Ekonomika přestála krizové okamžiky. Klíčový ukazatel bude inflace za leden příštího roku, míní Marek

Nahrávám video
Interview ČT24: David Marek
Zdroj: ČT24

Klíčový údaj, na který všichni ekonomové čekají, bude inflace za leden příštího roku, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce prezidenta David Marek. Dodal, že nyní není na místě velký pesimismus, protože česká ekonomika přestála velké krizové okamžiky. Pokud vše půjde dobře, mohla by se podle něj inflace na začátku příštího roku pohybovat na úrovni tří procent.

V lednu se podle Marka projeví jednoroční přeceňovací efekt, protože řada poskytovatelů služeb či zboží mění ceny jednou za kvartál i jednou za rok. 

„Lednový přeceňovací efekt bude ukazovat na to, jak moc se nám inflace přes indexaci zacyklila a jak moc naopak se daří inflaci odstraňovat,“ podotkl s tím, že pokud všechno dobře dopadne, tak už na začátku příštího roku by se inflace v Česku mohla pohybovat na třech procentech i možná lehce pod nimi. 

Podle Marka není momentálně velký důvod k pesimismu. „Přestáli jsme všechny ty krizové okamžiky, které se na nás valily v předchozích letech, celkem obstojně. Ať už se jedná o covid, energetickou krizi, rozbité dodavatelské řetězce nebo válku na Ukrajině.“ Zmínil, že šlo o velmi silné otřesy, které česká ekonomika od začátku své novodobé historie, možná snad s výjimkou finanční krize v letech 2008–2009, nezažila. 

Dlouhodobé strukturální problémy

V současnosti Česko však podle něj trápí dlouhodobě strukturální problémy – stárnutí populace, nízký růst produktivity práce či nízký podíl výdajů na výzkum a vývoj. „To jsou ty věci, které jsou našimi dlouhodobými brzdami, my musíme modernizovat ekonomiku, ale ty krátkodobé šoky dokážeme docela zvládat,“ dodal. 

Zmínil, že oproti loňskému roku je také na energetických trzích podstatně větší klid. „Zdá se, že Evropa zvládla tu situaci lépe, než se čekalo a zásobníky na příští zimu se úspěšně plní, do toho se daří diverzifikovat dodavatele jednotlivých typů energií. Na zemním plynu z Ruska už závislí nejsme, takže oproti loňsku můžeme do letošních podzimních a zimních měsíců vstupovat s daleko menšími obavami.“

Zvyšování sazeb nejspíše skončilo

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí navíc podpořilo všech sedm členů rady. V této souvislosti Marek poznamenal, že pro něj je rozhodující hlas Tomáše Holuba.

„Hlasoval konzistentně podle toho, jak to doporučoval model a odborný aparát České národní banky. Pokud i Tomáš Holub říká, že už není potřeba zvyšovat úrokové sazby, a mně to v našem modelu, který máme pro měnovou politiku, vychází úplně stejně, tak už je nejspíš zvyšování úrokových sazeb za námi,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 1 hhodinou

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 6 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
včera v 20:35

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...