Zájem Čechů o hypotéky opatrně roste. Lákadlem jsou levnější starší byty i domy

Nahrávám video
Události: O hypotéky je větší zájem, lidé se smiřují s vysokými úroky
Zdroj: ČT24

Češi mají větší zájem o financování vlastního bydlení. V květnu si zažádalo o hypotéku asi o pětinu víc lidí než v dubnu. Podle ekonomů to znamená, že se pomalu smiřují s vysokými sazbami, nemovitosti navíc mírně zlevnily. Přesto jsou pro řadu lidí hypotéky stále nedostupné. I proto centrální banka zmírnila podmínky pro jejich poskytování, když zrušila takzvaný parametr DSTI. Ten uváděl, že poměr měsíčních splátek nesmí přesáhnout 45 procent příjmů žadatele.

Přílišný optimismus podle ekonomů není zatím na místě. „To, že neplatí jeden z ukazatelů, ještě neznamená, že banky budou moci hypotéky všem dávat. Určitým domácnostem to může pomoct, ale nečekal bych, že nárůst aktivity na hypotékách bude výraznější,“ míní hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Hypoteční sazby zůstávají vysoké. Už půl roku se pohybují okolo úrovně 5,9 procenta. Pro některé žadatele včetně živnostníků ale mohou vyšplhat ještě výš.

Kupříkladu Martin Vilda si pořídil byt 3+1 v Kladně. Hypotéku si vzal na 2,8 milionu korun a platby si zafixoval na pět let. „Výše měsíční splátky bude dvacet tisíc korun s tím, že úroková sazba je přes sedm procent. Já jsem trochu složitější klient pro banky, protože jsem OSVČ. Vyhodnotili, že je u mě riziko,“ uvedl žadatel o hypotéku.

Přesto se rozhodl nabídku kvůli špatným zkušenostem s nájemním bydlením podepsat. „Vždycky tam nastal nějaký problém. Buď museli nemovitost prodat, nebo do toho pronájmu museli dát někoho z rodiny,“ vysvětluje Vilda.

Parametry pro poskytování hypoték
Zdroj: ČT24

Kratší fixace v oblibě

Podobně jako další žadatelé teď bude čekat, jak se hypoteční trh bude vyvíjet. Podle toho by do budoucna zvažoval třeba refinancování.

Podle Martina Osičky z Komerční banky teď vysoké sazby lidé řeší hlavně kratšími fixacemi. „Před třemi čtyřmi lety to byly spíš delší fixace, i pět nebo třeba sedm let. V tuto chvíli klienti volí i kratší fixace, protože spoléhají na to, že v nějakém rozmezí třeba roku, dvou, třech sazby poklesnou,“ konstatuje Osička.

Vývoj základní úrokové sazby
Zdroj: ČT24

Bez nižších sazeb žádné oživení

Pomoci trhu i samotné dostupnosti hypoték by mohlo zmírnění podmínek jejich poskytování ze strany České národní banky (ČNB). Podle ekonomů ale k většímu oživení nedojde, dokud výrazně neklesnou úrokové sazby. Ta základní je už rok na úrovni sedmi procent. Takto vysoko byla nastavena především proto, aby snižovala inflaci.

O výši základní úrokové sazby mají centrální bankéři jednat znovu příští středu. „Jsou názory, že by ČNB mohla sazby mírně zvýšit coby signál do veřejnosti, signál ‚snažíme se mít inflaci pod kontrolou, bojujeme proti ní‘. Bankovní rada je v tomto ohledu rozdělená. Část členů chtěla sazby zvýšit o 25, možná o 50 bazických bodů na posledním zasedání v květnu,“ připomněl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Snížení úroků se nečeká

Podle většiny předpovědí se ale minimálně letos nic nezmění. „Do konce letošního roku můžeme očekávat pouze kosmetické změny v hypotečních sazbách. Nějaký významnější pokles může přijít spíš v příštím roce,“ myslí si Seidler. „I Česká národní banka predikuje, že úrokové sazby začne snižovat až ve chvíli, kdy se inflace dostane na jednociferné číslo. A nejenom kdy se na něj dostane, ale když na něm nějakou dobu bude pobývat,“ upozornil finanční poradce David Krůta ze společnosti 4fin. 

Přesto květnový zájem o hypotéky překvapil. Nahrávala mu nejen sezona, ale taky mírný pokles ceny nemovitostí, hlavně starších bytů a rodinných domů.

Díky kombinaci příznivějších faktorů by tak na půjčku mohli dosáhnout i ti, kteří třeba před rokem neuspěli. „Cena šla malinko dolů, teď úrok šel trošku dolů a kritérium DSTI skončilo. Je potřeba, aby se zkusili obrátit na svého finančního poradce s tím, že jim udělá nové kalkulace,“ podotkla hypoteční specialistka serveru Fingo Jana Vaisová.

Ceny bydlení
Zdroj: ČT24

Obrátit na poradce by se měli včas ti, kterým brzy skončí fixace a dostanou se na výrazně vyšší splátku.

Pokud například žadatel fixoval průměrnou hypotéku se splatností 25 let před třemi lety, mohl získat úrok i dvě procenta a splátka činila necelých 13 tisíc korun. Kdyby mu teď fixace skončila, připlatil by při současných sazbách 6,5 tisíce. Banky takové situace řeší individuálně, počet nesplácených úvěrů ale zatím výrazně neroste.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...