Čistý zisk ČEZ v prvním čtvrtletí klesl. Vedení navrhuje rekordní dividendu a ministerstvo souhlasí

Čistý zisk ČEZ letos v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 60 procent na 10,8 miliardy korun, informovala ve čtvrtek firma. Provozní výnosy naopak stouply o 23 procent na 93,4 miliardy. Vedení energetické firmy navrhuje vyplatit z loňského zisku rekordní dividendu 117 korun na akcii, o návrhu rozhodne valná hromada 26. června. Mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová oznámila, že úřad nepodá, na rozdíl od loňska, k dividendě protinávrh.

Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií firmy. Akcionáři by při schválení návrhu dostali asi 63 miliard, z toho stát 44 miliard.

Spolu s dalšími odvody a daněmi dostane podle ČEZ stát od firmy za celý letošní rok asi přes sto miliard. „Historicky nejvyšší dividendu, stejně jako výnosy z mimořádné daně i odvodů tržeb pro výrobce elektřiny společnosti ČEZ, použijeme především na výdaje rozpočtu spojené s kompenzacemi vysokých cen energií domácnostem a firmám,“ avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Jednou z příčin letošního výrazného poklesu zisku i důvodem pro výplatu vysoké dividendy byly rekordní zisky ČEZ v loňském roce. „Návrh (dividendy) odpovídá výplatě 80 procent dosaženého konsolidovaného zisku skupiny ČEZ za rok 2022 očištěného o mimořádné vlivy, tudíž o horní hranici platné dividendové politiky společnosti,“ sdělil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Předchozí nejvyšší dividendy se pohybovaly jen kolem 50 korun na akcii. V roce 2009, kdy byla schválena zatím nejvyšší dividenda ČEZ, vyplatila firma akcionářům 28,3 miliardy korun. Nyní navrhovaná výplata dividendy je tak více než dvojnásobná. „S ohledem na mimořádná zdanění tržeb a zisků energetických firem předpokládáme, že skupina ČEZ letos odvede českému státu na dividendách, daních z příjmů a odvodech z tržeb výroby více než 100 miliard korun,“ doplnil Beneš.

Akcie ČEZ se ve středu dostaly v očekávání vysoké dividendy na nejvyšší cenu téměř za patnáct let. Zdražily o 1,83 procenta na 1222 korun za akcii. Vyšší byla naposledy v září roku 2008.

Zisk srazilo mimořádné zdanění

Za poklesem zisků v prvním čtvrtletí letošního roku stála podle ČEZ kromě vysoké srovnávací základny z loňského roku také mimořádná zdanění. Vláda totiž loni zavedla daň z neočekávaných zisků a mimořádné odvody z nadměrných tržeb, které mají pokrýt náklady na opatření související s prudkým růstem cen energií.

„Náklady na odvody z nadměrných tržeb výroby přesáhly deset miliard korun a daň z neočekávaných zisků činila devět miliard korun. Za celý rok 2023 očekáváme odvody z těchto mimořádných opatření ve výši 30 až 40 miliard,“ odhadl člen představenstva ČEZ a ředitel firemní finanční divize Martin Novák.

S ohledem na pokles tržních cen elektřiny upravila firma ČEZ výhled hospodaření na letošní rok. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) očekává v rozmezí 105 až 115 miliard korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 33 až 37 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...