Stát by měl více podpořit domácnosti, shodli se odborníci. Lidé se bojí ztráty zaměstnání

Nahrávám video
Události, komentáře: Stát by měl více podpořit domácnosti, shodli se odborníci
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika má za sebou největší propad v historii. V porovnání s loňskem klesla ve druhém čtvrtletí skoro o jedenáct procent. Důvodem poklesu jsou opatření proti šíření koronaviru. Meziroční pokles o 10,7 procenta nepřekvapil člena Národní rozpočtové rady Richarda Hindlse ani místopředsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka. V pořadu Události, komentáře se také shodli na tom, že je potřeba podpořit spotřebitele a zlepšit podporu v nezaměstnanosti.

„Asi by bylo málo lidí, které by tohle číslo překvapilo. Asi by bylo potřeba říct, že když se podíváte na Itálii, Španělsko, Evropskou unii, eurozónu, je to číslo lepší. Je to dokonce lepší číslo než ve Spojených státech,“ konstatoval Hindls.

Podle Víta Samka je nyní důležité položit si otázku, co bude následovat. Jeho osobní prognóza prý není špatná: „Německo masivně investuje do ekonomiky a bude dělat všechno pro to, aby ekonomiku udrželo v běhu. Řada dalších zemí také teď říká, že už ekonomiku nezastaví. Takže je jasné, že teď se budou dělat opatření tak, aby to pokud možno běželo.“

Dalším z problémů  by mohl být nárůst nezaměsntanosti

Jako problém nicméně Samek vidí propad spotřeby domácností. „Opatření, která děláme, zatím nepamatují na udržení kupní síly obyvatelstva,“ podotkl.

Podle Hindlse je nyní rovněž klíčové udržet spotřebu a investice. „My se dostali do situace, kterou nikdo z nás neznal. A samozřejmě jsme všichni měli trochu strach. A měli ho i domácnosti z hlediska výdajů,“ vysvětlil. „Především by měl důvěru prohlubovat stát. On se také snaží. Dělá nejrůznější programy na podporu těch, kteří nejsou zaměstnáni nebo částečně přišli o zaměstnání. Podporuje firmy,“ uvedl.

Přestože Samek uznává, že ekonomická podpora ze strany státu je nesporná, jisté mezery vidí právě v podpoře domácností. „Ono to není o důvěře, ono je to o disponibilních zdrojích domácností. Ony potřebují mít signál, že stát pomůže nezaměstnaným, že pomůže i kurzarbeitem. Tady se lidé bojí na prvním místě o ztrátu místa. A tím pádem se samozřejmě bojí vydávat prostředky,“ řekl Samek. Podle něj panuje strach, že ztráta místa znamená propadnutí do kruhu chudoby.

„Co vidím jako veliký problém je, když začne masově růst nezaměstnanost,“ doplnil Hindls. Přestože nezaměstnanost u nás zatím prudce neroste, situace by se prý mohla na podzim výrazně zhoršit. „A pak se může objevit celá řada problémů, na které nejsme zvyklí,“ upřesnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 12 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 12 hhodinami
Načítání...