Vláda navrhla dvě varianty růstu platů, ani jedna podle odborů nedorovná inflaci

Nahrávám video

Vláda je připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Kloní se k úpravě, která nebude kopírovat inflaci, řekl po schůzce s odbory ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet navrhl dvě varianty růstu platů, odboráři přístup vlády kritizují. Jednání budou dál pokračovat.

„Za vládu jsme jasně deklarovali, že jsme v letošním roce připraveni udělat úpravu a zvýšit platy zaměstnanců veřejného sektoru. Kloníme se k variantě zvýšení, které nebude kopírovat inflaci,“ uvedl Jurečka.

Podle něj je potřeba zohlednit i kroky ke zmírnění dopadů zdražování, které vláda schválila a ještě chystá, nejen růst výdělků. V potaz je třeba brát i zadlužení státu, podotkl ministr.

Pokud by se podle Jurečky měla všem zaměstnancům veřejné sféry inflace dorovnat, rozpočty státu, samospráv a zdravotních pojišťoven by to letos vyšlo asi na dvacet miliard korun. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by výdaje na platy byly ve skutečnosti minimálně o třetinu nižší, protože by se peníze vrátily v odvodech a daních.

Nahrávám video

Jurečkovy varianty zahrnují buď navýšení jen zmražených výdělků, nebo přidání všem, a to stejně, nebo rozdílně podle profesí méně než o inflaci a o inflaci. Středula řekl, že nejlepší varianta počítala od července s přidáním o 15 procent lidem se zmraženými platy a o 7,6 procenta ostatním.

„Vláda navrhla dvě řešení. Jedno je takové, že by došlo k propadu reálných platů všech zaměstnanců, a druhé řešení, že by došlo k hlubokému propadu. Takže vláda nepřišla s žádným stanoviskem, které by pro nás bylo akceptovatelné,“ upřesnil po schůzce mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář.

Odbory zároveň žádají zvýšení minimální mzdy od července o dva tisíce korun na osmnáct tisíc, aby byla zachována kupní síla. Požadavek odborů a vládní varianty proberou špičky vládní pětikoalice. Do dvou týdnů by se pak mělo uskutečnit další jednání.

Platy mají růst ještě letos, shodují se odbory a ministři

Mezi oběma stranami panuje shoda na tom, že by se výdělky měly zvednout ještě letos. „Není jasné, jestli to bude od července, nebo od září, nebo od jiného termínu. My navrhujeme od 1. července, snaha vlády je podle mé intuice spíš od září,“ dodal Bednář. Přidání by se také mělo nejspíš pro jednotlivé profese lišit. Ty, jimž plat nerostl, nebo rostl méně, by si měly přilepšit víc.

„Vzhledem k enormní inflaci, která tu je, tak je potřeba růst plošný, nicméně jsou samozřejmě ty takzvané první linie, kde je třeba to navýšení vyšší, úřady práce, policisté a podobně,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Také bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si myslí, že by vláda platy zvednout měla. „Měla uznat tu chybu, že to neudělala už od 1. ledna, nebyl by ten sešup tak velký. Měli by to dát třeba pevnou částkou, tak bych postupovala já,“ popsala.

Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Pavel Mikoška považuje požadavek odborů na navýšení mzdy státních zaměstnanců na úroveň inflace za nelegitimní a neférový. „Už nyní je celá ekonomika zatížena enormním nárůstem všech nákladů. A když by do toho měl přibýt další inflační impulz na úrovni patnácti procent mzdových nákladů, tak to už je zkrátka neudržitelná věc,“ řekl v úterní Devadesátce.

Také emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls považuje požadavek za příliš silný. „Zjednodušeně řečeno – v momentě, kdyby se takto postupovalo, kdyby se prakticky neustále a dlouhodobě chtělo, aby růst mezd byl stejný jako míra inflace, ohrozíme jinou stránku ekonomiky, kterou je schopnost podnikatelů a zaměstnavatelů platit lidem výplaty,“ okomentoval. Snaha o určité dohánění inflace by podle něj nicméně být měla.

Nahrávám video

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Polovina z nich vydělávala přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44 782 korun.

Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Inflace dosáhla v dubnu meziročně 14,2 procenta.

O prázdninách by pak mělo začít jednání odborů a vlády o růstu platů pro příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 13 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.