Meziroční růst cen většiny výrobců v Česku v červenci opět zpomalil, v zemědělství se pak prohloubil pokles cen. V průmyslu ceny proti loňskému červenci stouply o 1,4 procenta po červnovém nárůstu o 1,9 procenta. Stavební práce zdražily meziročně o 4,8 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o 5,6 procenta. Ceny v zemědělství v meziročním srovnání klesly o 14,3 procenta, zatímco v červnu to bylo 13,8 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
Ceny průmyslových výrobců klesly v červenci meziměsíčně o 0,1 procenta. Oproti červnu zlevnily chemické látky a přípravky, základní kovy a ostatní nekovové minerální výrobky. Naopak vzrostly zejména ceny koksu a rafinovaných ropných produktů.
V meziročním srovnání stouply ceny v průmyslu o 1,4 procenta. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu vzrostly o 15,9 procenta, uhlí a lignitu o 73,4 procenta, potravinářských výrobků téměř o pět procent, ostatních nekovových minerálních výrobků o 11,2 procenta a motorových vozidel o 3,4 procenta. Oproti loňskému červenci zlevnil především koks a rafinované ropné produkty.
Ceny zemědělských výrobců se v červenci ve srovnání s červnem snížily o čtyři procenta. Ceny obilovin klesly o 5,8 procenta, olejnin o 5,5 procenta a mléka a vajec shodně o 5,2 procenta. Naopak vzrostly ceny prasat, a to o 2,9 procenta.
Meziročně zdražilo ovoce a zelenina
Meziročně byly ceny zemědělských výrobců nižší o 14,3 procenta, přičemž v rostlinné výrobě ceny klesly o 24,5 procenta, zatímco v živočišné byly vyšší o 1,8 procenta. Ve srovnání s loňským červencem zlevnily olejniny, a to o 37 procent, cena obilovin klesla téměř o třetinu. Naopak o 18,7 procenta zdražilo ovoce a téměř o 23 procent čerstvá zelenina. Cena brambor se meziročně zvýšila o dvě pětiny. O 29 procent stoupla cena prasat, vejce zdražila o 27,6 procenta. Naproti tomu klesly ceny mléka o 7,7 procenta a skotu o 1,3 procenta.
Ceny stavebních prací se podle odhadů ČSÚ v červenci meziměsíčně zvýšily o 0,1 procenta. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly o 0,9 procenta. Meziročně zdražily práce ve stavebnictví o 4,8 procenta, když v červnu vzrostly po revizi o 5,7 procenta. Ceny materiálů a výrobků stouply oproti loňskému červenci o 0,9 procenta, zatímco červnový meziroční růst činil 1,2 procenta.
Ceny tržních služeb pro podniky se v červenci meziměsíčně snížily o 1,3 procenta v důsledku poklesu cen reklamních služeb a průzkumů trhu o více než pětinu. O necelá dvě procenta vzrostly ceny za poradenství v oblasti řízení. Za poštovní a kurýrní služby se platilo o 4,4 procenta více.
Meziročně byly tržní služby pro firmy dražší o 5,6 procenta, zatímco v červnu činil růst 6,1 procenta. Ceny služeb v oblasti zaměstnání stouply oproti loňskému červenci o více než pětinu, poštovní a kurýrní služby zdražily o 12,8 procenta a služby v programování o více než devět procent.
Analytici: Pokles výrobní inflace je příznivý pro vývoj spotřebitelských cen
„Půl roku trvající výrobní deflace dává dobrou naději na výraznější uklidnění i u spotřebitelských cen. Marže v tuzemské podnikatelské sféře se drží nad obvyklou hladinou, a zlevňující vstupy v kombinaci s uvadající poptávkou tak vytvářejí vhodné podmínky pro další zchlazení spotřebitelské inflace. U té tak patrně návrat k dvouciferným hodnotám již definitivně nehrozí. A naopak lze očekávat pokračující pokles,“ myslí si hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
„Pokles výrobní inflace je nepochybně pozitivní a bude nejspíš i nadále pokračovat a se zpožděním snad příznivě ovlivní i spotřebitelskou inflaci,“ okomentoval situaci hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „I když výrobní inflace zpomaluje a v dílčích indexech dokonce některé ceny klesají, jejich předchozí prudký nárůst posunul cenovou hladinu natolik, že změny skutečných cen vypadají zatím spíš jen symbolicky,“ dodal.
Hradil vidí za zklidněním vývoje výrobních cen postupný návrat mezinárodních trhů k předpandemickému a předválečnému normálu. K poklesu výrobní inflace podle něj přispěla i ochlazená poptávka v Evropě.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je vývoj výrobních cen v souladu se scénářem oslabování inflačních tlaků v české ekonomice. V příštích měsících očekává další slábnutí výrobní inflace v průmyslu, počátkem příštího roku by podle něj mohly ceny vykazovat meziroční pokles.
Analytici ale upozorňují, že výrobní ceny jsou stále vysoko nad úrovní před pandemií. „I přes příznivý vývoj, kdy například v průmyslu ceny klesají nepřetržitě od ledna letošního roku a celkem již za tuto dobu odepsaly téměř šest procent, zůstává bývalá cenová hladina v nedohlednu, když oproti předpandemickému lednu 2020 ceny zůstávají výše o závratných 37 procent. Prakticky totéž pak lze říci i o zemědělském sektoru, kde také již od letošního ledna pozorujeme setrvalou meziměsíční deflaci, která v úhrnu již dosáhla 16 procent, ovšem ceny zůstávají 25 procent nad předpandemickou úrovní,“ upozornil Hradil.
V posledních týdnech zdražují paliva, jejich ceny jsou ale stále výrazně nižší než před rokem. A zlevňují i další náklady potřebné k zemědělské produkci. „Normalizují se dokonce i ceny hnojiv a dalších chemických přípravků čili nezbývá než začít konečně zlevňovat,“ řekl Dufek. I proto by podle ekonomů mělo zlevňování výrobců pokračovat i v příštích měsících. A časem se také propsat do konečných cen pro spotřebitele.
„Čeští spotřebitelé pocítí nižší ceny zemědělských výrobců v cenách potravin nejdříve na podzim. Je tu jedna vlaštovka v podobě levnějšího másla, ale většího poklesu cen bychom se se právě mohli dočkat během podzimních, respektive zimních měsíců. V případě masa si myslím, že se žádného velkého poklesu cen nedočkáme, přece jenom ceny krmiv zůstávají vysoko a poptávka je silná,“ podotkl Dufek.
