Kabinet Petra Fialy (ODS) hodlá hospodařit příští rok v minusu 252 miliard korun. Ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem je deficit o 43 miliard nižší, a to i zásluhou úsporného balíku, který projednávají poslanci. Vláda plánuje seškrtat i nejrůznější dotace za víc než 80 miliard. Hlavně ty, které zajišťovaly nižší ceny energií. Tuto podporu sníží celkem o 55 miliard korun. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.
Vláda seškrtá dotace na energie. Víc zaplatí lidé i firmy
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že kabinet škrtne celých 38 miliard, kterými letos lidem a firmám dotuje náklady na přenos a distribuci elektřiny.
„Z rozpočtových důvodů si to prostě daňoví poplatníci nemohou dovolit a my jsme zvolili v rozpočtu jiné priority než plošné dotování například regulovaných složek ceny elektřiny či plynu,“ řekl.
Vyšší ceny
Rozhodnutí kritizuje sněmovní opozice. Varuje před vyššími cenami elektřiny pro domácnosti i pro firmy. „38 miliard korun za regulovanou část energie, to znamená za přenos a distribuci, se převede na domácnosti a na firmy, což pro ně bude znamenat několik set korun měsíčně,“ konstatoval první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Možné zvýšení cen elektřiny nebo výrazné zpomalení jejich současného poklesu očekávají i zástupci dodavatelů energií. „Nárůst regulované složky lze ocenit určitě mnohem výše než v minulosti, kdy to byly jednotky procent, řekl bych kolem dvaceti procent a výš. Přesnou částku samozřejmě určí Energetický regulační úřad,“ dodal výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavetelů energií Jiří Gavor.
Obnovitelné zdroje energie
Kabinet zároveň rozhodl o tom, že přestane za lidi a firmy platit zákonnou podporu obnovitelných zdrojů energie. Ušetří tak dalších 17 miliard. Lidé a firmy tak budou od ledna platit zhruba 600 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu. Domácnost s průměrnou spotřebou 2,5 megawatthodiny za rok tak podobně jako do konce září 2022 začne znova přispívat zhruba 125 korunami měsíčně.
„Pokud se jedná o domácnosti, máte pravdu. Pokud se jedná o firmy, tak tam dochází k navýšení právě na to zákonné minimum,“ upřesnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
„Prakticky všichni, kteří se pohybují na trhu, dnes nabízejí ceny pod stropy stanovenými vládou, někdy i výrazně, a to je důvod, aby stát, daňoví poplatníci přestali dotovat ceny energií,“ hájil kroky vlády premiér Petr Fiala (ODS).
„Pokud jsou takhle drahé a ještě se těmi poplatky zdraží, nejsou tak bezvýznamné, to pro firmy může znamenat poměrně značný zásah do rozpočtů,“ varoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Česká vláda chce v příštím roce na národních dotacích ušetřit oproti letošku 84 miliard korun. To je podstatně vyšší částka, než se kterou kabinet počítal v květnu při představování úsporného balíčku na rok 2024.
Ministerstvo průmyslu v součtu na podpoře cen energií seškrtá 55 miliard. Víc než deset miliard chce uspořit resort zemědělství a devět miliard ministerstvo dopravy. Školství pak má snížit dotace o téměř osm miliard.
Poslanci začnou v prvním čtení návrh státního rozpočtu na příští rok projednávat 25. října. Definitivně by měli tento klíčový vládní návrh schvalovat na konci listopadu.