Krize na obzoru? Spíše politická než ekonomická a politici ji mohou odvrátit, soudí ekonomové

Nahrávám video

Krize nejspíše bezprostředně nehrozí, ovšem případné ochlazení ekonomiky má pozadí více politické než ekonomické. Shodli se na tom ekonomové při debatě v Otázkách Václava Moravce. Podle Lukáše Kovandy by se vyhlídky výrazně zlepšily, kdyby skončily euro-americké obchodní rozmíšky a kdyby se podařilo hladce provést brexit.

Ekonomičtí poradci německé vlády snížili v uplynulém týdnu odhad růstu německé ekonomiky z 1,5 na 0,8 procenta a poprvé od krize před deseti lety klesl výnos desetiletých amerických státních dluhopisů pod výnos tříměsíčních dluhopisů. Jsou to varovné náznaky, ačkoli si české ekonomické kapacity nemyslí, že je recese nyní nevyhnutelná.

„Nemyslím si, že by šlo o recesi. (…) Je pravda, že německé instituce snižují odhady, ale už jsem také četl odhad IFO v Mnichově, který říká, že by se to mohlo ve druhém pololetí zlepšit,“ podotkl člen Národní rozpočtové rady a bývalý rektor VŠE Richard Hindls. Věří, že Německo vyhraje klíčový boj o domácí poptávku. Dosavadní pokles totiž podle něj souvisí s poklesem zahraniční poptávky.

Vývoj HDP
Zdroj: ČT24

Kdyby si sedli Trump, Juncker a Mayová a dohodli se…

Podle Lukáše Kovandy je současná situace svérázná tím, že problémy nevycházejí ani tak z toho, co se děje na trzích, jako spíše z toho, co se děje v politice.

„Je to krize do velké míry politická – byť ty dva světy nikdy nelze úplně oddělit. Kdybychom si sedli ke stolu, kde by byli Trump, Juncker a Mayová, a dohodli se, že se máme všichni rádi, skončíme s obchodním válčením a brexit vyřešíme tak, jak je nejlepší – ne z hlediska politiky, ale z hlediska ekonomiky – tak během jednoho odpoledne máte vyřešenu velkou porci toho, co tlačí globální ekonomiku dolů,“ míní ekonom.

Některé čistě ekonomické problémy nelze přehlížet, v prvé řadě poukázal Kovanda na zpomalování čínské ekonomiky, ale prozatím jsou až druhořadé za těmi, které mohou snadno vyřešit politici. „Bytostně ekonomické problémy nejsou tak silné, což mě nabíjí pozitivní vírou,“ podotkl Kovanda.

Podobně smýšlí bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka. Současné nálady na trzích se podle něj „dají snadno překonat jedním novinovým titulkem“. Věří přitom, že jsou si politici dobře vědomi své odpovědnosti a toho, co hrozí, pokud by problémy nevyřešili – co hrozí jejich zemím a ekonomikám i co hrozí jim samotným ve vztahu k voličům.

Politici vědí, co jim hrozí, věří ekonomové

Za vhodný příklad považuje Kysilka brexit. „Čísla svázaná s tvrdým brexitem jsou opravdu hrozivá. Británie má 50 procent svých vývozů za zeměmi EU. Čísla zná celý kabinet a všichni politici v Británii. Symetricky to platí na naší straně. My bychom byli také postiženi, 200 miliard našich přímých vývozů do Británie a dalších 100 miliard nepřímých přes Německo, Rakousko, Francii – je něco, co by tady možná ukrojilo jeden procentní bod z našeho růstu,“ upozornil. Očekává proto, že „tato tvrdá ekonomická čísla ukázní politiky na obou stranách“.

A příznivá očekávání mají ekonomové i ohledně obchodní války se Spojenými státy. Očekávají její utlumení vzhledem k tomu, že za rok a půl budou v USA prezidentské volby. Donald Trump tedy zřejmě bude opatrný. „Jeho ochota pustit se do obchodních válek je u bodu mrazu, což je dobrá zpráva,“ přepokládá Pavel Kysilka.

O obchodní válce se hovořilo jednak ve vztahu Spojených států k Evropské unii, ale také k Číně. A podle Richarda Hindlse nebude situaci stupňovat ani ona.

„Čína se snaží jednat a chce hrát. Nechce se uzavřít ani do války nebo přestřelky se Spojenými státy, chce jednat. A Evropská unie – ač si o ní můžeme z hlediska čísel říkat cokoli – je velkým hráčem a pro Čínu je velký partner,“ soudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 7 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...