Credit Suisse si půjčí v přepočtu přes bilion korun, akcie v Evropě zpevňují

Nahrávám video
Lekce, kterou přináší krize banky Credit Suisse
Zdroj: ČT24

Akcie druhé největší švýcarské banky Credit Suisse zahájily obchodování růstem o více než třicet procent. Reagují tak na prohlášení finančního ústavu, že si kvůli potížím s likviditou půjčí od švýcarské centrální banky až padesát miliard švýcarských franků (1,2 bilionu korun). Díky tomu zpevňují i velké akciové burzy v Evropě.

Centrální banka slíbenou pomoc později potvrdila. Švýcarská vláda svolala na čtvrtek mimořádné zasedání, na kterém se věnovala právě situaci kolem Credit Suisse. Vláda však večer pouze oznámila, že se setkala se zástupci Švýcarské národní banky (SNB) a finančního regulátora FINMA, aby projednala krizi kolem Credit Suisse. „Dnes odpoledne Spolkovou radu (vládu) informovaly FINMA a SNB o situaci v Credit Suisse,“ řekl mluvčí vlády agentuře Reuters. Žádné informace o obsahu setkání poskytnuty nebudou, dodal mluvčí.

O tom, že švýcarská centrální banka poskytne Credit Suisse v případě nutnosti dodatečnou likviditu, informovaly švýcarské finanční instituce už ve středu. Uvedly také, že finanční ústav splňuje požadavky na kapitál a likviditu kladené na systémově významné banky. „V rámci svého zákonného mandátu může švýcarská národní banka poskytnout domácí bance likviditu výměnou za záruky,“ konstatovala centrální banka.

Sociálnědemokratická strana Švýcarska (SPS) požaduje vyvození zodpovědnosti pro ty, kteří mají stav banky na svědomí. Strana také žádá, aby se v Credit Suisse nevyplácely žádné bonusy, dokud banka půjčku nesplatí.

Akcie zpevnily

Akcie Credit Suisse v reakci na oznámení půjčky zahájily čtvrteční obchodování růstem o více než třicet procent. Část počátečních zisků poté smazaly a později měly k dobru přes 22 procent.

Panevropský index STOXX Europe 600 si krátce před 10:00 SEČ připisoval asi jedno procento a pohyboval se kolem 441 bodů. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 přidával asi 1,2 procenta, zatímco index DAX, klíčový pro německé akcie, vykazoval růst o 1,1 procenta na 14 901 bodů. Hlavní indexy akciových burz v Miláně a v Madridu, kde jsou zastoupeny významné banky, přidávaly 1,3 až 1,5 procenta.

Někteří analytici ale mají za to, že pomoc centrální banky nebude k uklidnění investorů stačit, podotkla agentura Reuters. Jednou z možností, jak posílit důvěru trhu, by mohlo být získání podpory strategických investorů, mezi něž se mimo jiné řadí investiční fond Qatar Investment Authority či saúdský konglomerát Oyalan Group.

Akcie Credit Suisse se ve středu propadly až o třicet procent. Později část ztrát smazaly, ale i tak odepsaly přes 24 procent. Důvodem propadu akcií bylo vyjádření největšího investora Credit Suisse, kterým je finanční ústav Saudi National Bank (SNB), že už nemůže švýcarské bance poskytnout další finanční pomoc. SNB je největší komerční bankou v Saúdské Arábii.

Akcie Credit Suisse za posledních dvanáct měsíců ztratily téměř tři čtvrtiny své hodnoty a propadly se na historická minima. V roce 2008 se jejich hodnota pohybovala kolem osmdesáti švýcarských franků, ve středu uzavřely na 1,7 švýcarského franku.

„Neočekáváme, že by se ta situace měla promítnout do domácího finančního sektoru,“ říká viceguvernér České národní banky Jan Frait. „Obecně došlo k poučení z toho, co se stalo v roce 2008, věci fungují jinak. Zejména větší banky jsou velmi dobře vybaveny, pokud jde o kapitál a zdroje. (…) Klienti mohou být klidní, situace v sektoru je naprosto stabilizovaná.“

Bance ublížily skandály

Credit Suisse bývala symbolem švýcarské spolehlivosti, její pověsti však ublížila řada skandálů. Banka utrpěla obrovské ztráty kvůli bankrotu finanční společnosti Greensill, která podporovala ocelárnu Liberty Steel, a kvůli pádu amerického fondu Archegos.

Mezi další skandály patřilo bezprecedentní domácí stíhání týkající se praní špinavých peněz pro zločinecký gang. Banka kompletně obměnila vrcholové vedení a prochází druhým plánem restrukturalizace za několik let.

Krach amerických bank Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank spolu s problémy Credit Suisse vyvolaly napětí v globálním bankovním sektoru a způsobily pokles akcií, zejména bankovních titulů. Panevropský index STOXX Europe 600 tento týden odepsal už téměř tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 25 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...