Credit Suisse si půjčí v přepočtu přes bilion korun, akcie v Evropě zpevňují

Nahrávám video
Lekce, kterou přináší krize banky Credit Suisse
Zdroj: ČT24

Akcie druhé největší švýcarské banky Credit Suisse zahájily obchodování růstem o více než třicet procent. Reagují tak na prohlášení finančního ústavu, že si kvůli potížím s likviditou půjčí od švýcarské centrální banky až padesát miliard švýcarských franků (1,2 bilionu korun). Díky tomu zpevňují i velké akciové burzy v Evropě.

Centrální banka slíbenou pomoc později potvrdila. Švýcarská vláda svolala na čtvrtek mimořádné zasedání, na kterém se věnovala právě situaci kolem Credit Suisse. Vláda však večer pouze oznámila, že se setkala se zástupci Švýcarské národní banky (SNB) a finančního regulátora FINMA, aby projednala krizi kolem Credit Suisse. „Dnes odpoledne Spolkovou radu (vládu) informovaly FINMA a SNB o situaci v Credit Suisse,“ řekl mluvčí vlády agentuře Reuters. Žádné informace o obsahu setkání poskytnuty nebudou, dodal mluvčí.

O tom, že švýcarská centrální banka poskytne Credit Suisse v případě nutnosti dodatečnou likviditu, informovaly švýcarské finanční instituce už ve středu. Uvedly také, že finanční ústav splňuje požadavky na kapitál a likviditu kladené na systémově významné banky. „V rámci svého zákonného mandátu může švýcarská národní banka poskytnout domácí bance likviditu výměnou za záruky,“ konstatovala centrální banka.

Sociálnědemokratická strana Švýcarska (SPS) požaduje vyvození zodpovědnosti pro ty, kteří mají stav banky na svědomí. Strana také žádá, aby se v Credit Suisse nevyplácely žádné bonusy, dokud banka půjčku nesplatí.

Akcie zpevnily

Akcie Credit Suisse v reakci na oznámení půjčky zahájily čtvrteční obchodování růstem o více než třicet procent. Část počátečních zisků poté smazaly a později měly k dobru přes 22 procent.

Panevropský index STOXX Europe 600 si krátce před 10:00 SEČ připisoval asi jedno procento a pohyboval se kolem 441 bodů. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 přidával asi 1,2 procenta, zatímco index DAX, klíčový pro německé akcie, vykazoval růst o 1,1 procenta na 14 901 bodů. Hlavní indexy akciových burz v Miláně a v Madridu, kde jsou zastoupeny významné banky, přidávaly 1,3 až 1,5 procenta.

Někteří analytici ale mají za to, že pomoc centrální banky nebude k uklidnění investorů stačit, podotkla agentura Reuters. Jednou z možností, jak posílit důvěru trhu, by mohlo být získání podpory strategických investorů, mezi něž se mimo jiné řadí investiční fond Qatar Investment Authority či saúdský konglomerát Oyalan Group.

Akcie Credit Suisse se ve středu propadly až o třicet procent. Později část ztrát smazaly, ale i tak odepsaly přes 24 procent. Důvodem propadu akcií bylo vyjádření největšího investora Credit Suisse, kterým je finanční ústav Saudi National Bank (SNB), že už nemůže švýcarské bance poskytnout další finanční pomoc. SNB je největší komerční bankou v Saúdské Arábii.

Akcie Credit Suisse za posledních dvanáct měsíců ztratily téměř tři čtvrtiny své hodnoty a propadly se na historická minima. V roce 2008 se jejich hodnota pohybovala kolem osmdesáti švýcarských franků, ve středu uzavřely na 1,7 švýcarského franku.

„Neočekáváme, že by se ta situace měla promítnout do domácího finančního sektoru,“ říká viceguvernér České národní banky Jan Frait. „Obecně došlo k poučení z toho, co se stalo v roce 2008, věci fungují jinak. Zejména větší banky jsou velmi dobře vybaveny, pokud jde o kapitál a zdroje. (…) Klienti mohou být klidní, situace v sektoru je naprosto stabilizovaná.“

Bance ublížily skandály

Credit Suisse bývala symbolem švýcarské spolehlivosti, její pověsti však ublížila řada skandálů. Banka utrpěla obrovské ztráty kvůli bankrotu finanční společnosti Greensill, která podporovala ocelárnu Liberty Steel, a kvůli pádu amerického fondu Archegos.

Mezi další skandály patřilo bezprecedentní domácí stíhání týkající se praní špinavých peněz pro zločinecký gang. Banka kompletně obměnila vrcholové vedení a prochází druhým plánem restrukturalizace za několik let.

Krach amerických bank Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank spolu s problémy Credit Suisse vyvolaly napětí v globálním bankovním sektoru a způsobily pokles akcií, zejména bankovních titulů. Panevropský index STOXX Europe 600 tento týden odepsal už téměř tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 22 mminutami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...