Vláda navrhla dvě varianty růstu platů, ani jedna podle odborů nedorovná inflaci

Události: Spor o státní platy (zdroj: ČT24)

Vláda je připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Kloní se k úpravě, která nebude kopírovat inflaci, řekl po schůzce s odbory ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet navrhl dvě varianty růstu platů, odboráři přístup vlády kritizují. Jednání budou dál pokračovat.

„Za vládu jsme jasně deklarovali, že jsme v letošním roce připraveni udělat úpravu a zvýšit platy zaměstnanců veřejného sektoru. Kloníme se k variantě zvýšení, které nebude kopírovat inflaci,“ uvedl Jurečka.

Podle něj je potřeba zohlednit i kroky ke zmírnění dopadů zdražování, které vláda schválila a ještě chystá, nejen růst výdělků. V potaz je třeba brát i zadlužení státu, podotkl ministr.

Pokud by se podle Jurečky měla všem zaměstnancům veřejné sféry inflace dorovnat, rozpočty státu, samospráv a zdravotních pojišťoven by to letos vyšlo asi na dvacet miliard korun. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by výdaje na platy byly ve skutečnosti minimálně o třetinu nižší, protože by se peníze vrátily v odvodech a daních.

Brífink předsedy ČMKOS Středuly po jednání s ministrem práce (zdroj: ČT24)

Jurečkovy varianty zahrnují buď navýšení jen zmražených výdělků, nebo přidání všem, a to stejně, nebo rozdílně podle profesí méně než o inflaci a o inflaci. Středula řekl, že nejlepší varianta počítala od července s přidáním o 15 procent lidem se zmraženými platy a o 7,6 procenta ostatním.

„Vláda navrhla dvě řešení. Jedno je takové, že by došlo k propadu reálných platů všech zaměstnanců, a druhé řešení, že by došlo k hlubokému propadu. Takže vláda nepřišla s žádným stanoviskem, které by pro nás bylo akceptovatelné,“ upřesnil po schůzce mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář.

Odbory zároveň žádají zvýšení minimální mzdy od července o dva tisíce korun na osmnáct tisíc, aby byla zachována kupní síla. Požadavek odborů a vládní varianty proberou špičky vládní pětikoalice. Do dvou týdnů by se pak mělo uskutečnit další jednání.

Platy mají růst ještě letos, shodují se odbory a ministři

Mezi oběma stranami panuje shoda na tom, že by se výdělky měly zvednout ještě letos. „Není jasné, jestli to bude od července, nebo od září, nebo od jiného termínu. My navrhujeme od 1. července, snaha vlády je podle mé intuice spíš od září,“ dodal Bednář. Přidání by se také mělo nejspíš pro jednotlivé profese lišit. Ty, jimž plat nerostl, nebo rostl méně, by si měly přilepšit víc.

„Vzhledem k enormní inflaci, která tu je, tak je potřeba růst plošný, nicméně jsou samozřejmě ty takzvané první linie, kde je třeba to navýšení vyšší, úřady práce, policisté a podobně,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Také bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si myslí, že by vláda platy zvednout měla. „Měla uznat tu chybu, že to neudělala už od 1. ledna, nebyl by ten sešup tak velký. Měli by to dát třeba pevnou částkou, tak bych postupovala já,“ popsala.

Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Pavel Mikoška považuje požadavek odborů na navýšení mzdy státních zaměstnanců na úroveň inflace za nelegitimní a neférový. „Už nyní je celá ekonomika zatížena enormním nárůstem všech nákladů. A když by do toho měl přibýt další inflační impulz na úrovni patnácti procent mzdových nákladů, tak to už je zkrátka neudržitelná věc,“ řekl v úterní Devadesátce.

Také emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls považuje požadavek za příliš silný. „Zjednodušeně řečeno – v momentě, kdyby se takto postupovalo, kdyby se prakticky neustále a dlouhodobě chtělo, aby růst mezd byl stejný jako míra inflace, ohrozíme jinou stránku ekonomiky, kterou je schopnost podnikatelů a zaměstnavatelů platit lidem výplaty,“ okomentoval. Snaha o určité dohánění inflace by podle něj nicméně být měla.

