Kalousek by podpořil zestátnění ČEZu i přes miliardové výdaje. Důležitá je dostupná cena energií, míní Středula

Otázky Václava Moravce – 1. část (zdroj: ČT24)

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by podpořil státní převzetí energetické společnosti ČEZ, pokud by to znamenalo jednorázový výdaj kolem 200 miliard korun, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si myslí, že zásadní při debatě o budoucnosti ČEZu by mělo být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele. Podle ekonomických odborníků není zestátnění ČEZu v době rozpočtové konsolidace na místě.

Kalousek zdůraznil, že teprve když stát plně ovládne ČEZ, bude moct společnost sledovat i jiné cíle než maximalizaci zisku. S ohledem na zajištění české energetické bezpečnosti by tedy takový krok považoval za správný.

„Vzhledem k tomu, co se stalo z hlediska bezpečnosti, je dneska suverenita a dostupnost energií stejně důležitá jako armáda, takže si myslím, že státu nezbývá nic jiného, než mít všechny zdroje pod svoji stoprocentní kontrolou, aby to byla státní firma,“ prohlásil Kalousek.

Náklady takové operace mají být okolo 200 miliard korun. Kalousek by to považoval za přijatelný krok, protože výdaj by byl jednorázový. Zdůraznil ale, že je třeba to učinit právně čistě, aby se stát vyhnul riziku dodatečných nákladů v arbitrážích.

Podle Středuly si stát musí položit otázku, zda si podobnou operaci může dovolit, když zároveň plánuje rozsáhlé investice do přezbrojování armády.

„Pokud by stát k vytěsnění menšinových akcionářů ČEZu přistoupil, je třeba v první řadě myslet na to, že cílem operace musí být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele,“ zdůraznil šéf odborářů. Připomněl, že Česko má při zohlednění kupní síly jednu z nejvyšších cen elektřiny v Evropské unii. 

Otázky Václava Moravce – 2. část (zdroj: ČT24)

Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls naopak uváděli, že v současné situaci by vláda takový krok dělat neměla s ohledem na očekávané náklady.

„V čase fiskální konsolidace mi to přijde jako drahý špás,“ řekl Zahradník. Stejně tak Hindls upřesnil, že takové transakce se nemají dělat během krize, ale v klidu, například už v roce 2016 nebo 2017.