Ekonom

Ceny v zemědělství v říjnu poprvé po sedmnácti měsících v řadě meziročně vzrostly. Oproti loňskému říjnu stouply o 2,4 procenta. Ceny v průmyslu zrychlily růst na 0,8 procenta a zdražování stavebních prací zrychlilo na 2,3 procenta. Tržní služby pro podniky meziročně zdražily o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Analytici však s ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let.

Centrálně plánovaná ekonomika orientující se po válce především na těžký průmysl často nedokázala podchytit poptávku a zajistit dostatek spotřebního zboží. Tehdejší ekonomové si podle historika z Filozofické fakulty UK Jakuba Rákosníka, který byl hostem Studia 6, jeho význam uvědomovali, preference těžkého průmyslu však byla na přelomu 40. a 50. let způsobena mimo jiné očekáváním třetí světové války.

Ve věku 83 let zemřel ekonom, akademik a bývalý ministr hospodářství Karel Dyba. Informaci ČTK potvrdil ekonom Dušan Tříska. Dosavadní profesor pro hospodářskou politiku na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) podle něj zemřel v pondělí. Dyba byl počátkem devadesátých let opakovaně ministrem hospodářství, většinu času z toho v první vládě Václava Klause. Po odchodu z politiky působil mimo jiné i jako stálý představitel České republiky při OECD.

Schodek rozpočtu ke konci května byl podle pondělního oznámení ministerstva financí 210,4 miliardy korun, tedy o 61 miliard nižší než loni. Ekonom David Marek to považuje za dobrý signál, ke skutečnému pokroku ohledně schodků je ale podle něj ještě třeba udělat hodně práce. V Interview ČT24 řekl, že je nutné přijmout další konsolidační balíček.

Asi třetině zaměstnanců v Česku firmy nepomohly s vysokou inflací, nedostali navíc žádné peníze ani bonusy. Vyplývá to z průzkumu provedeného mezi zaměstnanci. Také kvůli tomu lidé častěji přemýšlejí o změně práce, v příštím půlroce to plánuje čtvrtina respondentů. Po dlouhodobém propadu reálných výdělků jsou ale teď ekonomové optimističtější. Předpokládají, že letos by reálné mzdy mohly stoupnout. Přichází i evropská směrnice, která si posvítí na nerovnost v odměňování žen a mužů.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku činil v březnu dvě procenta, stejně jako tomu bylo v únoru. Oproti loňskému březnu si lidé museli připlatit zejména za bydlení, stravování a ubytování. Ceny klesly pouze u potravin a nealkoholických nápojů. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s únorem vzrostly ceny o 0,1 procenta, a to hlavně kvůli vyšším cenám v dopravě. Dvouprocentní inflace je 0,9 procenta nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své únorové prognóze. Podle analytiků se inflace vrátila do normálních kolejí, za celý letošní rok by neměla výrazněji překročit tři procenta. Klesat ale dále zřejmě nebude, míní.

Zdražování od nového roku přibrzdilo. Asociace peněžních domů i ministerstvo financí odhadují, že inflace v lednu klesla pod tři procenta. Analytici proto očekávají, že centrální banka příští týden znovu sníží základní úrokovou sazbu, a to o čtvrt až půl procentního bodu. Levnější úvěry by také podpořily spotřebu domácností.

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Meziroční růst cen většiny výrobců v Česku v červenci opět zpomalil, v zemědělství se pak prohloubil pokles cen. V průmyslu ceny proti loňskému červenci stouply o 1,4 procenta po červnovém nárůstu o 1,9 procenta. Stavební práce zdražily meziročně o 4,8 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o 5,6 procenta. Ceny v zemědělství v meziročním srovnání klesly o 14,3 procenta, zatímco v červnu to bylo 13,8 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Klíčový údaj, na který všichni ekonomové čekají, bude inflace za leden příštího roku, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce prezidenta David Marek. Dodal, že nyní není na místě velký pesimismus, protože česká ekonomika přestála velké krizové okamžiky. Pokud vše půjde dobře, mohla by se podle něj inflace na začátku příštího roku pohybovat na úrovni tří procent.

Česká pošta v pátek naposledy otevřela tři sta poboček, které k poslednímu červnu ukončí svůj provoz. Fungovaly pouze na hodinu na začátku obvyklé otevírací doby, většinou tak otevřely od 8 do 9 hodin. K uzavření poboček došlo kvůli klesajícímu objemu provozu a úsporám, řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Celkem státní podnik zrušil devět set pracovních pozic, část pracovníků zaměstnal jinde, ale většinu jich propustil. Zrušené pošty může nahradit soukromý provozovatel.

Češi mají větší zájem o financování vlastního bydlení. V květnu si zažádalo o hypotéku asi o pětinu víc lidí než v dubnu. Podle ekonomů to znamená, že se pomalu smiřují s vysokými sazbami, nemovitosti navíc mírně zlevnily. Přesto jsou pro řadu lidí hypotéky stále nedostupné. I proto centrální banka zmírnila podmínky pro jejich poskytování, když zrušila takzvaný parametr DSTI. Ten uváděl, že poměr měsíčních splátek nesmí přesáhnout 45 procent příjmů žadatele.

