České hospodářství se letos výrazně propadne, ale v příštím roce by se mohlo vrátit k růstu. Na tom se zahraniční i domácí instituce shodnou, byť v konkrétních odhadech vývoje se už významně liší. Mnohé domácí firmy zatím omezují investice a vyčkávají, až se současný stav stane přehlednějším. Jejich zástupci v různých svazech pak průběžně vyjednávají s vládou, jak letošní restart podniků po koronavirové krizi nejlépe ulehčit.
Firmy sice masově nepropouštějí, ale omezují investice. Vláda je chce motivovat k rozvoji
9 minut
Události: Firmy a koronavirová krize
Největší problém mají nyní tuzemské firmy s nedostatkem zakázek. To se týká i automobilového průmyslu, který je pro českou ekonomiku klíčový.
Například jihočeský výrobní závod společnosti Bosch Group zažil v posledních měsících pokles zakázek až na čtvrtinu. „Není úplně jednoduché dělat prognózy dalšího vývoje, ale vycházíme z předpokladu, že i druhé pololetí bude výrazně za očekáváním, propad zakázek plánujeme až 25 procent,“ řekl reprezentant firmy pro ČR Milan Šlachta. Propouštět ale nemuseli, částečně i díky státním programům. Zaměstnance by chtěli udržet i do budoucna.
Také Svaz průmyslu a dopravy potvrzuje, že firmy zatím reagují především úsporami v nemzdových oblastech. A masové propouštění nechystají. Podle svazu však budou muset své obchodní modely přizpůsobit tak, aby byly připraveny na případnou druhou vlnu pandemie.
Konečná v podnikání
Pro některé firmy byl koronavirus pověstným hřebíčkem do rakve. Poslední dny činnosti nyní zažívá sklárna v Karolince na Vsetínsku. Dekorovali zde sklo vyrobené v mateřské fabrice na druhém konci republiky, v Novém Boru na severu Čech. Ještě v roce 2016 pracovali na tři směny, podnik ale postupně skomíral.
Na konci července půjde 90 lidí do práce naposledy. Dekorování skla na Valašsku skončí po 160 letech. „Rozhodli se přestěhovat výrobu do Nového Boru pod jednu střechu,“ přiblížila předsedkyně odborové organizace Crystalex, závod Karolinka Helena Langrová.
Končí i některé malé projekty. Kavárna s velkým dětským koutkem fungovala na pražských Vinohradech pět let. Tři měsíce bez příjmů letos na jaře ale nepřežila. „Následky budou trvat mnohem déle. Nehledě na to, že před námi jsou prázdniny, kdy je to vždycky slabší, a nevíme, co bude na podzim,“ řekla majitelka Sweetllife bakery Alena Foster.
Zbývá už jen odvézt poslední věci a vrátit majiteli klíče. Dorty, které zde dřív prodávali, pocházejí z nedaleké pekárny. I ta patří Aleně Foster. Na záchranu obou provozů její úspory nestačí. Bojuje alespoň o pekárnu. „Vyhlídky se snažíme mít optimistické, ale bohužel asi úplně optimistické nejsou, protože jak říkám, byli jsme hodně závislí na centru Prahy, kde někteří naši klienti skončili úplně,“ dodala podnikatelka.
Havlíček: Chceme firmy motivovat, aby investici neodkládaly
Pro fungování ekonomiky by ale Česko podobných útlumů potřebovalo co nejméně. Vláda se chce z krize proinvestovat.
„Firmy dneska potřebují zdroje na přežití, tedy provozní peníze, a zvažují, jestli tu investici udělají nebo ne. My jsme přesně v té situaci, kdy je chceme motivovat, aby investici neodkládali,“ nastínil ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).
O tom, že firmy omezují investice, ví také ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Je to trend, který vnímáme. Proto tady musí zafungovat stát a musí tuto mezeru zaplnit a musí dát práci firmám a živnostníkům. Proto jsme také navyšovali schodek, abychom dali peníze zejména do investic,“ uvedla.
Vládní pomoc by měla být sektorová, soudí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Vláda a jednotliví ministři by měli znát své resorty a umět pomoct přímo těm, kdo mají problémy. Ne všechno dělat paušálně, to je špatně.“
Důležité otazníky kolem kondice zahraničí
Podle ekonomů bude pro budoucí vývoj zlomový podzim, ale první signály přijdou dříve. Proto i ministerstvo financí odložilo o měsíc – na srpen – svoji pravidelnou prognózu vývoje domácího hospodářství.
„První signál bude 31. července. Český statistický úřad poprvé ve své historii to jedno číslo o tvorbě hrubého domácího produktu zveřejní už třicet dnů po skončení čtvrtletí, a tam budeme moudřejší,“ řekl člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls.
Pro vývoj domácí – výrazně exportně zaměřené – ekonomiky je ale důležitá i situace v zahraničí. A přestože se zahraniční obchod v květnu lehce vzpamatoval, stále je v porovnání s loňským rokem v propadu kolem 30 procent.
„Exportéři se obávají nejenom poklesu poptávky, ale také zpřetrhání dodavatelsko-odběratelských vztahů; také se bojí, že přijdou o kontakty,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Podle Svazu průmyslu a dopravy by firmy měly být schopné měnit způsob svého podnikání s ohledem na aktuální situaci. Využít změnu trendů se podařilo firmě Audiopro, která se věnuje audiosystémům. Její provozní manažer Michal Černý uvedl, že firma sice zaznamenala pokles zájmu o „zasedačkové systémy,“ protože lidé byli doma na home office, ale na druhé straně se výrazně zvýšil zájem o „videokonfereční systémy“.
Potřebu firem komunikovat se zaměstnanci na dálku zde očekávají i v budoucnu. Už teď firmě vzrostly zakázky v řádech stovek procent.
Situace, co jedněm bourá podnikatelské plány, může jiným pomoci. Sen o vlastní restauraci si od června začali plnit podnikatelé v obci Voznice ve Středočeském kraji. Uchazečů o provoz zdejšího uzavřeného podniku bylo více, ale epidemie je rozsoudila a zájem snížila, uvedl spolumajitel Zastávky Voznice Ondřej Stibor. Právě pohostinství totiž patří k sektorům, které koronavirus poznamenal nejvýrazněji.
Personálně si zatím vystačí téměř sami, vypomáhá jim celá rodina. I tady by jim potíže ostatních mohli pomoci. Najít dobré číšníky a kuchaře by nyní mělo být snazší a zřejmě i levnější. „Spousta hospod se zavřela, takže doufejme, že to někoho přiláká se k nám přihlásit,“ dodal druhý spolumajitel Aleš Kopecký.
Komu vládní pomoc pomohla a komu příliš ne
Generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová uvedla, že dosavadní pomoc vlády živnostníkům (například „25“, ošetřovné, kompenzační bonus) byla rychlá a dobrá. Horší situace byla podle ní u malých a středních firem, které z programů COVID získávaly peníze zdlouhavě.
Potíže však vidí zejména u výrobních firem a exportérů, kteří jsou „na kolenou“ – přes 70 procent jich hlásí více než poloviční propad. Za hlavní formu pomoci v této situaci vidí Svobodová navýšení a posílení programu Antivirus.
Případné druhé vlny pandemie se firmy podle ní neobávají, jsou připravené a mají zkušenosti z první vlny. Vycházejí ovšem z toho, že by docházelo jen k lokálním omezením.
