Ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jiří Lang potvrdil pokutu 30 tisíc korun, kterou dostala prezidentská kancelář za neoprávněné utajení žádostí o abolice z éry Miloše Zemana. ČT to sdělil mluvčí úřadu Jaromír Kadlec. Případ se týká dopisů, kterými bývalý prezident Miloš Zeman požádal premiéra o spolupodpis k abolici u dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků. Současné vedení Hradu pochybení uznalo a rozhodnutí respektuje.
Hrad musí zaplatit pokutu kvůli utajovaným žádostem o abolice, potvrdil ředitel NBÚ
NBÚ řešil případ jako přestupek a za neoprávněné utajení dvou Zemanových žádostí o abolice uložil prezidentské kanceláři pokutu 30 tisíc korun. Hrad proti rozhodnutí podal rozklad, který ale šéf úřadu Jiří Lang na začátku února zamítl. „Ředitel NBÚ se plně ztotožnil se všemi závěry orgánu 1. stupně včetně výše uložené sankce, která podle jeho názoru naplňuje preventivně výchovnou funkci právní odpovědnosti,“ odůvodnil pro ČT mluvčí úřadu Jaromír Kadlec.
„Kancelář prezidenta republiky respektuje a chápe rozhodnutí NBÚ a pochybení uznala. Navíc už předtím učinila všechny kroky, aby nemohlo docházet k podobným incidentům,“ reagoval ředitel odboru komunikace Hradu Vít Kolář. „Důvodem odvolání byla především snaha postupovat s péčí řádného hospodáře s ohledem na vyměřenou pokutu. Především proto, že zjištěná pochybení se váží k roku 2022, za působení předchozí administrativy,“ dodal. Hradu hrozila pokuta až 300 tisíc korun.
Prezidentská kancelář podle pravomocného rozhodnutí neoprávněně utajila dva dokumenty, ve kterých bývalý prezident Miloš Zeman požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis k abolici. Fiala jeho žádost údajně odmítl, veřejně to nekomentoval. Zeman krok nejprve popřel, v loňském rozhovoru pro Mladou frontu Dnes ale přiznal, že o spolupodpis ke dvěma abolicím žádal. „Ano, dvakrát. V obou případech se to týkalo pana Mynáře,“ řekl pro MF Dnes. Existenci dokumentů už předtím potvrdila prezidentská kancelář.
NBÚ se podezřením na spáchání přestupku zabýval také kvůli ohrožení tajných informací v souvislosti se skartací vrbětické zprávy. Podnět mu předali policisté, kteří nakládání s vrbětickou zprávou prověřovali. Přestupku se podle nich mohli dopustit někteří zaměstnanci prezidentské kanceláře, úřad ale případ odložil.
