Úpravy v systému penzí, které připravuje vláda Petra Fialy (ODS), nejsou penzijní reformou, ale jen změnou parametrů. V Interview ČT24 to prohlásil ekonom a nově i poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Za skutečnou systémovou reformu by považoval zvýšení důrazu fondové složky důchodového systému. Reforma penzí se podle něj měla řešit před pětadvaceti lety, nyní už je podle něj pozdě.
Je pozdě. Penzijní reformu jsme měli udělat před 25 lety, říká ekonom Marek
Interview ČT24: David Marek (4. 4. 2023) (zdroj: ČT24)
Hlavní ekonom Deloitte a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Marek současné hlavě státu pomáhal už v předvolební kampani a stal se i členem hradního poradního týmu. „Plynule jsme přešli z prezidentské kampaně do fungování kanceláře prezidenta, nyní se formálně oznámilo složení a začátek fungování poradenského týmu, ale jde opravdu o formální záležitosti,“ řekl v Interview ČT24.
Marek byl v minulosti kritický vůči současné i předcházející vládě stejně jako vůči České národní bance. Na dotaz, zda bude ve své nové roli diplomatičtější, odpověděl, že je třeba oddělovat, co říká sám za sebe, respektive za společnost Deloitte, a to, co bude radit prezidentovi.
„Nikdy nebudu mluvit za pana prezidenta. Samozřejmě mu budu na setkání poradenského týmu, případně na dvoustranných schůzkách, říkat svůj názor. Ale to neznamená, že to, co říkám do médií, musí být názor prezidenta,“ upozornil. „Nerad bych, aby se toto směšovalo. Budu dále kritický, když to bude potřeba.“
Hlavním ekonomem Deloitte zůstane, střet zájmů si nedovede představit
S Pavlem má jakožto ekonomický poradce domluvená pravidelná setkávání, která však podle něj nebudou příliš častá. „Možná jednou za dva týdny, možná jednou za měsíc,“ upřesnil. „Předpokládám, že jádro práce bude spíše v nárazových úkolech podle toho, co zrovna bude na stole. Práce může být v krátkém okamžiku hodně, pak může být několik týdnů, měsíců klid,“ uvedl s tím, že záleží také na aktivitě vlády.
Hlavním ekonomem společnosti Deloitte Marek zůstane. „To je můj hlavní pracovní úvazek, pro společnost Deloitte dělám dlouho, dělám pro ni rád. Je to skvělá firma a nechci ji opouštět,“ prozradil. Vzhledem k tomu, jakou agendu prezident řeší a jakou činnost společnost Deloitte vyvíjí, výtku ohledně možného střetu zájmů Marek neočekává. „Prakticky si nějaký střet zájmů nedokážu představit,“ sdělil.
V ekonomických tématech nebyl Pavel na začátku prezidentské kampaně úplně nepřipravený, uvedl Marek: „Jeho dlouholeté zkušenosti v manažerských pozicích v armádě vedly k tomu, že musel jednat s politiky včetně ministrů financí, když se jednalo o rozpočet.“
Nejobtížnější dle Marka bylo Pavlovi vysvětlit fungování a problémy důchodového systému. „Ona to nechápe i celá řada lidí z oblasti politiky. Vysvětlení jednotlivých typů důchodových systémů – fondový, průběžně financovaný a podobně – už není zas tak triviální záležitost. Toto bylo jedno z těch složitějších témat.“
Reforma penzí se měla řešit před 25 lety, míní ekonom
Marek zhruba před půl rokem pro server Seznam Zprávy řekl, že žádná velká důchodová reforma již nebude, jelikož se ji nikdo neodváží provést. „Už nám ujel vlak,“ prohlásil tehdy a svůj názor nemá potřebu přehodnotit. „Neslyšel jsem žádného z politiků, že by navrhoval něco, čemu se dá říkat systémová reforma. To, o čem se bavíme, jsou parametrické úpravy,“ prohlásil.
Za systémovou reformu by považoval zvýšení důrazu fondové složky důchodového systému. „Pokud trváme na tom, že výrazně dominantní je stále průběžně financovaný pilíř a pouze měníme jeho parametry, byl bych se slovem reforma trochu opatrnější,“ upřesnil.
