Poslanci si zvolili předsedy stálých sněmovních komisí a člena Národní rozpočtové rady, kterým se stal bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Sněmovní většina ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN neschválila návrh ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) na projednávání rozpočtu pro příští rok, kterým se chce zabývat až po jmenování nové vlády. Návrhy zákonů by poslanci na této čtvrté řádné schůzi ve volebním období na základě rozhodnutí organizačního výboru projednávat neměli.
Poslanci zvolili předsedy stálých komisí, členem Národní rozpočtové rady bude Hampl. Projednávat rozpočet pětikoalice odmítla
Do volby člena Národní rozpočtové rady navrhl Senát bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla, který nahradí někdejšího rektora Vysoké školy ekonomické (VŠE) Richarda Hindlse. Jeho nominaci schválilo 173 ze 192 poslanců.
Šestačtyřicetiletý Hampl pracoval ve vedení centrální banky v letech 2006 až 2018, z toho deset let byl viceguvernérem. Nyní působí jako člen správní rady Institutu ekonomického vzdělávání INEV a pracuje ve společnosti KPMG.
V Senátu dříve uvedl, že jako člen Národní rozpočtové rady by se chtěl podílet na tom, aby se Česko v nadcházejících letech dokázalo vyrovnat se zadlužením a deficity veřejných financí.
Jednání o rozpočtu
Návrh hnutí ANO na projednání rozpočtu na příští rok během jednání Poslanecké sněmovny nepodpořili poslanci pětikoalice SPOLU s Piráty a Starosty. Opoziční hnutí ANO se ještě v úterý na poslední chvíli snažilo ve sněmovně projednat v prvním čtení rozpočet se schodkem 377 miliard, který sestavila odcházející vláda.
Předseda sněmovního klubu TOP 09 Jan Jakob řekl, že nelze přistoupit na schvalování návrhu v prvním čtení, protože by tak sněmovna schválila navrhovaný rozpočtový schodek, který nový kabinet plánuje snížit.
Rozpočtový výbor doporučil počátkem prosince, aby sněmovna začala projednávat v prvním čtení státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády vzešlé z říjnových voleb. Kabinet Petra Fialy (ODS) by měl být jmenován v pátek.
8 minut
Události: Nastupující vláda a rozpočet
„Platí to, co řekl Petr Fiala, to, co řekl budoucí ministr financí Zbyněk Stanjura, schodek státního rozpočtu dostane nastupující vláda pod 300 miliard korun,“ uvedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.
Pokud sněmovna rozpočet neschválí do konce roku, stát bude hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.
S provizoriem nesouhlasí předsedkyně poslaneckého klubu ANO Schillerová, podle které by mělo velké dopady na vyplácení covidových programů. „Ocitáme se v bezprecedentní krizi, zdravotní, ekonomické, energetické, cenové a do této krize přiložíme ještě další polínko a to bude rozpočtové provizorium,“ řekla.
Budoucí koalice ale argumenuje tím, že několikaměsíční rozpočtové provizorium českou ekonomiku nepoškodí. Fialova vláda chce snížit rozpočtový schodek o 80 miliard. Konkrétní úsporný plán ale hodlá zveřejnit až v lednu.
Noví předsedové stálých sněmovních komisí
Poslanecká sněmovna ustavila stejně jako v minulém odbobí třináct stálých komisí. Jejich předsedy volí plénum, na rozdíl od předsedů výborů, které po volbě jejich členy už jen potvrzuje.
Sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby povede i v nynějším volebním období Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Předsedou komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů se opět stal Jiří Mašek (ANO) a komise pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů Karel Krejza (ODS). Komisi pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu, kterou v minulém období řídil Miloslav Rozner (SPD), povede Martin Major z ODS.
Opoziční hnutí SPD nepovede jako jediná sněmovní strana žádnou ze třinácti stálých komisí.
Šéfem komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost poslanci zvolili Petra Letochu (STAN). Do čela komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství sněmovna zvolila Roberta Králíčka (ANO). V minulém volebním období ji vedl předseda STAN Vít Rakušan, který se stane ministrem vnitra v nové vládě.
Králíček řídil v minulém období komisi pro hybridní hrozby. Jejím předsedou nyní poslanci zvolili Lukáše Vlčka (STAN). Komisi pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace bude řídit Taťána Malá (ANO), a to po Pavlu Blažkovi (ODS), který bude v nové vládě ministrem spravedlnosti.
Předsedou komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu sněmovna zvolila Michala Zunu (TOP 09). Komisi pro kontrolu použití odposlechů bude řídit Klára Kocmanová (Piráti).
Do čela sněmovní ústavní komise poslanci zvolili Josefa Cogana (STAN) a do čela komise pro práci sněmovní kanceláře Stanislava Blahu (ODS). Předsedkyní komise pro rodinu poslanci zvolili Marii Jílkovou (KDU-ČSL).
Sněmovna volila také vedoucí parlamentních delegací. Delegaci do Meziparlamentní unie povede Viktor Vojtko (STAN), do Parlamentního shromáždění NATO Jiří Horák (KDU-ČSL), do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Jan Bauer (ODS) a do Středoevropské iniciativy Jan Kubík (ANO).
Česko splní klimatické závazky jen při využívání jádra, schválila sněmovna
Na návrh nastupující vládní většiny pětikoalice schválila sněmovna usnesení, že Česko je schopné splnit své klimatické závazky vzhledem k zeměpisným podmínkám jen při dalším využívání a rozvoji jaderné energetiky.
Plyn by měl být podle schváleného usnesení přechodným zdrojem energie. Sněmovna v něm vyzvala Evropskou unii, aby označila plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako „umožňující“ zdroj ještě do konce letošního roku. Stejné usnesení by měl schválit podle nastupujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na středeční schůzi Senát.
Původně se také předpokládalo, že se na program dostane návrh končící vlády ANO a ČSSD na vyslání až 150 českých vojáků do Polska kvůli migrační krizi na hranici s Běloruskem. Ministr obrany v demisi Lubomír Metnar (za ANO) ale v pondělí odpoledne oznámil, že se rozhodl proces schvalování mandátu pozastavit. Uvedl, že podle informací polské vlády se situace na tamních hranicích stabilizovala.
