Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června. Bankovní rada očekává, že úrokové sazby budou v nadcházejících čtvrtletích na vyšší úrovni, než doporučuje prognóza banky, řekl guvernér Aleš Michl. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb.
Bankovní rada kromě základní úrokové sazby ponechala beze změny i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Ta lombardní, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní, na niž jsou navázána například penále za nesplácené úvěry, je i nadále šestiprocentní.
Michl prohlásil, že na středečním jednání nebylo snížení sazeb na stole. Blíže nechtěl podrobnosti ohledně budoucího přístupu komentovat, podle něj jsou otevřené všechny možnosti.
„Diskutovali jsme plán na snižování úrokových sazeb, nikoliv jeho možnost. Budeme připraveni, máme jasnou strategii. Klíč je v tom, že každé jednání bankovní rady budeme vyhodnocovat nová data,“ řekl o středečním jednání Michl. Pro stabilitu sazeb se vyslovilo všech sedm členů bankovní rady.
Klíčové je nastolit období nízké inflace, řekl Michl
Podle guvernéra je rada odhodlána pokračovat v boji proti inflaci, dokud se ji nepodaří dostat plně pod kontrolu. Současné nastavení sazeb orgán vnímá jako adekvátní proto, aby se podařilo dostat inflaci k dvouprocentnímu cíli v příštím roce. Důležitou podmínkou pro dosažení cenové stability je podle Michla také zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. „Cesta k dlouhodobě nižší inflaci vede tedy i přes snižování deficitu státního rozpočtu,“ dodal.
Guvernér rovněž uvedl, že by mu osobně nevadilo snížení inflace mírně pod dvouprocentní cíl ČNB. „Klíčové je zabránit perzistenci inflace, snížit i tu jádrovou v příštím roce a doručit České republice období nízké inflace,“ dodal. Jádrová inflace, která je očištěná o sezonní vlivy, vliv změn regulovaných cen, vliv daňových úprav a jiná administrativní opatření, se podle prognózy ČNB bude příští rok ještě pohybovat nad třemi procenty.
Nejdelší období úrokových sazeb beze změny
Aktuální období nezměněných úrokových sazeb je nejdelší od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla beze změny na 0,05 procenta. Od stejného roku bankovní rada měnila sazby přinejmenším jednou ročně.
Rozhodnutí centrální banky odpovídá očekáváním analytiků. Podle nich sice meziroční inflace klesla v srpnu na 8,5 procenta a inflační tlaky se vyvíjejí příznivě, ČNB si ale chce být jista, že neuvolní měnovou politiku příliš brzy.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry pro investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Rozhodnutí není překvapivé, tvrdí analytici
„Tisková konference působila neutrálně a více indicií ohledně možného snižování sazeb do konce roku nepřinesla. Trh si ji však interpretoval v mírném ,jestřábím duchu‘, když očekávání poklesu sazeb se po konferenci nepatrně snížila a kurz koruny vůči euru lehce posílil pod hranici 24,4 korun za euro,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Podle analytiků rozhodnutí České národní banky není překvapivé, a kurz koruny proto výrazněji nereagoval. Pokles sazeb by podle některých z nich mohl přijít v listopadu. „ČNB podle tržního očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, čemuž odpovídá také reakce koruny,“ podotkl analytik XTB Štěpán Hájek.
Koruna na páru s eurem během středečního obchodování zatím oslabila o 0,09 procenta na 24,45 korun za euro. S americkým dolarem oproti tomu ztrácí 0,35 procenta na 23,18 korun. Tam nicméně poslední týdny určuje dynamiku posilující americký dolar napříč měnovými páry.
Bankovní rada za stávající situace zřejmě preferuje možnost potenciálního pochybení ve směru přísnější měnové politiky než opak, tedy podcenění inflační hrozby a předčasného snížení úroků, uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
Bankovní rada bude letos řešit měnové otázky na dvou zasedáních. Počátkem listopadu a poté na zasedání několik dní před vánočními svátky. Analytik Generali Investments Radomír Jáč se nicméně domnívá, že snížení úroků může přijít již na zasedání 2. listopadu. Tehdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu z dílny ČNB. Ta by opětovně měla pokles úroků doporučit. Pokud je bankovní rada začne snižovat již v letošním závěrečném čtvrtletí, tak bude velmi pozvolný, řekl Hradil.
Trh čekal, že úroková sazba klesne s přelomem roku
„Cokoli jiného než ponechání sazeb by bylo šokem,“ okomentoval situaci generální ředitel společnosti Fingood Vít Endler. Středeční verdikt tak podle něho nebude mít na trhy žádný dopad. Inflace zůstává vysoká a v dalších měsících zřejmě nebude dále klesat. Také uvedl, že firmy kvůli drahým úvěrům odkládají své investice a stagnuje i hypoteční trh. Zároveň domácnosti spořící na tradičních produktech nadále reálně prodělávají. „To se v nejbližší době nezmění,“ dodal Endler.
Podle odhadu bankovní asociace se v červenci vklady na spořicích produktech zvýšily meziročně skoro o třicet procent. „Z oficiálních statistik České národní banky je patrné, že úroková sazba se u těchto vkladů nachází poblíž šestiprocentní hranice. Je hodně spojená s tou základní sazbou ČNB, což znamená, že pokud Česká národní banka začne své úrokové sazby snižovat, tak v návaznosti na to začnou záhy klesat i tyto úrokové sazby,“ řekl Seidler. Centrální banka navíc příští týden přestane těm komerčním úročit povinné rezervy. Zatím ale není jasné, jestli se to promítne do spořicích sazeb.
Trh čekal, že základní úroková sazba by mohla klesnout na přelomu roku. I po středečním rozhodnutí centrální banky je ale zřejmé, že proti snižování zatím mluví proinflační rizika. „Třeba drahá ropa. Ta nevypadá, že by se měla brzo uklidnit. Můžeme se bavit o tom, že Česká národní banka se bojí toho, co se stane v lednu, kdy přijdou nové ceníky, jestli to nevyskočí zase nahoru. Můžeme se obávat slabé koruny,“ dodal Hradil.
