Pořád tajíte, jak ušetříte, kritizuje Schillerová. Říkáme to léta, brání se Skopeček

Nahrávám video
UK: Diskuze místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS), ekonoma Jakuba Seidlera a ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO)
Zdroj: ČT24

Po setkání s prezidentem představil kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) úsporný plán, který zahrnuje snížení schodku státního rozpočtu na příští rok o osmdesát miliard korun, zároveň ale nepočítá se zvyšováním daní. V jakých oblastech konkrétně chce nový ministr škrtat, však neuvedl. „Kde ušetříme, jsme avizovali v minulých letech,“ odkázal místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Jsme v extrémní krizi a nedozvěděli jsme se od nové vlády nic. Dosud nepadla jediná konkrétní položka,“ reagovala ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) během diskuze v pořadu Události, komentáře.

Podle místopředsedy sněmovny Skopečka by měly schvalování státního rozpočtu v nové vládě předcházet takzvané porady ekonomických ministrů. „Rozpočet nemá vznikat tak, jak chodí ministři a kdo vyhádá víc a míň. Je třeba, aby vznikal s logikou, jakou dopadne na hospodářství.“

Končící ministryně financí uvedla, že schodek státního rozpočtu přesáhne čtyři sta miliard korun, nedosáhne ale na pět set. „Záleží na tom, jak se podaří splnit investice, což vypadá, že bude splněno,“ dodala. 

Podle Skopečka byl ale letošní státní rozpočet nadhodnocený. „Každý poslanec má schvalovat takové zákony, které odráží realitu a nejsou mediálním balonkem,“ reagoval. 

Podle Skopečka nebude potřeba zvyšovat daně

Budoucí vláda dříve avizovala, že v příštím rozpočtu chce ušetřit zhruba osmdesát miliard korun, dosud ale nespecifikovala plánované škrty. Podle Skopečka jsou vyjádření kandidátů na ministry hlavně signálem k odpovědnějšímu rozpočtu. Kde by pětikoalice škrtala, je podle něj jasné z pozměňovacích návrhů k rozpočtu v minulých letech. 

„Je hloupé vést takovou diskuzi, když vláda ještě ani nezasedla. Hlavně nechceme fiskální politikou přispívat k rostoucí inflaci,“ zmínil. „Za celé dva měsíce nepadla konkrétní položka, která takovou částku ušetří. Až plán uvidím, tak to budu samozřejmě kvalifikovaně komentovat,“ oponovala Schillerová. 

Národní rozpočtová rada vládě v prosinci ke konsolidaci veřejných financí doporučila zvednout daně. Podle Skopečka to ale vláda Petra Fialy (ODS) neplánuje.

„Doporučení budeme brát vážně. Rada ale apelovala hlavně na řešení příjmové strany rozpočtu, to není jen otázka daní. Je zřejmé, že pokud bude ekonomický růst, který generuje ročně navíc příjmy státního rozpočtu, tak i příjmy pomůžou konsolidaci,“ dodal. 

Provizorium bude trvat jen nezbytně nutnou dobu, řekl Skopeček

Pokud parlament neschválí rozpočet do konce roku, stát začíná hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. To se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.

S provizoriem počítá i kandidát na ministra financí Stanjura, současná ministryně si ale myslí, že by taková situace ohrozila podnikatele. „Plán by byl v pořádku v jiné době, ale nyní nejsme v normální době,“ řekla.

Dodala také, že by pro ni bylo řešením rozpočet schválit a poté ho upravit pomocí pozměňovacích návrhů a novelizací. „Budeme muset vyplácet covidové programy, které se v provizoriu vyplácet nedají,“ apelovala. 

Místopředseda sněmovny uvedl, že provizorium by mělo trvat maximálně tři měsíce, během kterých nová vláda představí návrh státního rozpočtu. „V provizoriu rozhodně nechceme přetrvávat déle,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...