Zdražování v Česku má podle ekonomů, kteří byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce, hned několik příčin od zvyšování marží přes plošná opatření dvou posledních vlád až k vysokým inflačním očekáváním. Podle člena poradních sborů vlády Davida Marka je třeba „dochladit“ poptávku. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub mluví o hrozbě mzdově-inflační spirály v souvislosti s rychlým růstem mezd. S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar, podle něhož mzdy rostou oproti cenám se zpožděním. Podle Švejnara by rozhodnutí nezvyšovat mzdy ohrozilo sociální smír ve chvíli, kdy se společnost polarizuje s tím, jak horní část bohatne a dolní chudne. Úrokové sazby by držel na konstatní výši. Holub s Markem se naopak vyslovili pro jejich opětovné zvýšení.

Výroky guvernéra centrální banky a premiéra, kteří se ve středu vzájemně obvinili, že mohou za vysokou inflaci, rozpoutaly širší polemiku politiků i ekonomů. Jejich názory se různí. Zejména opoziční politici tvrdí, že za zvyšování cen může vláda, zatímco někteří ekonomové ho považují spíše za důsledek nečinnosti České národní banky.

Úpravy v systému penzí, které připravuje vláda Petra Fialy (ODS), nejsou penzijní reformou, ale jen změnou parametrů. V Interview ČT24 to prohlásil ekonom a nově i poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Za skutečnou systémovou reformu by považoval zvýšení důrazu fondové složky důchodového systému. Reforma penzí se podle něj měla řešit před pětadvaceti lety, nyní už je podle něj pozdě.

Banky jsou regulované mnohem lépe než v minulosti, lidskou chybu ale vyloučit nejde, řekl bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Současné problémy některých bank považuje za okrajovou záležitost. Předpokládá také, že letos bude rychle klesat inflace, i když ne na dvě procenta. Centrální bance v Událostech, komentářích vytkl, že loni nepokračovala se zvyšováním úrokových sazeb.

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 7,9 miliardy korun. Proti lednu to znamená nárůst o dvacet procent. Meziročně se objem hypoték snížil o 69 procent, je to ale zlepšení proti lednovému osmdesátiprocentnímu propadu. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování druhý měsíc v řadě klesala, snížila se na 5,9 procenta z lednových 5,93 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitoru. Poptávka po vlastním bydlení je tak v Česku stále vysoká. Rostou ale i ceny nájmů v obecních bytech. Ceny zvedla, nebo to v nejbližší době chystá, více než polovina krajských a okresních měst.

Ekonom Jan Švejnar a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj se ve středečních Událostech, komentářích v podstatě shodli na tom, že snahy končícího prezidenta Miloše Zemana o lepší obchodní vztahy s Čínou byly dobře míněné, podle druhého jmenovaného byl ovšem Zeman v otázce slíbených čínských investic do Česka naivní. Hlavní ekonomická analytička Radiožurnálu Jana Klímová tyto sliby označila za nesmyslné a vztahy hlavy státu s Pekingem na obchodním poli za „přepálené“.

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Mimořádná červnová valorizace důchodů prohloubí dluhy — u vládou navrhované snížené verze o patnáct miliard korun, v původní nezměněné podobě o 34 miliard. I bez toho by letos dle odhadů skončil penzijní účet osmdesát miliard korun v minusu.

Koruně se letos daří. Je v nejlepší kondici za posledních čtrnáct let. Euro vyjde momentálně na 23,90, což je dobrá zpráva i pro domácnosti. Silná měna totiž pomáhá tlumit inflaci hlavně u dováženého zboží, včetně energií. Současná situace naopak příliš nenahrává českým firmám, které vyvážejí. Za své produkty inkasují v přepočtu méně. Ekonomové očekávají, že koruna začne znovu mírně oslabovat.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chystá od příštího ledna reformu DPH. Místo dvou snížených sazeb by měla existovat jedna ve výši třináct nebo čtrnáct procent. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je smyslem plánu zjednodušení daňového systému, což uleví podnikatelům i finanční správě. Pro běžného spotřebitele by zboží podražit nemělo, upozornil. S tím však nesouhlasí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Už Asociace hotelů a restaurací a malých a středních podnikatelů uvedly, že se to do cen rozhodně promítne,“ oponovala v Událostech, komentářích.

Tržby v maloobchodě v Česku v září meziročně klesly o 5,6 procenta po revidovaném srpnovém poklesu o 8,1 procenta. Snížily se pátý měsíc po sobě, v předchozích měsících se ale pokles prohluboval. Méně v září proti loňsku utržily všechny sortimentní typy prodejen s výjimkou farmaceutických a zdravotnických obchodů. Proti srpnu se zářijové tržby zvýšily o 0,8 procenta. Informoval o tom na webu Český statistický úřad (ČSÚ).

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,6 procenta. Propad maloobchodních tržeb ekonomové předpokládají také po zbytek roku a pravděpodobně i v tom příštím.