Stát by měl více podpořit domácnosti, shodli se odborníci. Lidé se bojí ztráty zaměstnání

19 minut
Události, komentáře: Stát by měl více podpořit domácnosti, shodli se odborníci
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika má za sebou největší propad v historii. V porovnání s loňskem klesla ve druhém čtvrtletí skoro o jedenáct procent. Důvodem poklesu jsou opatření proti šíření koronaviru. Meziroční pokles o 10,7 procenta nepřekvapil člena Národní rozpočtové rady Richarda Hindlse ani místopředsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka. V pořadu Události, komentáře se také shodli na tom, že je potřeba podpořit spotřebitele a zlepšit podporu v nezaměstnanosti.

„Asi by bylo málo lidí, které by tohle číslo překvapilo. Asi by bylo potřeba říct, že když se podíváte na Itálii, Španělsko, Evropskou unii, eurozónu, je to číslo lepší. Je to dokonce lepší číslo než ve Spojených státech,“ konstatoval Hindls.

Podle Víta Samka je nyní důležité položit si otázku, co bude následovat. Jeho osobní prognóza prý není špatná: „Německo masivně investuje do ekonomiky a bude dělat všechno pro to, aby ekonomiku udrželo v běhu. Řada dalších zemí také teď říká, že už ekonomiku nezastaví. Takže je jasné, že teď se budou dělat opatření tak, aby to pokud možno běželo.“

Dalším z problémů  by mohl být nárůst nezaměsntanosti

Jako problém nicméně Samek vidí propad spotřeby domácností. „Opatření, která děláme, zatím nepamatují na udržení kupní síly obyvatelstva,“ podotkl.

Podle Hindlse je nyní rovněž klíčové udržet spotřebu a investice. „My se dostali do situace, kterou nikdo z nás neznal. A samozřejmě jsme všichni měli trochu strach. A měli ho i domácnosti z hlediska výdajů,“ vysvětlil. „Především by měl důvěru prohlubovat stát. On se také snaží. Dělá nejrůznější programy na podporu těch, kteří nejsou zaměstnáni nebo částečně přišli o zaměstnání. Podporuje firmy,“ uvedl.

Přestože Samek uznává, že ekonomická podpora ze strany státu je nesporná, jisté mezery vidí právě v podpoře domácností. „Ono to není o důvěře, ono je to o disponibilních zdrojích domácností. Ony potřebují mít signál, že stát pomůže nezaměstnaným, že pomůže i kurzarbeitem. Tady se lidé bojí na prvním místě o ztrátu místa. A tím pádem se samozřejmě bojí vydávat prostředky,“ řekl Samek. Podle něj panuje strach, že ztráta místa znamená propadnutí do kruhu chudoby.

„Co vidím jako veliký problém je, když začne masově růst nezaměstnanost,“ doplnil Hindls. Přestože nezaměstnanost u nás zatím prudce neroste, situace by se prý mohla na podzim výrazně zhoršit. „A pak se může objevit celá řada problémů, na které nejsme zvyklí,“ upřesnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...