabývat, dokud ho vláda Petra Fialy (ODS), která ve čtvrtek podala demisi, znovu do dolní komory nepošle. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek příští vládu požádal o zachování výdajů na obranu a dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Vnímá to jako podmínku pro opětovné poslání návrhu rozpočtu do sněmovny a bude o tom jednat s kolegy z končící vlády.
Ta by se měla k rozhodnutí, zda rozpočet do nově ustavené sněmovny poslat, vrátit příští týden ve středu. Státní rozpočet navrhla se schodkem 286 miliard korun. Stanjura ale ve čtvrtek upozornil, že podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený schodek 237 miliard korun. Dodatečných 49 miliard korun tvoří výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu a půjčka na Dukovany, na které se rozpočtová pravidla nevztahují.
Schillerová ve čtvrtek Stajnuru kritizovala, že si požadavky na zachování zmíněných výdajů podmiňuje předložení návrhu rozpočtu sněmovně. Babiš v pátek ráno zopakoval výzvu končící vládě, aby návrh státního rozpočtu na příští rok do sněmovny znovu poslala.
Stejnou výzvu zopakovala v pátek odpoledne i Schillerová, podle níž jsou pravým důvodem, proč Stanjura nechce rozpočet do sněmovny znovu poslat, právě zmíněné chybějící položky. Vedle už medializovaných peněz na dopravní infrastrukturu se podle Schillerové ukázalo, že rozpočet nepočítá s výdaji na některé sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti či osob se zdravotním postižením a na kofinancování projektů spolufinancovaných Evropskou unií v zemědělství. Rozpočet podle ní obsahuje podseknuté výdaje a jiné věci naopak nadhodnocuje.
„Občané se dozví o každé položce tohoto vylhaného a naprosto nepoctivě sestaveného rozpočtu,“ prohlásila s tím, že obsahem pátečních rozhovorů byla i možná řešení, avšak nyní je nechce specifikovat. Na tahu je podle ní končící kabinet, který by měl návrh rozpočtu poslat do dolní komory. Schillerová navíc soudí, že téměř osmdesát miliard korun, které jejímu uskupení v návrhu chybí, nebude posledních – po tom, co bude mít ANO možnost dokument prostudovat.
Tvrzení o chybějících prostředcích na mandatorní výdaje se podle ministra financí v demisi Zbyňka Stanjury (ODS) nedají ani potvrdit, ani vyvrátit. „Slyším to každý rok, je jasné, že stát mandatorní výdaje zaplatí v obrovských objemech,“ uvedl, zmínil zejména otázku penzí.
„Nikdy nevíte, kolik lidí nastoupí do penze skutečně, kolik lidí si vezme předčasný důchod – to jsou faktory, které se mění v průběhu roku,“ dodal. „Nedá se vyloučit, že tam nějaká drobná odchylka je. Ale určitě je to na nějakých 99 něco v horším případě a 100 celých něco v lepším případě,“ tvrdí.
Šťastný mluvil o porušování zákona a vydírání
„Přístup vlády a ministra financí se změnil z dětinského a nezodpovědného přístupu v porušování zákona a vydírání. My to zásadně odmítáme. Opětovně vyzýváme ministra financí, aby nevydíral většinu, aby nevydíral občany této země, postupoval podle zákona a rozpočet okamžitě poslal, abychom se vyhnuli rozpočtovému provizoriu,“ zdůraznil v pátek ráno předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný, který také sdělil, že koaliční jednání je naplánováno na příští úterý.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá v pátek ráno sdělila, že aktuální informace o dalších krocích rodící se vlády v otázkách rozpočtu nemá. „To, že nechtějí (kabinet v demisi) poslat rozpočet, je stará známá věc. Já si myslím, že by měli vzít rozum do hrsti a konečně ho poslat, ale uvidíme,“ dodala.
Původní návrh rozpočtu, který připravila Fialova vláda, takzvaně spadl pod stůl s koncem volebního období minulé sněmovny. Kabinet podle jednacího řádu komory předkládá návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi sněmovny. Po jeho středečním zvolení nastal podle končících ministrů dopravy Martina Kupky (ODS) či zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) čas na vládě probrat, zda návrh znovu odeslat poslancům. Podle Babiše chce vznikající koalice jednotlivé rozpočtové kapitoly upravit ve sněmovně, ponechala by ale navrhovaný schodek.
Vláda v demisi by rozpočet poslat měla, shodují se Bartoš a Bartošek
„Já si myslím, že vláda by tam (do Poslanecké sněmovny) rozpočet poslat měla, měli bychom ho probrat, Andrej Babiš by neměl zpochybňovat tyto dva výdaje (na obranu a dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany) a nechť se zabýváme rozpočtem,“ uvedl poslanec Ivan Bartoš (Piráti), který prý předpokládá, že šéf ANO, jakožto člověk, který má ambici být premiérem, tyto dva výdaje zpochybňovat nebude.
Bartoš rovněž prohlásil, že rozpočet nebyl dobře připraven. „Řada výdajů a příjmů je tam skutečně na vodě,“ domnívá se. Piráti podle něj vidí zásadní problémy v chybějících prostředcích na dostupné bydlení či školství. Ve svém programu prý naopak měli snížení dotací „velkým hráčům“ na poli zemědělství či uhlobaronům.
