Prodlužovat věk odchodu do penze automaticky podle průměrného věku dožití je klíčová součást důchodové reformy, na které se v týdnu shodla většina stran vládní koalice. Se zvyšováním chce začít hned po roce 2030, kdy skončí současná pravidla. Lidé by měli – podobně jako dnes – strávit v důchodu průměrně 21,5 roku. Podle zjištění ČT spočítalo ministerstvo práce a sociálních věcí, že by při takovém nastavení a nezměněných podmínkách odcházeli například dnešní padesátníci do penze v průměru v šestašedesáti letech, zatímco lidé mladší 34 let pak v osmašedesáti.
Po úterním jednání koaličních lídrů o důchodové reformě většina účastníků potvrzovala, že se strany na velké části penzijních změn shodly. „V mnohém jsme se výrazně posunuli, na celé řadě opatření budoucí důchodové reformy je shoda,“ prohlásil místopředseda TOP 09 Jan Jakob.
ČT zjistila, že jedním z klíčových posunů je shoda většiny vládních stran na nových pravidlech prodlužování věku odchodu do důchodu.
Lidé přicházející do penze by v ní měli strávit zhruba 21,5 roku. Vláda by každých pět let věk odchodu do penze přehodnocovala podle nových dat. „Tady panuje shoda, abychom se bavili o konkrétním čase, zmíněných jednadvacet a půl roku patřičné doby, který strávíte v důchodu,“ sdělil 1. místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.
„Jedna z veličin, která je měřitelná a která se posuzuje, je délka důchodu, jak dlouho penzi pobíráte. To si myslím, že je objektivní a odpovídá to té mezigenerační solidaritě. Je to jeden z argumentů, který mluví pro to, aby se zvýšil věk odchodu do důchodu, protože se naštěstí prodlužuje délka dožití,“ míní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) několikrát zopakoval, že konkrétní věk odchodu do důchodu v zákoně napsaný nebude. Podle současných propočtů resortu by nicméně rostl s každým ročníkem v průměru o necelé dva měsíce.
Už v únoru Jurečka předložil na jednání koaliční rady materiál, podle kterého jeho resort předpokládá růst věku dožití tak, že podle současných odhadů by standardně odcházeli dnešní padesátiletí do penze v šestašedesáti letech, třiačtyřicetiletí v sedmašedesáti letech a lidé mladší čtyřiatřiceti let pak v osmašedesáti letech.
Zároveň ale ministr dodává, že v tomto novém vzorci budou výjimky – třeba podle toho, kolik let lidé odpracovali. „Abychom odlišili ty skupiny osob, které třeba přichází na pracovní trh a pracují už od osmnácti, od devatenácti let, a pak třeba ty, kteří přicházejí na ten trh v šestadvaceti či sedmadvaceti letech, tak tady logicky musí být určitá variabilita,“ sdělil Jurečka.
Výhrady opozice, ale i Pirátů
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si však u většiny profesí nedovede představit, že by se věk odchodu do důchodu prodlužoval. Podobný názor má i místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „Ona je důležitá i kvalita života, to znamená dožití ve zdraví. To se prostě nemění, takže tam ten prostor já nevidím,“ poznamenal.
Výhrady k otázce změn penzijního věku má i nejmenší vládní strana – Piráti. „Já bych s ním apriori nehýbal, protože spousta lidí, kteří dosáhnou teď standardního důchodového věku, tak normálně aktivně dál pracují,“ podotkl předseda strany Ivan Bartoš.
Další změny důchodového systému
Ministr Jurečka zároveň chce, aby lidé z nejnáročnějších profesí odcházeli do penze až o pět let dřív. Těch by mohlo být zhruba půl milionu. Třeba hutníci, kominíci, brusiči kovů nebo montážní dělníci.
Vedle prodlužování věku odchodu do penze podle délky dožití plánuje ministerstvo práce a sociálních věcí v penzijní reformě upravit i další zásadní kroky. Hodlá mimo jiné omezit a snížit standardní předčasné důchody nebo prosadit zvýšení minimálního garantovaného důchodu.
Resort zároveň navrhuje postupné snižování růstu nových důchodů, diskutuje o vyšších sociálních odvodech pro živnostníky a umožnit chce také dobrovolné sdílení důchodových nároků pro manžele.
Jurečka by chtěl důchodovou reformu předložit v první polovině dubna. Poslanci by ji mohli ve sněmovně začít projednávat v květnu.