„Byla potřeba, aby naše generace po co nejdelší dobu pracovního života mohla spořit. My oba jsme už někde v polovině pracovního života. Polovinu už jsme promarnili, to je ten ujetý vlak,“ doplnil s tím, že reforma penzí se měla řešit před dvaceti lety, ideálně před pětadvaceti. „S velkým zpožděním před patnácti až dvaceti lety, ale teď už je na to opravdu relativně pozdě.“
Dvě možnosti
Až Markova generace půjde za čtvrt století do důchodu, bude mít dvě možnosti. První z nich je, že stát nebude tolik „paternalistický“ a bude se starat o penzisty méně než dnes, „nebo se přesměrují některé zdroje ze státního rozpočtu v rostoucí míře do důchodového systému. Budeme se muset smířit s tím, že nebudeme vydávat tolik na jiné oblasti, ať už se jedná o státní investice, jiné oblasti sociální politiky, nebo třeba vědu a výzkum, školství, armádu, protože to spolknou důchody,“ popsal.
Zpětně to ale může znamenat také oslabení pilířů, na kterých penzijní systém stojí, tedy příjmů do státního rozpočtu a do sociálního pojištění. „Může se to stát, pokud si podrazíme nohy nevhodnými opatřeními v rozpočtu a zpomalíme kvůli tomu růst ekonomiky. Potom zpomalíme i tempo růstu mezd, ze kterých se přispívá do důchodového systému,“ upřesnil Marek.
Člen NERVu Daniel Minich říká, že Česko čeká v podstatě plošný důchod, kde zásluhovost bude velmi nízká. „To říká celá řada kolegů, včetně mého kolegy z poradenského týmu prezidenta Vladimíra Bezděka,“ sdělil.
Vyměřovací základy a jejich revize
Během několika dnů chce vláda reformu penzí představit. „Viděl jsem obrysy, které ještě tehdy byly před jednáním mezi politickými stranami. Čekáme na finální parametry, protože ty stále ještě, pokud vím, nejsou,“ okomentoval.
Sociální pojistné zůstane dle Marka na stávající úrovni, protože jej v podstatě zvedat nelze. U osob výdělečně činných si ale podle ekonoma lze „hrát“ s tím, jak se vypočítávají vyměřovací základy.
„Je prostor k tomu, aby prošly revizí minimálně vyměřovací základy. Není možné dlouhodobě udržet, aby někdo platil minimální sociální pojistné v absolutní výši a potom dostával penzi, byť minimální, ale nereflektující částky, které sám odvedl,“ míní Marek. „Takový podnikatel by byl v budoucnosti v podstatě dotován těmi ostatními. Takže minimálně ty nejnižší hodnoty je potřeba nějakým způsobem změnit.“
Hranice pro odchod do důchodu
Dle Marka má vláda možnost provést celou řadu drobných opatření, kterými se alespoň „zalepí díry“ penzijního systému. „Je možné podívat se na možnost zkrácení čerpání rodičovského příspěvku ze čtyř let na tři roky. I při zachování prostředků, které matky nebo rodiny dostávají, by toto opatření mělo svůj smysl, kdybychom dostali mladé ženy na trh práce o rok dříve. Prospělo by to jejich životním kariérám i důchodovému systému,“ myslí si ekonom.
Marek si také myslí, že by bylo vhodné, kdyby se Česko vrátilo k tomu, co představila předposlední důchodová komise. Ta konstatovala, že by věková hranice měla reflektovat průběžně se měnící naději dožití. „Během pandemie se nám to na chvíli zkrátilo, ale dlouhodobě se prodlužuje doba, po kterou žijeme. V souvislosti s tím by se měla také prodlužovat pracovní část života,“ zhodnotil.
„Asi to nemůže být napsáno jako striktní pravidlo, ale jednou za několik let by vláda měla na základě demografických dat a prognóz revidovat věkovou hranici,“ dodal. Na co je potřeba se nyní zaměřit, nejsou dle ekonoma lidé, co nastoupí do penze v blízké době.
„Řešíme konkrétně rok 2059, 2060. A pro lidi, kteří v těchto letech půjdou do penze, musíme už dnes nasměrovat postupnou úpravu parametrů, abychom začali postupně narůstající deficit zmírňovat.“
Piráti například navrhují, že by okamžik odchodu do důchodu neměl jasně stanovenou věkovou hranici, ale šlo by o období, po které by dotyční nadále mohli zčásti vykonávat své zaměstnání, a zároveň zčásti čerpat starobní důchod. To podle Marka není špatný nápad.
„Pokud budeme chtít udržet i lidi v důchodovém věku déle na trhu práce, a pokud oni to budou chtít, tak proč jim to neumožnit. V tomto smyslu to může být cesta, jak zmírnit problémy důchodového účtu,“ okomentoval.