Poslanci zvolili předsedy stálých komisí, členem Národní rozpočtové rady bude Hampl. Projednávat rozpočet pětikoalice odmítla

Poslanci si zvolili předsedy stálých sněmovních komisí a člena Národní rozpočtové rady, kterým se stal bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Sněmovní většina ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN neschválila návrh ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) na projednávání rozpočtu pro příští rok, kterým se chce zabývat až po jmenování nové vlády. Návrhy zákonů by poslanci na této čtvrté řádné schůzi ve volebním období na základě rozhodnutí organizačního výboru projednávat neměli.

Do volby člena Národní rozpočtové rady navrhl Senát bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla, který nahradí někdejšího rektora Vysoké školy ekonomické (VŠE) Richarda Hindlse. Jeho nominaci schválilo 173 ze 192 poslanců.

Šestačtyřicetiletý Hampl pracoval ve vedení centrální banky v letech 2006 až 2018, z toho deset let byl viceguvernérem. Nyní působí jako člen správní rady Institutu ekonomického vzdělávání INEV a pracuje ve společnosti KPMG.

V Senátu dříve uvedl, že jako člen Národní rozpočtové rady by se chtěl podílet na tom, aby se Česko v nadcházejících letech dokázalo vyrovnat se zadlužením a deficity veřejných financí.

Jednání o rozpočtu

Návrh hnutí ANO na projednání rozpočtu na příští rok během jednání Poslanecké sněmovny nepodpořili poslanci pětikoalice SPOLU s Piráty a Starosty. Opoziční hnutí ANO se ještě v úterý na poslední chvíli snažilo ve sněmovně projednat v prvním čtení rozpočet se schodkem 377 miliard, který sestavila odcházející vláda.

Předseda sněmovního klubu TOP 09 Jan Jakob řekl, že nelze přistoupit na schvalování návrhu v prvním čtení, protože by tak sněmovna schválila navrhovaný rozpočtový schodek, který nový kabinet plánuje snížit.

Rozpočtový výbor doporučil počátkem prosince, aby sněmovna začala projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Kabinet Petra Fialy (ODS) by měl být jmenován v pátek.

Nahrávám video
Události: Nastupující vláda a rozpočet
Zdroj: ČT24

„Platí to, co řekl Petr Fiala, to, co řekl budoucí ministr financí Zbyněk Stanjura, schodek státního rozpočtu dostane nastupující vláda pod 300 miliard korun,“ uvedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. 

Pokud sněmovna rozpočet neschválí do konce roku, stát bude hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.

S provizoriem nesouhlasí předsedkyně poslaneckého klubu ANO Schillerová, podle které by mělo velké dopady na vyplácení covidových programů. „Ocitáme se v bezprecedentní krizi, zdravotní, ekonomické, energetické, cenové a do této krize přiložíme ještě další polínko a to bude rozpočtové provizorium,“ řekla. 

Budoucí koalice ale argumenuje tím, že několikaměsíční rozpočtové provizorium českou ekonomiku nepoškodí. Fialova vláda chce snížit rozpočtový schodek o 80 miliard. Konkrétní úsporný plán ale hodlá zveřejnit až v lednu.

Noví předsedové stálých sněmovních komisí

Poslanecká sněmovna ustavila stejně jako v minulém odbobí třináct stálých komisí. Jejich předsedy volí plénum, na rozdíl od předsedů výborů, které po volbě jejich členy už jen potvrzuje.

Sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby povede i v nynějším volebním období Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). 

Předsedou komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů se opět stal Jiří Mašek (ANO) a komise pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů Karel Krejza (ODS). Komisi pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu, kterou v minulém období řídil Miloslav Rozner (SPD), povede Martin Major z ODS. 

Opoziční hnutí SPD nepovede jako jediná sněmovní strana žádnou ze třinácti stálých komisí. 

Šéfem komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost poslanci zvolili Petra Letochu (STAN). Do čela komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství sněmovna zvolila Roberta Králíčka (ANO). V minulém volebním období ji vedl předseda STAN Vít Rakušan, který se stane ministrem vnitra v nové vládě.

Králíček řídil v minulém období komisi pro hybridní hrozby. Jejím předsedou nyní poslanci zvolili Lukáše Vlčka (STAN). Komisi pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace bude řídit Taťána Malá (ANO), a to po Pavlu Blažkovi (ODS), který bude v nové vládě ministrem spravedlnosti.

Předsedou komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu sněmovna zvolila Michala Zunu (TOP 09). Komisi pro kontrolu použití odposlechů bude řídit Klára Kocmanová (Piráti). 

Do čela sněmovní ústavní komise poslanci zvolili Josefa Cogana (STAN) a do čela komise pro práci sněmovní kanceláře Stanislava Blahu (ODS). Předsedkyní komise pro rodinu poslanci zvolili Marii Jílkovou (KDU-ČSL). 

Sněmovna volila také vedoucí parlamentních delegací. Delegaci do Meziparlamentní unie povede Viktor Vojtko (STAN), do Parlamentního shromáždění NATO Jiří Horák (KDU-ČSL), do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Jan Bauer (ODS) a do Středoevropské iniciativy Jan Kubík (ANO).

Česko splní klimatické závazky jen při využívání jádra, schválila sněmovna

Na návrh nastupující vládní většiny pětikoalice schválila sněmovna usnesení, že Česko je schopné splnit své klimatické závazky vzhledem k zeměpisným podmínkám jen při dalším využívání a rozvoji jaderné energetiky. 

Plyn by měl být podle schváleného usnesení přechodným zdrojem energie. Sněmovna v něm vyzvala Evropskou unii, aby označila plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako „umožňující“ zdroj ještě do konce letošního roku. Stejné usnesení by měl schválit podle nastupujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na středeční schůzi Senát. 

Původně se také předpokládalo, že se na program dostane návrh končící vlády ANO a ČSSD na vyslání až 150 českých vojáků do Polska kvůli migrační krizi na hranici s Běloruskem. Ministr obrany v demisi Lubomír Metnar (za ANO) ale v pondělí odpoledne oznámil, že se rozhodl proces schvalování mandátu pozastavit. Uvedl, že podle informací polské vlády se situace na tamních hranicích stabilizovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...