V bankovní radě ČNB nově usednou Zamrazilová, Kubelková a Frait. Jmenoval je prezident

Nahrávám video

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

V bankovní radě ČNB končí mandát dosavadnímu guvernérovi Jiřímu Rusnokovi, který má za sebou již dvě období a nemůže pokračovat. Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký mohli ještě zůstat na druhé období, Zeman ale jmenoval novými členy rady Evu Zamrazilovou, Karinu Kubelkovou a Jana Fraita. Poprvé v historii tak v radě ČNB zasednou dvě ženy najednou. Nidetzký byl i viceguvernérem, tuto funkci převezme od 1. července Zamrazilová.

Není jasné, zda po jmenování nových členů rady – kterému předcházelo jmenování Aleše Michla guvernérem – bude následovat radikální změna smýšlení bankovní rady jako celku. Jak připomněly Hospodářské noviny, které uvedly jména nových členů rady jako první, zejména Frait se na současné politice centrální banky podílel, připravoval pro bankovní radu podklady a lze očekávat, že bude smýšlet podobně jako dosavadní radní většina.

I budoucí viceguvernérka Zamrazilová, která po jmenování vystoupila s krátkým proslovem, dala najevo, že by nová rada měla navázat na práci té současné. „Doufám, že bankovní rada v novém složení bude zárukou kontinuity a také důvěryhodnosti České národní banky,“ konstatovala.

Nynější rada podle ní „včas rozeznala povahu inflace a začala s ní bojovat“. Zvyšování úrokových sazeb považuje za nezbytné, očekává však, že se již brzy začne projevovat zpomalováním inflace. „Dovoluji si za nás všechny slíbit, že uděláme maximum pro dosažení toho, aby v České republice opět zavládla cenová stabilita,“ řekla.

„Jsem si vědom toho, že hlavním úkolem národní banky je boj proti inflaci,“ uvedl Miloš Zeman. Naznačil také, že od centrální banky s obměněným vedením očekává, že bude opatrná v případném dalším zvyšování úrokových sazeb. „Domnívám se, že vedle úrokových sazeb má ČNB k dispozici i další nástroje při boji proti inflaci, které ne zcela byly využívány. Mám na mysli kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami i operace další,“ řekl prezident po jmenováních nových členů rady. Končícím členům při té příležitosti poděkoval a novým popřál úspěch „a také trochu toho štěstí“.

Nahrávám video

Fiala je s novou radou spokojen

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá tři nové členy bankovní rady za zkušené odborníky. To považuje za zásadní pro krocení inflace. „Oceňuji jmenování těchto tří nových členů bankovní rady. Jde o zkušené odborníky. S Evou Zamrazilovou a Karinou Kubelkovou jsem měl možnost osobně spolupracovat a mohu potvrdit, že se jedná o rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období,“ uvedl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na Twitteru sdělil, že je pro něj důležitá kontinuita a předvídatelné jednání ČNB. „Věřím, že odborná erudice nových členů bankovní rady přispěje k tomu, aby ČNB splnila svůj základní úkol pečovat o cenovou stabilitu a snížit vysokou inflaci,“ napsal. Ještě před jmenováním nových členů řekl, že udělá vše pro to, aby spolupráce mezi ČNB, vládou a ministerstvem byla profesionální a účinná v boji proti inflaci.

Výběr ocenila i předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. „Na mě to působí tak, že jsou to erudovaní, vzdělaní, zkušení lidé. Myslím si, že by mohli velmi vhodně doplnit pana guvernéra Michla,“ reagovala.

Místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) překvapilo, že Zeman neprodloužil mandát Bendovi a Nidetzkému. „Na druhou stranu to znamená, že pan prezident ekonomiku a hospodářství země sleduje velmi bedlivě,“ okomentoval.

Nahrávám video

Bývalý rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls míní, že z nového složení bankovní rady nelze ještě předjímat, jak bude orgán v budoucnu rozhodovat. Domnívá se, že až bude moci obměněná rada cokoli učinit, může být makroekonomická situace úplně jiná než nyní. Noví radní i nový guvernér, byť je prezident Miloš Zeman jmenuje již na jaře, nastoupí do funkcí až v polovině roku, a rada se potom sejde až v srpnu. Nejbližší její zasedání se uskuteční v červnu ještě ve starém složení.

