V bankovní radě ČNB nově usednou Zamrazilová, Kubelková a Frait. Jmenoval je prezident

12 minut
Jmenování nových členů rady ČNB
Zdroj: ČT24

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

V bankovní radě ČNB končí mandát dosavadnímu guvernérovi Jiřímu Rusnokovi, který má za sebou již dvě období a nemůže pokračovat. Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký mohli ještě zůstat na druhé období, Zeman ale jmenoval novými členy rady Evu Zamrazilovou, Karinu Kubelkovou a Jana Fraita. Poprvé v historii tak v radě ČNB zasednou dvě ženy najednou. Nidetzký byl i viceguvernérem, tuto funkci převezme od 1. července Zamrazilová.

Není jasné, zda po jmenování nových členů rady – kterému předcházelo jmenování Aleše Michla guvernérem – bude následovat radikální změna smýšlení bankovní rady jako celku. Jak připomněly Hospodářské noviny, které uvedly jména nových členů rady jako první, zejména Frait se na současné politice centrální banky podílel, připravoval pro bankovní radu podklady a lze očekávat, že bude smýšlet podobně jako dosavadní radní většina.

I budoucí viceguvernérka Zamrazilová, která po jmenování vystoupila s krátkým proslovem, dala najevo, že by nová rada měla navázat na práci té současné. „Doufám, že bankovní rada v novém složení bude zárukou kontinuity a také důvěryhodnosti České národní banky,“ konstatovala.

Nynější rada podle ní „včas rozeznala povahu inflace a začala s ní bojovat“. Zvyšování úrokových sazeb považuje za nezbytné, očekává však, že se již brzy začne projevovat zpomalováním inflace. „Dovoluji si za nás všechny slíbit, že uděláme maximum pro dosažení toho, aby v České republice opět zavládla cenová stabilita,“ řekla.

„Jsem si vědom toho, že hlavním úkolem národní banky je boj proti inflaci,“ uvedl Miloš Zeman. Naznačil také, že od centrální banky s obměněným vedením očekává, že bude opatrná v případném dalším zvyšování úrokových sazeb. „Domnívám se, že vedle úrokových sazeb má ČNB k dispozici i další nástroje při boji proti inflaci, které ne zcela byly využívány. Mám na mysli kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami i operace další,“ řekl prezident po jmenováních nových členů rady. Končícím členům při té příležitosti poděkoval a novým popřál úspěch „a také trochu toho štěstí“.

5 minut
Události: Prezident Zeman jmenoval nové členy rady ČNB
Zdroj: ČT24

Fiala je s novou radou spokojen

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá tři nové členy bankovní rady za zkušené odborníky. To považuje za zásadní pro krocení inflace. „Oceňuji jmenování těchto tří nových členů bankovní rady. Jde o zkušené odborníky. S Evou Zamrazilovou a Karinou Kubelkovou jsem měl možnost osobně spolupracovat a mohu potvrdit, že se jedná o rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období,“ uvedl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na Twitteru sdělil, že je pro něj důležitá kontinuita a předvídatelné jednání ČNB. „Věřím, že odborná erudice nových členů bankovní rady přispěje k tomu, aby ČNB splnila svůj základní úkol pečovat o cenovou stabilitu a snížit vysokou inflaci,“ napsal. Ještě před jmenováním nových členů řekl, že udělá vše pro to, aby spolupráce mezi ČNB, vládou a ministerstvem byla profesionální a účinná v boji proti inflaci.

Výběr ocenila i předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. „Na mě to působí tak, že jsou to erudovaní, vzdělaní, zkušení lidé. Myslím si, že by mohli velmi vhodně doplnit pana guvernéra Michla,“ reagovala.

Místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) překvapilo, že Zeman neprodloužil mandát Bendovi a Nidetzkému. „Na druhou stranu to znamená, že pan prezident ekonomiku a hospodářství země sleduje velmi bedlivě,“ okomentoval.

76 minut
90’ ČT24 – Personální změny v moci prezidenta ČR
Zdroj: ČT24

Bývalý rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls míní, že z nového složení bankovní rady nelze ještě předjímat, jak bude orgán v budoucnu rozhodovat. Domnívá se, že až bude moci obměněná rada cokoli učinit, může být makroekonomická situace úplně jiná než nyní. Noví radní i nový guvernér, byť je prezident Miloš Zeman jmenuje již na jaře, nastoupí do funkcí až v polovině roku, a rada se potom sejde až v srpnu. Nejbližší její zasedání se uskuteční v červnu ještě ve starém složení.

