Ekonomika přestála krizové okamžiky. Klíčový ukazatel bude inflace za leden příštího roku, míní Marek

Nahrávám video

Klíčový údaj, na který všichni ekonomové čekají, bude inflace za leden příštího roku, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce prezidenta David Marek. Dodal, že nyní není na místě velký pesimismus, protože česká ekonomika přestála velké krizové okamžiky. Pokud vše půjde dobře, mohla by se podle něj inflace na začátku příštího roku pohybovat na úrovni tří procent.

V lednu se podle Marka projeví jednoroční přeceňovací efekt, protože řada poskytovatelů služeb či zboží mění ceny jednou za kvartál i jednou za rok. 

„Lednový přeceňovací efekt bude ukazovat na to, jak moc se nám inflace přes indexaci zacyklila a jak moc naopak se daří inflaci odstraňovat,“ podotkl s tím, že pokud všechno dobře dopadne, tak už na začátku příštího roku by se inflace v Česku mohla pohybovat na třech procentech i možná lehce pod nimi. 

Podle Marka není momentálně velký důvod k pesimismu. „Přestáli jsme všechny ty krizové okamžiky, které se na nás valily v předchozích letech, celkem obstojně. Ať už se jedná o covid, energetickou krizi, rozbité dodavatelské řetězce nebo válku na Ukrajině.“ Zmínil, že šlo o velmi silné otřesy, které česká ekonomika od začátku své novodobé historie, možná snad s výjimkou finanční krize v letech 2008–2009, nezažila. 

Dlouhodobé strukturální problémy

V současnosti Česko však podle něj trápí dlouhodobě strukturální problémy – stárnutí populace, nízký růst produktivity práce či nízký podíl výdajů na výzkum a vývoj. „To jsou ty věci, které jsou našimi dlouhodobými brzdami, my musíme modernizovat ekonomiku, ale ty krátkodobé šoky dokážeme docela zvládat,“ dodal. 

Zmínil, že oproti loňskému roku je také na energetických trzích podstatně větší klid. „Zdá se, že Evropa zvládla tu situaci lépe, než se čekalo a zásobníky na příští zimu se úspěšně plní, do toho se daří diverzifikovat dodavatele jednotlivých typů energií. Na zemním plynu z Ruska už závislí nejsme, takže oproti loňsku můžeme do letošních podzimních a zimních měsíců vstupovat s daleko menšími obavami.“

Zvyšování sazeb nejspíše skončilo

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí navíc podpořilo všech sedm členů rady. V této souvislosti Marek poznamenal, že pro něj je rozhodující hlas Tomáše Holuba.

„Hlasoval konzistentně podle toho, jak to doporučoval model a odborný aparát České národní banky. Pokud i Tomáš Holub říká, že už není potřeba zvyšovat úrokové sazby, a mně to v našem modelu, který máme pro měnovou politiku, vychází úplně stejně, tak už je nejspíš zvyšování úrokových sazeb za námi,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 16 mminutami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
před 3 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 17 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
včera v 13:08‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.