V bankovní radě ČNB nově usednou Zamrazilová, Kubelková a Frait. Jmenoval je prezident

Nahrávám video
Jmenování nových členů rady ČNB
Zdroj: ČT24

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

V bankovní radě ČNB končí mandát dosavadnímu guvernérovi Jiřímu Rusnokovi, který má za sebou již dvě období a nemůže pokračovat. Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký mohli ještě zůstat na druhé období, Zeman ale jmenoval novými členy rady Evu Zamrazilovou, Karinu Kubelkovou a Jana Fraita. Poprvé v historii tak v radě ČNB zasednou dvě ženy najednou. Nidetzký byl i viceguvernérem, tuto funkci převezme od 1. července Zamrazilová.

Není jasné, zda po jmenování nových členů rady – kterému předcházelo jmenování Aleše Michla guvernérem – bude následovat radikální změna smýšlení bankovní rady jako celku. Jak připomněly Hospodářské noviny, které uvedly jména nových členů rady jako první, zejména Frait se na současné politice centrální banky podílel, připravoval pro bankovní radu podklady a lze očekávat, že bude smýšlet podobně jako dosavadní radní většina.

I budoucí viceguvernérka Zamrazilová, která po jmenování vystoupila s krátkým proslovem, dala najevo, že by nová rada měla navázat na práci té současné. „Doufám, že bankovní rada v novém složení bude zárukou kontinuity a také důvěryhodnosti České národní banky,“ konstatovala.

Nynější rada podle ní „včas rozeznala povahu inflace a začala s ní bojovat“. Zvyšování úrokových sazeb považuje za nezbytné, očekává však, že se již brzy začne projevovat zpomalováním inflace. „Dovoluji si za nás všechny slíbit, že uděláme maximum pro dosažení toho, aby v České republice opět zavládla cenová stabilita,“ řekla.

„Jsem si vědom toho, že hlavním úkolem národní banky je boj proti inflaci,“ uvedl Miloš Zeman. Naznačil také, že od centrální banky s obměněným vedením očekává, že bude opatrná v případném dalším zvyšování úrokových sazeb. „Domnívám se, že vedle úrokových sazeb má ČNB k dispozici i další nástroje při boji proti inflaci, které ne zcela byly využívány. Mám na mysli kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami i operace další,“ řekl prezident po jmenováních nových členů rady. Končícím členům při té příležitosti poděkoval a novým popřál úspěch „a také trochu toho štěstí“.

Nahrávám video
Události: Prezident Zeman jmenoval nové členy rady ČNB
Zdroj: ČT24

Fiala je s novou radou spokojen

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá tři nové členy bankovní rady za zkušené odborníky. To považuje za zásadní pro krocení inflace. „Oceňuji jmenování těchto tří nových členů bankovní rady. Jde o zkušené odborníky. S Evou Zamrazilovou a Karinou Kubelkovou jsem měl možnost osobně spolupracovat a mohu potvrdit, že se jedná o rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období,“ uvedl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na Twitteru sdělil, že je pro něj důležitá kontinuita a předvídatelné jednání ČNB. „Věřím, že odborná erudice nových členů bankovní rady přispěje k tomu, aby ČNB splnila svůj základní úkol pečovat o cenovou stabilitu a snížit vysokou inflaci,“ napsal. Ještě před jmenováním nových členů řekl, že udělá vše pro to, aby spolupráce mezi ČNB, vládou a ministerstvem byla profesionální a účinná v boji proti inflaci.

Výběr ocenila i předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. „Na mě to působí tak, že jsou to erudovaní, vzdělaní, zkušení lidé. Myslím si, že by mohli velmi vhodně doplnit pana guvernéra Michla,“ reagovala.

Místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) překvapilo, že Zeman neprodloužil mandát Bendovi a Nidetzkému. „Na druhou stranu to znamená, že pan prezident ekonomiku a hospodářství země sleduje velmi bedlivě,“ okomentoval.

Nahrávám video
90’ ČT24 – Personální změny v moci prezidenta ČR
Zdroj: ČT24

Bývalý rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls míní, že z nového složení bankovní rady nelze ještě předjímat, jak bude orgán v budoucnu rozhodovat. Domnívá se, že až bude moci obměněná rada cokoli učinit, může být makroekonomická situace úplně jiná než nyní. Noví radní i nový guvernér, byť je prezident Miloš Zeman jmenuje již na jaře, nastoupí do funkcí až v polovině roku, a rada se potom sejde až v srpnu. Nejbližší její zasedání se uskuteční v červnu ještě ve starém složení.