Michl už při svém jmenování naznačil, že chce být se zvyšováním úrokových sazeb opatrnější než jeho předchůdce.

„To srpnové bude reagovat na úplně jinou situaci. Stále se bavíme o inflaci, která je 15 procent, ale myslím si, že v srpnu, v září může být situace úplně jiná. Bankovní rada je velmi pohyblivý orgán a musí reagovat především odborně. Teď bych si netroufl říct, jestli se zásadně změní její chování,“ řekl Hindls v rozhovoru pro ČT.

Nezávislost na politické scéně

Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích ohledně nových členů bankovní rady nechtěl dávat hodnotící soud, podle předsedy sněmovního podvýboru pro bankovnictví Michaela Kohajdy (KDU-ČSL) dnešní doba „potřebuje více jestřábů, všichni tři jsou ale spíše holubicemi“. Takzvaný holubičí postoj je v měnové politice proti zvyšování úrokových sazeb.

Ekonomka Jana Matesová ve stejném pořadu sdělila, že ČNB má být nezávislá na vládě a na politice. Dva nové členy prý velmi dobře zná desítky let, všichni tři jsou prý velice analyticky založení. „Paní Zamrazilová neudělá rozhodnutí bez toho, aby ho měla dostatečně číselně analyticky podložené, čísla ověřená a rozuměla, co za těmi čísly je,“ uvedla.

Nahrávám video

Česká měna po jmenování nových členů bankovní rady ve středu přechodně posílila pod 24,60 koruny za euro. Později odpoledne o část zisků přišla a uzavřela s kurzem 24,65 koruny za euro. I tak byla o desetník silnější než v úterý v podvečer. K dolaru si česká měna polepšila o 15 haléřů na 22,97 koruny za americký dolar, což je její nejlepší závěr za poslední týden. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.

K hlavnímu poslání centrální banky patří péče o měnu, tedy korigování inflace a úpravy úrokových sazeb. Kromě toho dohlíží na finanční instituce a má i roli emisní banky  – vydává bankovky a mince.

Eva Zamrazilová ani Jan Frait nebudou v bankovní radě úplnými nováčky, zasedali v ní již v minulosti, oba po jedno šestileté funkční období. Fraita do ní jmenoval Václav Havel v roce 2000, Zamrazilovou Václav Klaus o osm let později. V současnosti je Eva Zamrazilová předsedkyní Národní rozpočtové rady a Jan Frait řídí sekci finanční stability ČNB. Karina Kubelková pracuje jako hlavní analytička Hospodářské komory.

Významná česká ekonomka Eva Zamrazilová v posledních dvou desetiletích předsedala Národní rozpočtové radě, byla hlavní ekonomkou České bankovní asociace nebo členkou bankovní rady České národní banky, do které se po osmileté pauze opět vrací v roce 2022.

Vystudovala na pražské VŠE, kde dodnes také přednáší a působila i v Ústavu prognózování VŠE. Vzdělání si rozšířila i při zahraničních stážích. Pracovala kromě VŠE i v dalších státních institucích – Ekonomickém ústavu Akademie věd a Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí – a mezi lety 1994 a 2008 v Komerční bance.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Absolvent Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Jan Frait se po vystudování ekonomie na této škole věnoval akademické kariéře, na Ekonomické fakultě se koncem 90. let stal proděkanem. V roce 2000 si jej ale vybral prezident Václav Havel do bankovní rady ČNB. Po šestiletém působení v bankovní radě v centrální bance zůstal zprvu jako poradce, později jako ředitel sekce finanční stability.

Jan Frait
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Do bankovní rady České národní banky jmenoval prezident v roce 2022 Karinu Kubelkovou. Ta do té doby byla hlavní analytičkou Hospodářské komory. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze, kde také přednáší. Další vzdělání získala na stážích na zahraničních univerzitách. Odborně se věnuje aplikované hospodářské politice, makroekonomickému prognózování a ekonomické analýze.

Kromě práce v Hospodářské komoře a pedagogické činnosti na VŠE se Kubelková stala členkou poradního týmu premiéra Petra Fialy (ODS). V letech 2010 až 2014 působila jako ekonomická analytička na úřadu vlády, od roku 2014 zpracovává ekonomické analýzy pro Kancelář prezidenta republiky.

Karina Kubelková
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
před 3 hhodinami

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
před 15 hhodinami

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
12. 8. 2026

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.