90’ ČT24 – Mzdy rostou, ale dopadá na ně inflace (zdroj: ČT24)

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Polovina z nich vydělávala přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44 782 korun.

Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Inflace dosáhla v dubnu meziročně 14,2 procenta.

O prázdninách by pak mělo začít jednání odborů a vlády o růstu platů pro příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Termín přihlášení k paušální dani brzy vyprší

Už jen do pátku se mohou živnostníci přihlásit, odhlásit či provést jinou změnu u paušální daně. Ti, co už tuto daň platí, by neměli zapomenout na zvýšení měsíční zálohy. V prvním pásmu, kde je většina plátců, stoupla na 8716 korun.
8. 1. 2025Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nižší dávky bude mít zhruba třetina lidí, pokud nepracují a mohou, řekl Jurečka

O peníze přijde nebo nižší podporu oproti současnému stavu bude mít zhruba jedna třetina současných klientů, pokud nezmění své chování, tedy například mohou pracovat a nepracují, uvedl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v souvislosti s připravovanou revizí sociálních dávek. Jurečka podotkl, že stále koalice vede diskuze nad některými parametry, ale očekává, že se do konce funkčního období podaří novelu zákona prosadit. Podle něj by 1. července mohla být uvedena do praxe.
před 9 hhodinami

Nezaměstnanost v prosinci vzrostla na 4,1 procenta

Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta. Práci si hledalo 306 478 lidí, zhruba o šestnáct tisíc více než o měsíc dříve. Snížil se zároveň počet volných míst, která zaměstnavatelé nabízeli. Ubylo jich asi o devět tisíc na 246 573, vyplývá z údajů Úřadu práce. V prosinci 2023 byla nezaměstnanost v Česku nižší, činila 3,7 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 14:44

CNN: Trump zvažuje vyhlášení národní ekonomické nouze

Nově zvolený americký prezident Donald Trump zvažuje vyhlášení stavu národní ekonomické nouze, aby si zajistil právní důvod k zavedení rozsáhlých univerzálních cel na dovoz zboží ze spojeneckých i nepřátelských zemí. Informoval o tom server CNN, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Takzvané futures na americké akcie reagovaly na zprávu poklesem, zatímco dolar posílil.
8. 1. 2025

Města začala utrácet peníze vrácené po krachu Sberbank

Radnice začínají utrácet první miliony, které získaly zpět po krachu Sberbank. Peníze jim sice vrátil insolvenční správce už před rokem, ale soutěžení nových zakázek pak trvalo měsíce. Přes dvě miliardy měl u banky například Kraj Vysočina. Stejně jako ostatní dostal zpět 95 procent.
8. 1. 2025

Elektromobily táhnou jen s podporou státu

Krize evropského průmyslu těžce dopadá zejména na elektromobily. Zájemců sice na starém kontinentě ubývá, existují ale i výjimky jako Česko či severské země. Prodej tam ale silně ovlivňují pobídky či daňové úlevy, kterými se státy snaží elektromobilitu podporovat.
7. 1. 2025

Náš deficit byl vždy menší než plánovaný, říká Stanjura. Schillerová vytýká schodku doping

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.
6. 1. 2025

Reportéři ČT mapovali český odběr ruského plynu

Od nového roku přestala Ukrajina pouštět ruský plyn do Evropy. Přestože si Česko vybudovalo nezávislost skrze cestu k západnímu plynu, ten levnější ruský se od října 2023 začal potichu vracet. V posledních měsících jej Česko odebíralo téměř ze sta procent. Peníze za ropu bude země ještě půl roku posílat do Ruska, pak začne čerpat pouze ze západu. Za necelé tři roky otevřené války proti Ukrajině získala Moskva z Česka za tyto suroviny zhruba 315 miliard korun, to je o sto miliard více než za stejně dlouhou dobu před invazí. Pro Reportéry ČT natáčel Michael Fiala.
6. 1. 2025
Načítání...