Zástupci odborové konfederace a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v pátek sešli kvůli plánovaným změnám v důchodovém systému. Předáci si stěžují na to, že s nimi šéf resortu práce o reformě penzí nejedná a k přípravě je nepřizval. Odbory chtějí mít svého zástupce v Jurečkově důchodové komisi, s čímž ministr nemá problém.
„Bavili jsme se o úpravě předčasných důchodů, valorizačního mechanismu. Opakovaně jsem jasně řekl, že nepočítám s tím, že bych prodlužoval důchodový věk, který je dnes jasně definován,“ řekl na brífinku po jednání Jurečka. Současnou hranici 65 let prý prolamovat nehodlá.
Zároveň ale zopakoval, že by se chtěl dohodnout na principu, aby lidé pobírali důchod v průměru 21 a půl roku. A to i v případě prodlužování doby dožití. ČT už v neděli upozornila, že to by podle analýz Ministerstva práce znamenalo postupné zvyšování věku odchodu do důchodu i po roce 2030.
Koalice podle něj počítá s tím, že budou penze pravidelně valorizovány o inflaci a ne méně. Návrh podoby valorizací a pravidel pro předčasné důchody chce Jurečka představit do 14 dnů. Nevidí také problém v tom, aby měli odboráři svého zástupce v pracovním týmu, podobně se nejspíš zachová i v případě zástupců zaměstnavatelů.
Místopředseda odborové centrály Vít Samek označil páteční jednání za otevřené, ocenil, že Jurečka nechce zvyšovat věkovou hranici pro odchod do důchodu. Odbory možnosti mít v důchodové komisi svého zástupce určitě využijí. „Usilovali jsme o to už před rokem, v každém případě je pak takováto debata věcná a umožňuje tlumit nedorozumění,“ zdůraznil Samek. Právě on by přitom měl odborovou centrálu v pracovní skupině zastupovat.
Demonstrace před úřadem vlády
Odbory reformu důchodů kritizují. Vadí jim zvažované navyšování důchodového věku. Ve středu proti zvednutí věkové hranice na 68 let protestovali odboráři před sídlem vlády. Požadují dřívější penze pro náročné profese bez krácení pobírané částky.
Jurečka už dříve několikrát zopakoval, že reformu ještě nepředložil a uzákonění věku 68 let pro odchod do penze navrhovat nechtěl a nebude. Novelu s úpravou dřívějších důchodů pro namáhavá a riziková povolání se pak chystá předložit letos ve druhém pololetí.
Ministr už dřív Českomoravské konfederaci odborových svazů poslal dotazy, které se týkaly podoby důchodového systému. Ptal se například na to, jaký deficit považují předáci za dlouhodobě udržitelný, jaká by měla být doba pojištění pro nárok na penzi, kolik let by měl člověk trávit v důchodu či jakým způsobem by se měly zvýšit příjmy a jaké výdaje státu by se měly omezit a přesměrovat do výplat penzí.
Pavel důchody probral s Nerudovou
O důchodech v pátek jednal také prezident Petr Pavel se svou soupeřkou z voleb hlavy státu – ekonomkou Danuší Nerudovou. „Vyjádřil zájem, jestli by mohl konzultovat věci kolem důchodové reformy. S tím mu samozřejmě ráda poradím, respektive ráda mu dám svoje stanovisko a svůj názor,“ řekla Nerudová, která dříve působila jako předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody.
Jednání o důchodové reformě je podle ní důležité uchopit velmi citlivě. „Je potřeba konsenzus napříč politickým spektrem,“ poznamenala. Jde podle ní o jednu z posledních příležitostí, jak udělat takové změny, aby generace, jež půjde kolem roku 2050 do důchodu, měla penzi zajištěnou.
Nerudová v 90' ČT24 doplnila, že je podle ní udržitelné, aby valorizační mechanismus plně odrážel inflaci. „Je ale potřeba, abychom se vrátili k valorizačnímu vzorci, který platil do roku 2017, tedy abychom valorizovali nikoliv o polovinu růstu reálných mezd, ale o třetinu růstu reálných mezd,“ sdělila. Také sdělila, že nejsme připraveni na to, že nás důchody budou stát o pět procent HDP více. Do systému se prý bude muset daleko více „dosypávat“ z obecného daňového výběru.
Bývalý ministr práce a sociálních věcí mezi lety 1998 a 2002 Vladimír Špidla s Nerudovou nesouhlasí. „Ten důvod, proč jsme to zvýšili z jedné třetiny na jednu polovinu byl, že jsme tehdy v Potůčkově komisi zjistili, že zhruba za deset, patnáct let bude velká část důchodců pod hranicí chudoby, a tomu jsme chtěli čelit,“ sdělil ve stejném pořadu. Také prohlásil, že české důchody v principu spotřebovávají velmi málo hrubého domácího produktu, nejsme prý „zdaleka u zdi“.
Správné řešení je podle něj vyrovnat inflaci a snažit se, aby se neprodlužovala příliš dlouho. Důchodci na tom prý nejsou zdaleka dobře, jde podle něj o nejslabší skupinu. „Má se sáhnout tam, kde ty peníze jsou, a to především na korporátní dani,“ dodal Špidla. Nerudová k tomu řekla, že inflace nedopadá na všechny důchodce rovnoměrně.
Systém je prý neudržitelný
Důchodový systém je ve schodku. Podle schváleného rozpočtu mají být příjmy z odvodů o 62,5 miliardy korun nižší než výdaje. Suma je bez mimořádné červnové valorizace kvůli inflaci, na kterou by jen pro letošek mělo být potřeba dalších 15,4 miliardy korun.
Podle expertů je v nynější podobě systém neudržitelný. Vydaná suma výrazně poroste poté, co do penze odejdou silné ročníky 70. let, takzvané Husákovy děti. Naopak lidí v aktivním věku, kteří budou na důchody přispívat, ubyde.
Věk pro odchod do penze je odstupňovaný. Lidé narození po roce 1971 do něj mají jít v 65 letech. Na konci loňského roku penzisté v průměru pobírali zhruba 18 tisíc korun, po letošní valorizaci ještě o pár set víc. V důchodu pak průměrně čeští penzisté stráví necelých 24 let.
