Česko prozatím vojáky na polsko-běloruskou hranici nepošle, protože se tamní migrační situace stabilizovala. Informoval o tom ministr obrany v demisi Lubomír Metnar (za ANO). O stabilizaci na hranici ho dopisem i telefonicky informoval polský protějšek Mariusz Blaszczak.
Situace na hranici mezi Polskem a Běloruskem se stabilizovala. Česko vojáky nevyšle, oznámil Metnar
Vyslání vojáků minulý týden na mimořádném zasedání schválila vláda v demisi, nyní se mandátem měla zabývat sněmovna a Senát.
Do Polska mělo ještě do Vánoc odjet 150 vojáků, především ženistů. V Polsku měli působit až 180 dnů. V zemi měli pomáhat zvládat migrační tlak na hranicích s Běloruskem.
„Plánované vyslání českých vojáků do Polska zatím není třeba, protože situaci na hranici s Běloruskem se podařilo stabilizovat. V tomto duchu mě informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak jak oficiálním dopisem, tak při osobním telefonickém jednání,“ uvedl v tiskové zprávě Metnar.
Blaszczak podle mluvčího resortu obrany Česku poděkoval „za kontinuální politickou podporu a nabídku pomoci“. „Ta by se pro jeho zemi stala znovu aktuální až v případě opětovného zhoršení současného stavu,“ poznamenal Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva.
Místopředsedkyně vlády v demisi Alena Schillerová (ANO) novinářům řekla, že kabinet v pondělí otázku vyslání vojáků probíral. O změně ji informoval Metnar. Vládě řekl, že Polsko v tuto chvíli situaci zvládá a nebude potřebovat pomoc z Česka ani z Maďarska.
Česko nabídlo Polsku pomoc opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Polsko pomoc odsouhlasilo. Česká jednotka měla podporovat polské síly, monitorovat hranici a zajistit na ní ženijní práce. Vojáci tak mohli stavět nebo opravovat hraniční bariéry nebo budovat komunikace.
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které Evropská unie na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
