Strany vládní koalice SPOLU uvažují o pomalejším růstu důchodů, které doporučuje kvůli ozdravení veřejných financí také Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle místopředsedkyně KDU-ČSL Šárky Jelínkové by se měla příští rok zvážit celková ekonomická situace, pak až by se o takovém kroku mělo rozhodovat. Takový zákon by opozice nepodpořila. Budeme sledovat, co vláda připravuje, podotkl člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). To, že se jedná o špatný krok, si myslí rovněž ekonom a bývalý člen NERV Richard Hindls.
Nestrašme dopředu, říká k úvahám o pomalejším růstu důchodů Jelínková
90’ ČT24 – Spor o důchody – o kolik je zvyšovat? (zdroj: ČT24)
Odborníci dlouhodobě říkají, že právě senioři patří mezi skupiny, které jsou nejvíce ohroženy chudobou. „My jako lidovci vnímáme seniory, a především rodiny s dětmi jako opravdu zranitelné skupiny v této době,“ souhlasí Jelínková.
„Připravovaná lednová valorizace důchodů proběhne v té výši, v jaké byla naplánována. Mělo by to být zhruba 850 korun na jednoho důchodce a mělo by zůstat i schválené výchovné,“ uvedla. „Nestrašme tedy dopředu. Bavíme se o nějaké budoucnosti, o diskusi,“ dodala.
V příštím roce by se podle Jelínkové měla zvážit celková tuzemská ekonomická situace. „A tedy také to, jestli k tomuto kroku přistoupíme. To, že se o něm budeme bavit, neznamená, že ho budeme aplikovat,“ sdělila.
Pravidelné zvyšování důchodů
Zákon zpomalující růst důchodů by ve sněmovně nepodpořila opozice. „To, co vládní koalice připravuje, budeme velmi pečlivě sledovat. Uvidíme, s čím přijde. Prozatím signál koalice SPOLU (…) mě nenechává klidným, protože pokud bychom neměli navyšovat důchody v tempu, v jakém rostou třeba ceny potravin, tak se senioři mohou obracet pouze na potravinové banky,“ okomentoval Juchelka.
Penze by rostly dál, ale tempo by bylo o desetikoruny nebo nižší stokoruny pomalejší než nyní. Záleželo by na výši mezd a inflaci. „Samozřejmě to bude zasazeno do celkového ekonomického rámce a do situace, ve které se budeme nacházet,“ uvedla Jelínková.
„Ale chtěla bych připomenout, že vláda nachystala další podpory, o které si mohou žádat i senioři. Je zde možnost třeba příspěvku na bydlení. (…) Byla také spuštěna Nová zelená úsporám Light, která se může dotknout i seniorů,“ uvedla jako příklad.
Jsme si vědomi nespravedlnosti při valorizaci, připustila Jelínková
Důchody se zvyšují každým rokem kvůli zákonné valorizaci a příspěvkům, které vlády přidávají navíc. V roce 2021 si tak senioři přilepšili průměrně o více než osm set korun, o rok dříve o devět set. Letos se důchody zvýšily už třikrát z důvodu vysoké inflace. Nejprve v lednu o osm set korun a poté dvakrát mimořádně v červnu a v září.
„Tak, jak je ten zákon udělaný, tak pomáhá více těm, kteří mají vyšší důchody,“ připustila Jelínková. „V rámci důchodové komise chystáme novou strukturu a sestavování důchodů. (…) Všechny tyto úvahy budeme zahrnovat. A jsme si vědomi této nespravedlnosti při valorizaci,“ uvedla.
Již řadu let se v Česku hovoří o důchodové reformě, stále na ní však není shoda. „Důležité je uvést, že současných seniorů se žádná důchodová reforma týkat nebude,“ upozornil Juchelka. „Týká se to těch, kteří se narodili v sedmdesátých letech, ti by do toho měli mluvit nejvíce,“ dodal s tím, že ministerstvo práce ji snad v roce 2024 představí.
„Myslím, že se postupně blížíme ke konsensu. Tedy že by měl být nějaký minimální důchod, třeba kolem deseti až dvanácti tisíc, také zásluhová část,“ uvedla Jelínková s tím, že na zásadních principech se vláda s opozicí shodne. „Pak budeme dolaďovat detaily,“ dodala.
Státní výdaje konkrétně na starobní důchody v posledních letech výrazně vzrostly. Od roku 2008, kdy činily zhruba 222 miliard korun, na téměř dvojnásobek. V roce 2021 stát na penze vynaložil téměř 434 miliard korun. Průměrný důchod se za tu dobu zvýšil z 9638 korun na 15 425 v prosinci roku 2021.
Hindls: Chtít po nejstarších, aby řešili problém státního rozpočtu, je nezodpovědnost
Přistoupit k pomalejšímu růstu důchodů není podle ekonoma a bývalého člena Národní ekonomické rady vlády Richarda Hindlse správným rozhodnutím. „Je to nejzranitelnější část populace. Dnes zhruba desetina důchodců nemá ani třináct tisíc základní starobní důchod,“ upozornil.
„Nemůžeme se o důchodcích bavit jako o homogenní skupině. Jsou lidé, kterým je sedmdesát, mají ještě nějakou energii. Ale pak jsou lidé, kterým je osmdesát, pětaosmdesát, devadesát – chtít po nich, aby se jim zpomalil růst penzí, (…) aby řešili problém státního rozpočtu, je nezodpovědnost,“ myslí si ekonom.
NERV navrhuje zrušit také takzvané výchovné, tedy pět set korun za každé vychované dítě pro toho rodiče, který o dítě pečoval. Poradní orgán argumentuje tím, že to státní rozpočet vyjde ročně na devatenáct miliard korun. Takový krok by byl podle ekonoma nesmyslný. „Výchovné se začne vyplácet příští rok a my už hovoříme o tom, že nebude? Jak se to lidem bude vysvětlovat?“ táže se Hindls.
Česká společnost stárne, seniorů postupně přibývá. Lidé nad pětašedesát let v tuto chvíli tvoří pětinu obyvatel republiky. Podle Hindlse je pro Česko zásadní, aby došlo k důchodové reformě. „Bohužel, výsledky za posledních dvacet let jsou velmi tristní, politická shoda zde nebyla,“ okomentoval.
Kromě zpomalení růstu důchodů a zrušení výchovného navrhuje NERV další opatření, která mají ušetřit peníze státní kase. Rada navrhuje například zrušit státní podporu stavebního spoření. Dále by poradní orgán snížil a zkrátil podporu v nezaměstnanosti. Slevy na jízdné by vrátil do stavu ze srpna 2018, tedy před zavedením plošných slev pro studenty a seniory.
„Všechny ty návrhy jsou v řádu nízkých jednotek miliard. A my se bavíme o 295 miliardách rozpočtového schodku,“ zhodnotil Hindls. „O některých těchto věcech se asi hovořit dá, ale nemyslím si, že je to zásadní řešení. Zásadní řešení musí přijít na příjmové straně,“ dodal. „Dřív nebo později někdo bude muset říci, že příjmová strana se bude muset změnit. A to je o politickém rozhodnutí“.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh zpomalení růstu důchodů zvažuje zařadit do úsporného balíčku, kterým chce v roce 2024 ušetřit sedmdesát miliard korun. „Kdyby se vrátila superhrubá mzda, máme devadesát, možná sto (miliard),“ hodnotí ekonom. „Z vody guláš neuvaříte. Potřebujete do něho ingredience. Ty se musí hledat na obou stranách – na příjmové i na výdajové straně,“ uzavřel Hindls.