Klíčový údaj, na který všichni ekonomové čekají, bude inflace za leden příštího roku, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce prezidenta David Marek. Dodal, že nyní není na místě velký pesimismus, protože česká ekonomika přestála velké krizové okamžiky. Pokud vše půjde dobře, mohla by se podle něj inflace na začátku příštího roku pohybovat na úrovni tří procent.
Ekonomika přestála krizové okamžiky. Klíčový ukazatel bude inflace za leden příštího roku, míní Marek
Interview ČT24: David Marek (zdroj: ČT24)
V lednu se podle Marka projeví jednoroční přeceňovací efekt, protože řada poskytovatelů služeb či zboží mění ceny jednou za kvartál i jednou za rok.
„Lednový přeceňovací efekt bude ukazovat na to, jak moc se nám inflace přes indexaci zacyklila a jak moc naopak se daří inflaci odstraňovat,“ podotkl s tím, že pokud všechno dobře dopadne, tak už na začátku příštího roku by se inflace v Česku mohla pohybovat na třech procentech i možná lehce pod nimi.
Podle Marka není momentálně velký důvod k pesimismu. „Přestáli jsme všechny ty krizové okamžiky, které se na nás valily v předchozích letech, celkem obstojně. Ať už se jedná o covid, energetickou krizi, rozbité dodavatelské řetězce nebo válku na Ukrajině.“ Zmínil, že šlo o velmi silné otřesy, které česká ekonomika od začátku své novodobé historie, možná snad s výjimkou finanční krize v letech 2008–2009, nezažila.
Dlouhodobé strukturální problémy
V současnosti Česko však podle něj trápí dlouhodobě strukturální problémy – stárnutí populace, nízký růst produktivity práce či nízký podíl výdajů na výzkum a vývoj. „To jsou ty věci, které jsou našimi dlouhodobými brzdami, my musíme modernizovat ekonomiku, ale ty krátkodobé šoky dokážeme docela zvládat,“ dodal.
Zmínil, že oproti loňskému roku je také na energetických trzích podstatně větší klid. „Zdá se, že Evropa zvládla tu situaci lépe, než se čekalo a zásobníky na příští zimu se úspěšně plní, do toho se daří diverzifikovat dodavatele jednotlivých typů energií. Na zemním plynu z Ruska už závislí nejsme, takže oproti loňsku můžeme do letošních podzimních a zimních měsíců vstupovat s daleko menšími obavami.“
Zvyšování sazeb nejspíše skončilo
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí navíc podpořilo všech sedm členů rady. V této souvislosti Marek poznamenal, že pro něj je rozhodující hlas Tomáše Holuba.
„Hlasoval konzistentně podle toho, jak to doporučoval model a odborný aparát České národní banky. Pokud i Tomáš Holub říká, že už není potřeba zvyšovat úrokové sazby, a mně to v našem modelu, který máme pro měnovou politiku, vychází úplně stejně, tak už je nejspíš zvyšování úrokových sazeb za námi,“ dodal.