Poslanci zvolili předsedy stálých komisí, členem Národní rozpočtové rady bude Hampl. Projednávat rozpočet pětikoalice odmítla

Poslanci si zvolili předsedy stálých sněmovních komisí a člena Národní rozpočtové rady, kterým se stal bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Sněmovní většina ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN neschválila návrh ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) na projednávání rozpočtu pro příští rok, kterým se chce zabývat až po jmenování nové vlády. Návrhy zákonů by poslanci na této čtvrté řádné schůzi ve volebním období na základě rozhodnutí organizačního výboru projednávat neměli.

Do volby člena Národní rozpočtové rady navrhl Senát bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla, který nahradí někdejšího rektora Vysoké školy ekonomické (VŠE) Richarda Hindlse. Jeho nominaci schválilo 173 ze 192 poslanců.

Šestačtyřicetiletý Hampl pracoval ve vedení centrální banky v letech 2006 až 2018, z toho deset let byl viceguvernérem. Nyní působí jako člen správní rady Institutu ekonomického vzdělávání INEV a pracuje ve společnosti KPMG.

V Senátu dříve uvedl, že jako člen Národní rozpočtové rady by se chtěl podílet na tom, aby se Česko v nadcházejících letech dokázalo vyrovnat se zadlužením a deficity veřejných financí.

Jednání o rozpočtu

Návrh hnutí ANO na projednání rozpočtu na příští rok během jednání Poslanecké sněmovny nepodpořili poslanci pětikoalice SPOLU s Piráty a Starosty. Opoziční hnutí ANO se ještě v úterý na poslední chvíli snažilo ve sněmovně projednat v prvním čtení rozpočet se schodkem 377 miliard, který sestavila odcházející vláda.

Předseda sněmovního klubu TOP 09 Jan Jakob řekl, že nelze přistoupit na schvalování návrhu v prvním čtení, protože by tak sněmovna schválila navrhovaný rozpočtový schodek, který nový kabinet plánuje snížit.

Rozpočtový výbor doporučil počátkem prosince, aby sněmovna začala projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Kabinet Petra Fialy (ODS) by měl být jmenován v pátek.

Nahrávám video

„Platí to, co řekl Petr Fiala, to, co řekl budoucí ministr financí Zbyněk Stanjura, schodek státního rozpočtu dostane nastupující vláda pod 300 miliard korun,“ uvedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. 

Pokud sněmovna rozpočet neschválí do konce roku, stát bude hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.

S provizoriem nesouhlasí předsedkyně poslaneckého klubu ANO Schillerová, podle které by mělo velké dopady na vyplácení covidových programů. „Ocitáme se v bezprecedentní krizi, zdravotní, ekonomické, energetické, cenové a do této krize přiložíme ještě další polínko a to bude rozpočtové provizorium,“ řekla. 

Budoucí koalice ale argumenuje tím, že několikaměsíční rozpočtové provizorium českou ekonomiku nepoškodí. Fialova vláda chce snížit rozpočtový schodek o 80 miliard. Konkrétní úsporný plán ale hodlá zveřejnit až v lednu.

Noví předsedové stálých sněmovních komisí

Poslanecká sněmovna ustavila stejně jako v minulém odbobí třináct stálých komisí. Jejich předsedy volí plénum, na rozdíl od předsedů výborů, které po volbě jejich členy už jen potvrzuje.

Sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby povede i v nynějším volebním období Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). 

Předsedou komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů se opět stal Jiří Mašek (ANO) a komise pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů Karel Krejza (ODS). Komisi pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu, kterou v minulém období řídil Miloslav Rozner (SPD), povede Martin Major z ODS. 

Opoziční hnutí SPD nepovede jako jediná sněmovní strana žádnou ze třinácti stálých komisí. 

Šéfem komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost poslanci zvolili Petra Letochu (STAN). Do čela komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství sněmovna zvolila Roberta Králíčka (ANO). V minulém volebním období ji vedl předseda STAN Vít Rakušan, který se stane ministrem vnitra v nové vládě.