„Já osobně si myslím, že vláda by rozpočet poslat měla. Pro Českou republiku není dobré, abychom žili v rozpočtovém provizoriu,“ míní poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL), podle něhož si ovšem budoucí kabinet s rozpočtem stejně udělá, co chce. „Protože to, že nerespektuje vůbec nic, ani lidskou slušnost, ukázal při volbě předsedy Poslanecké sněmovny,“ prohlásil.
Požadavkům, které Stanjura stanovil, prý rozumí. „Já chápu, že ministr financí tam tyto podmínky dává, protože ať už obrana a bezpečnost České republiky, nebo dostavba nové jaderné elektrárny jsou důležité,“ sdělil s tím, že by to ovšem nemělo bránit tomu, aby vláda v demisi do Poslanecké sněmovny rozpočet poslala.
„Myslím si, že by vláda měla poslat rozpočet do sněmovny a myslím, že by ho měla poslat bez podmínek, protože není možné takto dopředu zavazovat poslance hlasováním. My můžeme deklarovat, že požadavky, aby tam zůstaly peníze na Dukovany, jsou pro nás zásadní, ale názor můžeme vyjádřit hlasováním ve sněmovně,“ podotkla předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová.
Poslankyně Starostů očekává, že ministři STAN budou apelovat, aby k odeslání rozpočtu do sněmovny došlo. „Je to úplně zbytečná přestřelka. Do doby, dokud nebyla ustavená sněmovna, ta debata byla úplně zbytečná, protože nebylo rozpočet komu poslat,“ poznamenala s tím, že nyní už ale je rozpočet komu poslat a zákonodárci by měli mít možnost se jím zabývat.
„Já samozřejmě budu akceptovat, jak se vláda (v demisi) rozhodne,“ avizoval poslanec Pavel Žáček (ODS). „Kdyby zde byla normální situace předávání moci, tak by se zástupci obou stran sešli a pobavili se,“ dodal s tím, že politika se v tuzemsku podle něho dělá v poslední době tak, že se něco „vystřelí“ do médií a předchází to jakémukoliv jednání a kompromisu. „A tu dělostřelbu začal Andrej Babiš,“ tvrdí Žáček.
Podmínky stanovené Stanjurou považuje poslanec ODS za logické. „Jsou to dvě nejstrategičtější záležitosti, které se týkají kontinuity, nebo diskontinuity domácí i zahraniční politiky České republiky,“ zdůraznil.
Ministr financí si nemůže dávat žádné podmínky, míní Honzejk
„Pokud bude Zbyněk Stanjura zdržovat opětovné předložení státního rozpočtu, tak to je něco, co se v Česku ještě nestalo. My si musíme uvědomit, že ministr financí si nemůže dávat žádné podmínky ohledně toho, co v tom předloženém rozpočtu má být zachováno,“ myslí si komentátor a zástupce šéfredaktora Hospodářských novin Petr Honzejk, který se ovšem domnívá, že Stanjura rozpočet nakonec předloží.
Hlavní ekonom MND z Vysoké školy ekonomické v Praze Martin Janíčko připomněl, že v tuzemsku je souběh končící vlády a předkládání státního rozpočtu jednou za čtyři roky. Rozpočet by se ale podle něho předložit mohl, aby Česko nemuselo vcházet do rozpočtového provizoria.
Podle Janíčka jde o „politickou hru“. „Je standardem, že bývalá koalice nechává předkládat rozpočet do Poslanecké sněmovny, jakkoliv třeba ví, že rozpočet projde zásadními změnami. Na druhou stranu politická hra je to z toho důvodu, že nová koalice klidně může pracovat na novém rozpočtu. V některých kapitolách je to složitější, protože podmínky jsou dány tím původním rozpočtem, ale není to nic nepřekonatelného,“ uvedl s tím, že by podle něho stálo za to udělat z obou stran „nějaký kompromis ve prospěch České republiky“.
„Je to něco nedůstojného,“ řekl k situaci ohledně opětovného poslání státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek, podle něhož se zužuje manévrovací prostor pro nový kabinet, aby stačil včas státní rozpočet schválit tak, aby nemuselo nastat rozpočtové provizorium. „Myslím si, že není vůbec nezbytné, aby se, byť o jedinou hodinu, ta situace dále zbytečně protahovala,“ dodal.
Ekonom, bývalý člen Národní rozpočtové rady a emeritní rektor Richard Hindls z Vysoké školy ekonomické považuje podmínění opětovného zaslání návrhu rozpočtu do sněmovny zachováním výdajů na obranu a dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany za nešťastné a věří, že převládne „zdravý rozum“. „Na to, aby se připravil nový rozpočet, aby se schválil a abychom mohli od prvního ledna z hlediska fiskální politiky a z hlediska fiskálních plánů fungovat naplno, už moc času nezbývá,“ upozornil.
Koaliční smlouva a programové prohlášení
Zástupci ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepsali koaliční smlouvu. Vznikající koalice má ve dvousetčlenné sněmovně většinu 108 hlasů. Smlouva potvrzuje, že společný kabinet bude mít šestnáct členů. Devět křesel včetně premiérského připadne hnutí ANO, tři SPD, čtyři Motoristům.
Prezidentu Pavlovi v pátek vznikající koalice také poslala do datové schránky návrh programového prohlášení. Pavel Babiše pozval na příští středu na Pražský hrad. Jednat budou právě o tomto návrhu, hlava státu se ale chce zároveň informovat o krocích, které Babiš jako možný předseda vlády zamýšlí podniknout v souvislosti s řešením zákona o střetu zájmů.
