Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent, připustil v Otázkách Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Důvodem je zejména převedení části poplatku za zelenou energii zpět na odběratele. To kritizuje místopředseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD). Podle něj je nesmyslné, že vláda chce zároveň ponechat windfall tax. „Logika celé té věci byla, že vybíráte windfall tax na kompenzaci rodinám, firmám,“ poznamenal.
Vláda ve středu rozhodla, že domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie jako před loňským říjnem. Letos je plně hradil stát. Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé znovu hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné.
Síkela upozornil, že ve středu nehlasoval pro převedení poplatku na obnovitelné zdroje energie na odběratele a navrhoval jiná opatření. Ale zároveň si stát nemůže dovolit v plošných opatřeních pokračovat.
V nejhorším možném scénáři odběratelé dle Síkely zaplatí za energie trochu více, než byla úroveň vládou stanovených stropů. „Myslím, že to bude do deseti procent. A pevně doufám, že pravdu mají optimističtější kolegové ve vládě, že to bude méně, nebo dokonce k navýšení nedojde,“ podotkl.
Mimořádné okolnosti Síkela neočekává
Podle odhadu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) budou celkové náklady na podporu obnovitelných zdrojů v příštím roce asi 36 miliard korun. Stát by měl přispět zhruba devět miliard. „Zvětší se tak podíl finančních prostředků, které budou muset platit lidi, aby to nemusel zaplatit stát. O to se jim zvýší cena elektřiny, takže budou platit něco, co rozhodně nikdy platit nechtěli,“ prohlásil Fiala.
Fiala nechápe, proč daň z mimořádných zisků, takzvaná windfall tax, bude v příštím roce pokračovat, ale proplácení nákladů spojených s obnovitelnými zdroji energie státem už nikoliv. „Windfall tax necháváte, ale už nic nebudete kompenzovat. Přeci logika celé té věci byla, že vybíráte windfall tax na kompenzaci rodinám, firmám,“ poznamenal směrem k Síkelovi.
„My neděláme nic jiného, než že vracíme domácnosti tam, kde to bylo předtím. Že budou platit (…) 599 korun,“ argumentoval Síkela. „Pokud nenastane nějaká mimořádná situace, nebudeme kompenzovat ani poplatky za obnovitelné zdroje, ani regulované části energií. Na druhé straně si musíme uvědomit, že celá ta legislativa je taková, že vláda může v případě mimořádných okolností opět přistoupit ke stabilizaci cen energií,“ dodal.
Mimořádné okolnosti ale Síkela neočekává, Česko je dle něj na nadcházející zimu dostatečně připraveno.
Návrat k plošným opatřením dle Hindlse vyloučit nelze
Dle bývalého člena Národní rozpočtové rady Richarda Hindlse je také nutno vzít v potaz cenu energií na světových trzích. „To si v tuto chvíli netroufnu predikovat. Víme, co to udělalo loni,“ řekl.
„Druhá věc je, (…) že v průběhu roku 2022 jsme museli naskočit do rozjetého vlaku, a udělat nějakou změnu – zastropování, poplatky za obnovitelné zdroje,“ uvedl s tím, že se tak nedá úplně vyloučit, že tyto dva faktory v roce 2024 povedou k podobnému scénáři.
„Že se budeme během roku možná muset opět vrátit ke změně v poplatcích za obnovitelné zdroje, nebo se bude muset nějakým způsobem stropovat,“ upozornil Hindls. Politická situace ve světě je dle něj taková, že v tuto chvíli nelze mimořádné okolnosti vyloučit.
„Trhy jsou velmi nervózní, podívejte se, co udělalo s plynem oznámení, že v Austrálii hrozí stávky,“ přiznal Síkela. Zopakoval ale, že například znovuzavedení cenových stropů na energie v příštím roce neočekává.
„Trhy volatilní budou, ale důležité je, že jsme zabránili tomu, aby volatilita trhů okamžitě dopadala na domácnosti. Volatilita trhů bude rozmělněna nákupní politikou obchodníků, kdy dojde ke změnám až s asi půlročním, někdy až ročním zpožděním,“ je přesvědčen ministr. Dramatickou eskalaci samozřejmě nelze vyloučit, ale úkolem vlády je zabránit tomu, že volatilita dopadne na spotřebitele, doplnil Síkela.
Úrokové sazby
„My se neustále bavíme o cenách energií – špatná věc. Bavíme se o rozpočtovém deficitu – špatná věc. Ale v tuhle chvíli podle mého názoru do popředí vystupuje nízký výkon ekonomiky,“ upozornil Hindls. Ekonomiku je podle něj třeba nastartovat, k tomu by mohlo pomoci mírné snížení úrokových sazeb. V tuto chvíli je podle něj téměř jisté, že výkon ekonomiky ve třetím čtvrtletí opět neporoste.
Síkela by byl zastáncem snižování úrokových sazeb jen za předpokladu, že by stimulace poptávky nevedla ke zvýšení inflace.
„Já myslím, že Česká národní banka mohla s těmi sazbami v minulosti pracovat lépe, to znamená být flexibilnější, pružnější. Dnes jsme tak možná mohli být pod sedmi procenty,“ soudí Fiala. „Pro růst české ekonomiky samozřejmě nižší sazby by byly lepší, ale to je odpovědnost České národní banky,“ poznamenal.
Nákup Net4Gas
Vláda ve středu také rozhodla, že státní společnost ČEPS koupí firmu Net4Gas Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů. Nákup ještě budou posuzovat regulační orgány.
Podle Síkely stát koupil strategicky důležitou firmu s velmi dobrou ekonomickou i bezpečnostní perspektivou. „Za společnost Net4Gas není náhrada, jestliže chceme do České republiky dovážet plyn a zajistit energetickou bezpečnost naší země. To je důvod, proč jsme se k této transakci rozhodli,“ řekl ministr.
„Mně to trochu připadá, jestli už stát netrénuje na nákup ČEZu,“ prohlásil Hindls. „Otázka je, kdy se tak má stát. Ale asi ta debata na stole je,“ míní. „Samozřejmě se říká, že nejhorší vlastník je stát, ale myslím, že v oblasti klíčových infrastruktur je dost nástrojů, aby stát s nimi hospodařil,“ doplnil Hindls.
Stát podle ministra využil situace, kdy byla firma na prodej. „Koupili jsme ji zhruba za polovinu, než je stanovená hodnota jejího vlastního jmění,“ řekl. Její hodnota je přitom podle Síkely mnohem vyšší, než stát zaplatí. Opírá se přitom o posudky zahraničních firem.
K úvěrům Net4Gas Síkela řekl, že chce jednat s věřiteli o restrukturalizaci dluhů. Firma zároveň eviduje pohledávku kolem sedmdesáti miliard korun u ruské Gazprom Export, která přestala platit za nasmlouvaný tranzit plynu přes Česko. ČEPS nyní bude podle ministra pohledávku po ruské společnosti vymáhat.
K tomu, jak je reálné, že pohledávku firma od Rusů opravdu dostane, Síkela řekl, že že jsou i jiné možnosti, jak s ní naložit. Zmínil například zobchodování dluhu s jinými obchodními partnery a další opatření. V případě, že by stát dokázal z pohledávky dostat alespoň deset procent, výrazně by to podle Síkely navýšilo hodnotu celé transakce.
