Závazek trvající dvacet let je třeba naplnit, říká Gregorová o euru. Rozhodnout se mají občané na základě objektivních informací, míní David

Nahrávám video

Přijetí eura je dle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) politická záležitost, vůli jej jednoho dne přijmout prý vnímá u většiny politických stran. „Proč se nemůžeme začít připravovat teď?“ táže se. Závazek, který trvá dvacet let, je podle ní potřeba naplnit. O vstupu do eurozóny by dle europoslance Ivana Davida (SPD) měli rozhodnout občané v referendu na základě objektivních informací. „Lidé musí vědět, jaká to přináší rizika, výhody a nevýhody. Pak se mohou rozhodovat,“ řekl v pořadu Události, komentáře.

Otázky přijetí eura v pořadu komentoval také ekonom a bývalý člen Národní rozpočtové rady vlády Richard Hindls. Podle něj je to spíše politická záležitost a otázka politického rozhodnutí. „Stačí sledovat jen poslední debaty okolo přístupového systému ERM II, který měl být otevírací branou. Je krásně vidět, jak se politické reprezentace nemohou dohodnout a nechtějí připustit toto předsálí,“ uvedl. Pokud budou takto politici uvažovat, euro Česko nepřijme nikdy. „Nemá smysl tam vstupovat, pokud na konci není vstup do eurozóny,“ dodal.

Piráti a Starostové chtějí proces přijetí eura urychlit, vyzývají ke vstupu do zmíněného systému směnných kurzů ERM II. „Není to spěch, je už velmi pozdě. (…) Závazek, který trvá dvacet let, je potřeba naplnit,“ prohlásila Gregorová.

Souhlasí tak s Hindlsem, že jde o politickou záležitost. „Vnímám tady vůli většiny politických stran jednoho dne euro přijmout. V tom případě se ptám, proč se nemůžeme začít připravovat teď,“ sdělila.

Decroix: Pokud budeme spěchat, můžeme projektu ublížit

Všichni vítají debatu, podotkla místopředsedkyně poslanců ODS Eva Decroix. Byť je ale podle ní euro politický projekt, Česko musí splňovat ekonomická kritéria. Doufá, že podmínky splní už letos. „Ale není to úplně jednoduché. Dospíváme k tomu přes složité politické a ekonomické procesy,“ upozornila.

Další věcí podle ní je, že většina občanů nesouhlasí s přijetím eura. „Bránila bych se tomu, že pokud budeme něco dělat na sílu, abychom projektu ještě více neublížili,“ poznamenala.

Hnutí SPD by bylo pro referendum, uvedl David. „Rozhodnout se mají občané, a to na základě objektivních informací,“ myslí si. Euro je podle něj výhodné jen pro některé. „Kdyby si Řecko ponechalo drachmu, tak by vyšlo z někdejší krize daleko příznivějším způsobem,“ prohlásil.

Pokud by Česko bylo členem eurozóny, připravilo by se o možnost ovlivňovat vlastní měnovou politiku, upozornil. „Lidé musí vědět, jaká to přináší rizika, výhody a nevýhody. Pak se mohou rozhodovat,“ dodal.

„Myslím, že tu musí být větší politická shoda. I celospolečenská shoda, která nám dnes chybí,“ soudí místopředseda výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO). Pokud vládní strany vstoupí do voleb s tím, že euro není na pořadu dne, mělo by to podle něj tak zůstat. „Přineslo by to další krizi v tom, jak občané vnímají politiku u nás,“ řekl. Když není shoda, zda a kdy přijmout společnou měnu, vstupovat do ERM II podle něj nemá smysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 12 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 14 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.