Ke konsolidaci veřejných financí bude nutné zvýšit daně, míní Národní rozpočtová rada

Podle čtvrtletního stanoviska Národní rozpočtové rady (NRR) nebudou ke konsolidaci veřejných financí stačit jen opatření na straně výdajů. Bude nutné také navýšit příjmy, tedy daně. Rada zároveň pozitivně hodnotí plány vznikající vlády, která klade důraz na rychlejší konsolidaci a chystá se snížit schodek plánovaného státního rozpočtu na příští rok.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová
Zdroj: ČTK Autor: Ondřej Deml

Hlavním problémem veřejných financí podle NRR zůstává výše strukturálního deficitu, což je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

„Strukturální deficit za letošní rok se bude pohybovat kolem 5,3 procenta HDP, což odpovídá 320 miliardám korun. Je nutné zdůraznit, že tento typ deficitu se nebude významně snižovat ekonomickým růstem, ale k jeho eliminaci bude nutné přijmout diskreční opatření, tedy změny ve výši veřejných příjmů a výdajů,“ uvádí NRR ve svém stanovisku.

Rada se také vzhledem k rozsahu nerovnováhy i nadále domnívá, že její redukce nebude možné dosáhnout jen úpravou výdajové strany, ale bude třeba přistoupit i ke zvýšení veřejných příjmů. Ministerstvo financí v listopadové prognóze očekává, že strukturální deficit začne v dalších letech z letos odhadovaných 5,3 procenta HDP klesat na 3,9 procenta HDP v roce 2024.

„Dlouhodobě podporuji nezvyšování daňové zátěže lidem a firmám, zejména pokud jde o velké daně z příjmů a z přidané hodnoty, které jsme naopak snižovali. Naopak za správné považuji dál rušit daňové výjimky, důsledněji danit digitální ekonomiku prostřednictvím minimální korporátní daně a přistoupit k dílčím úpravám v oblasti spotřebních a ekologických daní,“ řekla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO).

Rada chce od nové vlády konkrétní strategii

Zároveň podle rady může rychlejší konsolidaci veřejných financí pomoci i větší než očekávaný růst objemu platů a mezd. Ministerstvo financí totiž v listopadu zvýšilo ve srovnání se srpnovým odhadem očekávané příjmy veřejných rozpočtů pro příští rok u daně z příjmů fyzických osob o sedm miliard korun a u sociálního a zdravotního pojištění o 30 miliard korun.

Proti tomu ale podle NRR bude působit zhoršení epidemické situace, které zpomalí oživení ekonomiky, a nárůst cen energií, který si zřejmě vyžádá výdaje ke stabilizaci finanční situace zasažených domácností.

NRR dále konstatovala, že výhled veřejných financí se nyní nachází na předělu, protože po říjnových volbách do sněmovny se formuje vláda, která klade větší důraz na rychlejší tempo konsolidace veřejných financí.

„Rada toto hodnotí pozitivně, avšak dokud není představena konkrétní konsolidační strategie a jednotlivé kroky, které mají ke zlepšení veřejných financí přispět, nelze vyhodnotit realističnost tohoto záměru,“ uvádí se ve stanovisku.

Schillerová osobně vítá rychlejší konsolidační plány nastupující koalice, pokud ale škrty nebudou realizovány na úkor veřejných služeb, životní úrovně či veřejných investic. „A v takovém případě velmi pochybuji o reálnosti úspor za 80 miliard korun. Tím spíše, že to bude za cenu rozpočtového provizoria, ve kterém nebudou zajištěny prostředky na covidovou pomoc a mohou být ohroženy dlouhodobé investiční projekty,“ dodala.

Co přinese případné rozpočtové provizorium

V dokumentu rada dále konstatuje, že u rozpočtového provizoria, které zřejmě nastane kvůli záměru nové vlády přepracovat návrh rozpočtu na příští rok, by mohla převážit pozitiva nad negativy. Provizorium by ale mělo trvat maximálně dva až tři měsíce a výsledkem by měla být snaha o rychlejší zpevnění státních prostředků.

„Jako největší negativa lze uvést jednak komplikace hospodaření jednotlivých kapitol, jakož i nejistotu o rozsahu dotačních vztahů k dalším veřejným rozpočtům a v neposlední řadě také omezenou možnost zahajovat rozsáhlejší investice,“ nastiňuje NRR.

Pokud parlament neschválí rozpočet do konce roku, stát začíná hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.

Rada připomíná penzijní reformu

Rada už tradičně také upozornila na to, že budoucí vláda by měla věnovat pozornost i dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která je spojena se stárnutím populace. „Je tedy nutné začít připravovat takové úpravy hlavních výdajových oblastí, zejména pak systému důchodového pojištění, aby byla do budoucna zajištěna jejich finanční udržitelnost,“ konstatuje.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Radě předsedá ekonomka Eva Zamrazilová.