Michl už při svém jmenování naznačil, že chce být se zvyšováním úrokových sazeb opatrnější než jeho předchůdce.

„To srpnové bude reagovat na úplně jinou situaci. Stále se bavíme o inflaci, která je 15 procent, ale myslím si, že v srpnu, v září může být situace úplně jiná. Bankovní rada je velmi pohyblivý orgán a musí reagovat především odborně. Teď bych si netroufl říct, jestli se zásadně změní její chování,“ řekl Hindls v rozhovoru pro ČT.

Nezávislost na politické scéně

Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích ohledně nových členů bankovní rady nechtěl dávat hodnotící soud, podle předsedy sněmovního podvýboru pro bankovnictví Michaela Kohajdy (KDU-ČSL) dnešní doba „potřebuje více jestřábů, všichni tři jsou ale spíše holubicemi“. Takzvaný holubičí postoj je v měnové politice proti zvyšování úrokových sazeb.

Ekonomka Jana Matesová ve stejném pořadu sdělila, že ČNB má být nezávislá na vládě a na politice. Dva nové členy prý velmi dobře zná desítky let, všichni tři jsou prý velice analyticky založení. „Paní Zamrazilová neudělá rozhodnutí bez toho, aby ho měla dostatečně číselně analyticky podložené, čísla ověřená a rozuměla, co za těmi čísly je,“ uvedla.

28 minut
Události, komentáře: Co čekat od nového složení bankovní rady ČNB?
Zdroj: ČT24

Česká měna po jmenování nových členů bankovní rady ve středu přechodně posílila pod 24,60 koruny za euro. Později odpoledne o část zisků přišla a uzavřela s kurzem 24,65 koruny za euro. I tak byla o desetník silnější než v úterý v podvečer. K dolaru si česká měna polepšila o 15 haléřů na 22,97 koruny za americký dolar, což je její nejlepší závěr za poslední týden. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.

K hlavnímu poslání centrální banky patří péče o měnu, tedy korigování inflace a úpravy úrokových sazeb. Kromě toho dohlíží na finanční instituce a má i roli emisní banky  – vydává bankovky a mince.

Eva Zamrazilová ani Jan Frait nebudou v bankovní radě úplnými nováčky, zasedali v ní již v minulosti, oba po jedno šestileté funkční období. Fraita do ní jmenoval Václav Havel v roce 2000, Zamrazilovou Václav Klaus o osm let později. V současnosti je Eva Zamrazilová předsedkyní Národní rozpočtové rady a Jan Frait řídí sekci finanční stability ČNB. Karina Kubelková pracuje jako hlavní analytička Hospodářské komory.

Významná česká ekonomka Eva Zamrazilová v posledních dvou desetiletích předsedala Národní rozpočtové radě, byla hlavní ekonomkou České bankovní asociace nebo členkou bankovní rady České národní banky, do které se po osmileté pauze opět vrací v roce 2022.

Vystudovala na pražské VŠE, kde dodnes také přednáší a působila i v Ústavu prognózování VŠE. Vzdělání si rozšířila i při zahraničních stážích. Pracovala kromě VŠE i v dalších státních institucích – Ekonomickém ústavu Akademie věd a Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí – a mezi lety 1994 a 2008 v Komerční bance.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Absolvent Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Jan Frait se po vystudování ekonomie na této škole věnoval akademické kariéře, na Ekonomické fakultě se koncem 90. let stal proděkanem. V roce 2000 si jej ale vybral prezident Václav Havel do bankovní rady ČNB. Po šestiletém působení v bankovní radě v centrální bance zůstal zprvu jako poradce, později jako ředitel sekce finanční stability.

Jan Frait
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Do bankovní rady České národní banky jmenoval prezident v roce 2022 Karinu Kubelkovou. Ta do té doby byla hlavní analytičkou Hospodářské komory. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze, kde také přednáší. Další vzdělání získala na stážích na zahraničních univerzitách. Odborně se věnuje aplikované hospodářské politice, makroekonomickému prognózování a ekonomické analýze.

Kromě práce v Hospodářské komoře a pedagogické činnosti na VŠE se Kubelková stala členkou poradního týmu premiéra Petra Fialy (ODS). V letech 2010 až 2014 působila jako ekonomická analytička na úřadu vlády, od roku 2014 zpracovává ekonomické analýzy pro Kancelář prezidenta republiky.

Karina Kubelková
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 16 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...