Králíček řídil v minulém období komisi pro hybridní hrozby. Jejím předsedou nyní poslanci zvolili Lukáše Vlčka (STAN). Komisi pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace bude řídit Taťána Malá (ANO), a to po Pavlu Blažkovi (ODS), který bude v nové vládě ministrem spravedlnosti.

Předsedou komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu sněmovna zvolila Michala Zunu (TOP 09). Komisi pro kontrolu použití odposlechů bude řídit Klára Kocmanová (Piráti). 

Do čela sněmovní ústavní komise poslanci zvolili Josefa Cogana (STAN) a do čela komise pro práci sněmovní kanceláře Stanislava Blahu (ODS). Předsedkyní komise pro rodinu poslanci zvolili Marii Jílkovou (KDU-ČSL). 

Sněmovna volila také vedoucí parlamentních delegací. Delegaci do Meziparlamentní unie povede Viktor Vojtko (STAN), do Parlamentního shromáždění NATO Jiří Horák (KDU-ČSL), do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Jan Bauer (ODS) a do Středoevropské iniciativy Jan Kubík (ANO).

Česko splní klimatické závazky jen při využívání jádra, schválila sněmovna

Na návrh nastupující vládní většiny pětikoalice schválila sněmovna usnesení, že Česko je schopné splnit své klimatické závazky vzhledem k zeměpisným podmínkám jen při dalším využívání a rozvoji jaderné energetiky. 

Plyn by měl být podle schváleného usnesení přechodným zdrojem energie. Sněmovna v něm vyzvala Evropskou unii, aby označila plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako „umožňující“ zdroj ještě do konce letošního roku. Stejné usnesení by měl schválit podle nastupujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na středeční schůzi Senát. 

Původně se také předpokládalo, že se na program dostane návrh končící vlády ANO a ČSSD na vyslání až 150 českých vojáků do Polska kvůli migrační krizi na hranici s Běloruskem. Ministr obrany v demisi Lubomír Metnar (za ANO) ale v pondělí odpoledne oznámil, že se rozhodl proces schvalování mandátu pozastavit. Uvedl, že podle informací polské vlády se situace na tamních hranicích stabilizovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna bude znovu schvalovat pravidla zaměstnávání úředníků státu, která vetoval Pavel

Sněmovna bude znovu schvalovat nové podmínky zaměstnávání státních úředníků. Očekává se, že koaliční většinou zřejmě přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla. Ten se obdobně jako opozice obává zejména „politizace státní správy“. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta k vedoucím stálých misí u mezinárodních organizací. Rovněž tuto předlohu vládní tábor s největší pravděpodobností potvrdí.
před 2 hhodinami

V Hradci Králové povládne trojkoalice v čele s HDK a TOP 09, řeší se přistoupení ODS

V Hradci Králové povládne trojkoalice ve volbách vítězné koalice Hradeckého demokratického klubu (HDK) a TOP 09 s koalicí Pirátů a Starostů a sdružením Změna pro Hradec, Zelení a KDU-ČSL. Kandidátkou trojkoalice na primátorku bude dosavadní primátorka Pavlína Springerová (HDK). Strany ještě budou řešit, zda se čtvrtým členem koalice stane ODS, uvedli představitelé HDK a TOP 09. Tři strany mají v sedmatřicetičlenném zastupitelstvu 20 mandátů, s ODS by koalice měla 24 křesel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

U Přerova se zastavil provoz vlaků kvůli možnému poškození trakčního vedení

Na železničním koridoru u Přerova byl kvůli možnému poškození trakčního vedení zhruba tři čtvrtě hodiny zastaven provoz. Stav trolejí prověřovali technici Správy železnic. Kolem 21:45 byl obnoven provoz po jedné koleji a o půl hodiny později už omezení skončilo. Informoval o tom mluvčí správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 9 hhodinami

Ve volbách letos uspělo více mladých

V letošních komunálních volbách oproti předchozímu hlasování narostl počet úspěšných osmnáctiletých kandidátů. Celkem je nových zastupitelů přes 61 tisíc. Voliči dali důvěru hned 26 nejmladším uchazečům.
před 9 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 9 hhodinami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.