Michl už při svém jmenování naznačil, že chce být se zvyšováním úrokových sazeb opatrnější než jeho předchůdce.

„To srpnové bude reagovat na úplně jinou situaci. Stále se bavíme o inflaci, která je 15 procent, ale myslím si, že v srpnu, v září může být situace úplně jiná. Bankovní rada je velmi pohyblivý orgán a musí reagovat především odborně. Teď bych si netroufl říct, jestli se zásadně změní její chování,“ řekl Hindls v rozhovoru pro ČT.

Nezávislost na politické scéně

Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích ohledně nových členů bankovní rady nechtěl dávat hodnotící soud, podle předsedy sněmovního podvýboru pro bankovnictví Michaela Kohajdy (KDU-ČSL) dnešní doba „potřebuje více jestřábů, všichni tři jsou ale spíše holubicemi“. Takzvaný holubičí postoj je v měnové politice proti zvyšování úrokových sazeb.

Ekonomka Jana Matesová ve stejném pořadu sdělila, že ČNB má být nezávislá na vládě a na politice. Dva nové členy prý velmi dobře zná desítky let, všichni tři jsou prý velice analyticky založení. „Paní Zamrazilová neudělá rozhodnutí bez toho, aby ho měla dostatečně číselně analyticky podložené, čísla ověřená a rozuměla, co za těmi čísly je,“ uvedla.

Nahrávám video
Události, komentáře: Co čekat od nového složení bankovní rady ČNB?
Zdroj: ČT24

Česká měna po jmenování nových členů bankovní rady ve středu přechodně posílila pod 24,60 koruny za euro. Později odpoledne o část zisků přišla a uzavřela s kurzem 24,65 koruny za euro. I tak byla o desetník silnější než v úterý v podvečer. K dolaru si česká měna polepšila o 15 haléřů na 22,97 koruny za americký dolar, což je její nejlepší závěr za poslední týden. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.

K hlavnímu poslání centrální banky patří péče o měnu, tedy korigování inflace a úpravy úrokových sazeb. Kromě toho dohlíží na finanční instituce a má i roli emisní banky  – vydává bankovky a mince.

Eva Zamrazilová ani Jan Frait nebudou v bankovní radě úplnými nováčky, zasedali v ní již v minulosti, oba po jedno šestileté funkční období. Fraita do ní jmenoval Václav Havel v roce 2000, Zamrazilovou Václav Klaus o osm let později. V současnosti je Eva Zamrazilová předsedkyní Národní rozpočtové rady a Jan Frait řídí sekci finanční stability ČNB. Karina Kubelková pracuje jako hlavní analytička Hospodářské komory.

Významná česká ekonomka Eva Zamrazilová v posledních dvou desetiletích předsedala Národní rozpočtové radě, byla hlavní ekonomkou České bankovní asociace nebo členkou bankovní rady České národní banky, do které se po osmileté pauze opět vrací v roce 2022.

Vystudovala na pražské VŠE, kde dodnes také přednáší a působila i v Ústavu prognózování VŠE. Vzdělání si rozšířila i při zahraničních stážích. Pracovala kromě VŠE i v dalších státních institucích – Ekonomickém ústavu Akademie věd a Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí – a mezi lety 1994 a 2008 v Komerční bance.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Absolvent Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Jan Frait se po vystudování ekonomie na této škole věnoval akademické kariéře, na Ekonomické fakultě se koncem 90. let stal proděkanem. V roce 2000 si jej ale vybral prezident Václav Havel do bankovní rady ČNB. Po šestiletém působení v bankovní radě v centrální bance zůstal zprvu jako poradce, později jako ředitel sekce finanční stability.

Jan Frait
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Do bankovní rady České národní banky jmenoval prezident v roce 2022 Karinu Kubelkovou. Ta do té doby byla hlavní analytičkou Hospodářské komory. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze, kde také přednáší. Další vzdělání získala na stážích na zahraničních univerzitách. Odborně se věnuje aplikované hospodářské politice, makroekonomickému prognózování a ekonomické analýze.

Kromě práce v Hospodářské komoře a pedagogické činnosti na VŠE se Kubelková stala členkou poradního týmu premiéra Petra Fialy (ODS). V letech 2010 až 2014 působila jako ekonomická analytička na úřadu vlády, od roku 2014 zpracovává ekonomické analýzy pro Kancelář prezidenta republiky.

Karina Kubelková
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 6 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 7 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 16 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...