Banky jsou regulované mnohem lépe než v minulosti, lidskou chybu ale vyloučit nejde, řekl bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Současné problémy některých bank považuje za okrajovou záležitost. Předpokládá také, že letos bude rychle klesat inflace, i když ne na dvě procenta. Centrální bance v Událostech, komentářích vytkl, že loni nepokračovala se zvyšováním úrokových sazeb.
Banky jsou regulované dobře, kvůli inflaci lidé ztrácejí důvěru ve stabilitu, míní Rusnok
Krach amerických bank Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank spolu s problémy Credit Suisse vyvolaly napětí v globálním bankovním sektoru a způsobily pokles akcií. Nakonec evropské akcie ztráty zmírnily a investoři se již o kondici bank tolik neobávají. „Nakonec se naštěstí ukázalo, že je to okrajová záležitost z hlediska evropského, a zvláště českého bankovního trhu,“ okomentoval situaci Rusnok.
Po velké finanční krizi v roce 2008 se světové společenství dohodlo na zpřísnění bankovní regulace, připomněl bývalý guvernér ČNB dohodu Basel III. „Toto je dnes skutečně implementováno jak v Evropské unii, tak ve Spojených státech i dalších vyspělých jurisdikcích. Předpokládá to, že banky jsou nuceny, což regulátoři kontrolují, mít mnohem větší rezervy, než tomu bylo v minulosti,“ vysvětlil s tím, že banky také pravidelně podstupují různé zátěžové testy.
Bankovní sektor je tak podle bývalého guvernéra ČNB na různé krize daleko lépe připraven. „Nicméně to nevylučuje nějakou manažerskou chybu, selhání, nějaký nepořádek,“ podotkl. Jako příklad zmínil problémy švýcarské Credit Suisse. „Tam se ukázalo, že mají špatně vykazované výsledky za poslední dva roky, že tam věci nesedí. Toto nikdy nelze vyloučit ani sebedokonalejší regulací,“ ujasnil.
„U nás se regulace také měnila tak, jak se měnila v evropském právu. Nicméně udělanou jsme ji měli v tom smyslu, že jsme si ty ostré testy prošli už v devadesátých letech. Poté došlo k vyčištění bankovního sektoru, čili v tom jsme měli určitý náskok,“ zhodnotil Rusnok. „Proto krize 2008, 2010 se nás z hlediska finančního sektoru nedotkla. Nemuseli jsme dávat ani korunu z veřejných zdrojů do záchrany bank.“
Nějakou dobu bude mít Česko spíše vyšší inflační čísla, míní Rusnok
Ekonomickou výzvu představuje také inflace. V Evropské unii poprvé od července klesla pod úroveň deseti procent, Česko však zůstává třetí nejhorší.
Česká národní banka dle Rusnoka měla pokračovat v navyšování úrokových sazeb i po výměnách členů bankovní rady v polovině minulého roku. „To se bohužel nestalo, ale teď už je v podstatě pozdě. Teď už to asi nezachráníme. Inflaci jsme mohli mít o něco nižší, a hlavně kratší dobu zvýšenou,“ míní.
„Nejfatálnější dopad inflace z mého pohledu je ztráta důvěry obyvatelstva v cenovou stabilitu,“ uvedl Rusnok s tím, že to poté ovlivňuje chování lidí v dlouhodobém horizontu. „Například z hlediska sklonu k úsporám, určité dlouhodobé odpovědnosti za finanční zdraví sebe sama, vlastní rodiny,“ vyjmenoval.
Centrální banka slibuje, že v příštím roce se inflace v Česku vrátí ke dvěma procentům. Rusnok by však byl opatrnější: „Věřím tomu, že letos inflace bude rychle klesat, (…) ke konci roku by mohla být někde mezi pěti až sedmi procenty meziročně. Ale nevím, jestli se nám tak rychle podaří se vrátit na dvě procenta,“ zhodnotil. „A hlavně zda to bude udržitelný stav — obávám se, že svět se změnil, ekonomiky se mění, že nějakou dobu budeme mít spíše vyšší inflační čísla,“ myslí si Rusnok.