Schodek státního rozpočtu na konci října dosáhl 183,1 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 153,9 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Říjnový deficit je nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za prvních deset měsíců 200,7 miliardy korun. Podle státní kasy k meziročnímu zlepšení přispěla konsolidační opatření, díky kterým příjmy rostou rychleji než výdaje.
Rozpočtové příjmy za prvních deset měsíců roku dosáhly 1,718 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 7,2 procenta. Růst příjmů táhne zejména vyšší daňové inkaso. Výdaje do konce října dosáhly 1,901 bilionu korun, proti loňsku se zvýšily o 5,4 procenta.
„Příjmy nyní rostou rychlejším tempem než výdaje, což je důsledek rozpočtových změn v rámci konsolidačního balíčku. Nastavili jsme trend, ve kterém by měla každá vláda, které není budoucnost našich veřejných financí lhostejná, pokračovat a nespoléhat se jen na ekonomický růst,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Analytik Komerční banky Jaromír Gec očekává do konce roku další prohloubení schodku, nevylučuje ale dodržení plánovaných 241 miliard korun. „Pokud by se v závěrečných dvou měsících roku saldo prohloubilo zhruba v rozsahu posledních několika let, tedy v úhrnu o dalších zhruba sedmdesát miliard korun, směřoval by letošní rozpočet za celý rok lehce nad stanovený deficit. Z dostupných informací ale stále nelze vyloučit ani jeho splnění,“ uvedl.
Příjmy táhlo daňové inkaso
K růstu příjmů nejvýrazněji přispělo daňové inkaso, které se meziročně zvýšilo o deset procent. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob, která do státního rozpočtu přinesla 174,3 miliardy korun, meziročně o 15,2 procenta víc. Inkaso daně z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou platí energetické a petrochemické společnosti a velké banky, vyneslo 32,9 miliardy korun, o 20,9 procenta víc než loni.
Rychle rostl i výběr daně z příjmu fyzických osob, inkaso se zvýšilo o dvanáct procent na 152,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí se na růstu inkasa projevuje zejména zvyšování mezd a platů v ekonomice. To přispívá také k vyššímu objemu odvodů, když se na povinném pojistném vybralo 664,2 miliardy korun, meziročně o 7,2 procenta víc.
Daň z přidané hodnoty (DPH) přinesla do státního rozpočtu 339,7 miliardy korun, o 8,5 procenta víc než loni. Podle ministerstva financí je to důsledek zvýšené spotřeby domácností. Na spotřebních daních stát vybral 139,5 miliardy korun. K meziročním růstu o 3,2 procenta přispělo zvýšení sazeb daní z tabáku a z lihu.
Nejvíce peněz šlo na sociální dávky
Hlavní výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 771,8 miliardy korun, meziročně o 2,4 procenta víc. Z této částky tvořily 599,4 miliardy korun vyplacené důchody. Na obsluhu státního dluhu vydal stát 73,5 miliardy korun, náklady této položky meziročně vzrostly o deset procent.
Kapitálové výdaje do konce října dosáhly 172,5 miliardy korun, proti loňsku vzrostly o 23,1 procenta. Objem investic nicméně zatím dosáhl 64,4 procenta celoročního plánu. Významně rostly zejména investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI), které se meziročně zvýšily o 46,5 procenta na 74,9 miliardy korun.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie nemoci covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.
V příštím roce Gec očekává rozvolnění fiskální politiky s ohledem na plány nově vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů sobě. „Předpokládáme, že hotovostní deficit státního rozpočtu se vlivem zvýšených infrastrukturních investic a výdajů na obranu v příštím roce prohloubí k 320 miliardám korun,“ uvedl analytik. Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) navrhla na příští rok rozpočet se schodkem 286 miliard korun.
