Ekonomika přestála krizové okamžiky. Klíčový ukazatel bude inflace za leden příštího roku, míní Marek

Nahrávám video

Klíčový údaj, na který všichni ekonomové čekají, bude inflace za leden příštího roku, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce prezidenta David Marek. Dodal, že nyní není na místě velký pesimismus, protože česká ekonomika přestála velké krizové okamžiky. Pokud vše půjde dobře, mohla by se podle něj inflace na začátku příštího roku pohybovat na úrovni tří procent.

V lednu se podle Marka projeví jednoroční přeceňovací efekt, protože řada poskytovatelů služeb či zboží mění ceny jednou za kvartál i jednou za rok. 

„Lednový přeceňovací efekt bude ukazovat na to, jak moc se nám inflace přes indexaci zacyklila a jak moc naopak se daří inflaci odstraňovat,“ podotkl s tím, že pokud všechno dobře dopadne, tak už na začátku příštího roku by se inflace v Česku mohla pohybovat na třech procentech i možná lehce pod nimi. 

Podle Marka není momentálně velký důvod k pesimismu. „Přestáli jsme všechny ty krizové okamžiky, které se na nás valily v předchozích letech, celkem obstojně. Ať už se jedná o covid, energetickou krizi, rozbité dodavatelské řetězce nebo válku na Ukrajině.“ Zmínil, že šlo o velmi silné otřesy, které česká ekonomika od začátku své novodobé historie, možná snad s výjimkou finanční krize v letech 2008–2009, nezažila. 

Dlouhodobé strukturální problémy

V současnosti Česko však podle něj trápí dlouhodobě strukturální problémy – stárnutí populace, nízký růst produktivity práce či nízký podíl výdajů na výzkum a vývoj. „To jsou ty věci, které jsou našimi dlouhodobými brzdami, my musíme modernizovat ekonomiku, ale ty krátkodobé šoky dokážeme docela zvládat,“ dodal. 

Zmínil, že oproti loňskému roku je také na energetických trzích podstatně větší klid. „Zdá se, že Evropa zvládla tu situaci lépe, než se čekalo a zásobníky na příští zimu se úspěšně plní, do toho se daří diverzifikovat dodavatele jednotlivých typů energií. Na zemním plynu z Ruska už závislí nejsme, takže oproti loňsku můžeme do letošních podzimních a zimních měsíců vstupovat s daleko menšími obavami.“

Zvyšování sazeb nejspíše skončilo

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí navíc podpořilo všech sedm členů rady. V této souvislosti Marek poznamenal, že pro něj je rozhodující hlas Tomáše Holuba.

„Hlasoval konzistentně podle toho, jak to doporučoval model a odborný aparát České národní banky. Pokud i Tomáš Holub říká, že už není potřeba zvyšovat úrokové sazby, a mně to v našem modelu, který máme pro měnovou politiku, vychází úplně stejně, tak už je nejspíš zvyšování úrokových sazeb za námi,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 21 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.